https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/zrusime-krnap-krkonossky-narodni-park-se-novym-dokumentem-obraci-na-kritiky-parku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zrušíme KRNAP? Krkonošský národní park se novým dokumentem obrací na kritiky parku

20.11.2023 17:08 (ČTK)
Krkonoše jsou unikátní mozaikou horských ekosystémů a pro svou podobu se Skandinávií jsou někdy označované jako ostrov tundry uprostřed Evropy.
Krkonoše jsou unikátní mozaikou horských ekosystémů a pro svou podobu se Skandinávií jsou někdy označované jako ostrov tundry uprostřed Evropy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | KRNAP
Krkonošský národní park (KRNAP) má nový krátkometrážní dokumentární film nazvaný Zrušme KRNAP! Jedním z cílů filmu je oslovit kritiky tohoto nejstaršího národního parku v ČR. Dokument natočil tým přírodovědce a fotografa Petra Jana Juračky.
 

"Krásných dokumentů adorujících Krkonoše, mlhavá údolí a tok tetřívka je celá řada. My jsme chtěli udělat film, který by oslovil i lidi, které Krkonoše vůbec nezajímají, nebo by naopak byli nejraději, aby tam národní park vůbec nebyl," uvedl autor 24minutového dokumentu Juračka.

Film měl premiéru před několika dny. Podle ředitele Správy KRNAP Robina Böhnische ve filmu konečně jasně zaznívá, že národní park nebyl zřízen primárně pro potřebu lidí. "Národní park má chránit přírodu a procesy v ní probíhající. Místní lidé se tam mají cítit dobře a být tam opravdu doma. Ale všichni ostatní by do národního parku měli přijet na návštěvu s pokorou a odjet bez toho, aby zanechali na tamní přírodě stopy," uvedl Böhnisch. Film byl natočen na objednávku Správy KRNAP u příležitosti 60. výročí vzniku, řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Film podle něj vyšel zhruba na 900 000 korun.

První reakce veřejnosti na film byly podle něj pozitivní. "Lidé neskrývají nadšení z tohoto netradičního pojetí ochranářského tématu. A čísla hovoří jasně, za první den od slavnostní premiéry jej vidělo přes 10 000 lidí, což je vynikající výsledek. Máme naději, že film ještě dlouho bude žít dál svým životem," dodal Böhnisch.

Krkonoše jsou unikátní mozaikou horských ekosystémů a pro svou podobu se Skandinávií jsou někdy označované jako ostrov tundry uprostřed Evropy. KRNAP se i s ochranným pásmem rozkládá na 55 000 hektarech na území okresů Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou. Krkonošský národní park na české straně hor byl vyhlášen před 60 lety, 17. května 1963. Na polské straně hor vznikl Karkonoski Park Narodowy (KPN) v roce 1959.

Podle vedení Správy KRNAP jsou největšími výzvami do budoucna důsledky změny klimatu a enormní návštěvnost Krkonošského národního parku. Park patří se 13 miliony návštěv ročně mezi nejnavštěvovanější národní parky na světě. Obrana veřejného zájmu ochrany přírody a krajiny proto představuje pro Správu KRNAP denně ohromnou výzvu, uvedli jeho zástupci.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MZ

Miloš Zahradník

20.11.2023 21:59
Ve filmu konečně jasně zaznívá, že národní park nebyl zřízen primárně pro potřebu lidí. "Národní park má chránit přírodu a procesy v ní probíhající. Místní lidé se tam mají cítit dobře a být tam opravdu doma. Ale všichni ostatní by do národního parku měli přijet na návštěvu s pokorou a odjet bez toho, aby zanechali na tamní přírodě stopy," uvedl Böhnisch

Tuhle formulaci by chtelo upresnit. Mistni lide - kdo je "mistni" na Snezce, na Lucni boude ci na sjezdovkach nad Spindlem? A proc vyzadovat pokoru jen od tech, co "nejsou mistni"? Financovat provoz parku maji taky hlavne mistni, co tam jsou doma - nebo i ti ostatni? :) Napr. v Praze se taky maji "citit doma" hlavne Prazaci, nebo i navstevnici? :) Mimochodem, "ekology" a "zelenou" politiku voli spis ti Prazaci, nez horale z Pece a Spindlu. No a - uznam, ze to je irelevantni poznamka v tomto kontextu -tu "petikolku" co nam ted tak skvele vladne volili "horale" jeste dychtiveji, nez ve vetsine prazskych ctvrti

Nechat "plne pusobit prirodni procesy" v prazske Stromovce ci v malostranskych zahradach - to by byla samozrejme poradna blbost. Jenze
nektere casti Krkonos jsou navstevovanejsi, nez Stromovka.
Vlky nebo dokonce medvedy do Stromovky nikdo "reintrodukovat" nechce
- proc ale maji treba ti vlci mit prednost - pred lidmi - v Krkonosich?

Chcete li oddelit "nejcennejsi casti arktoalpinske vegetace" od "mene cennych a unikatnich partii kolem" udela to sama priroda - je tam klimaticka bariera mezi pocasim na Lucni louce a nizsimi polohami hor. Vlkova ci medveda v prisne rezervaci ale od zbytku sveta neoddelite - na rozdil od vybehu v ZOO.

Proste chybi poradne oduvodneni, co se vlastne v tech Krkonosich musi chranit a jak to efektivne udelat - aniz si tim znepratelite vetsinu populace. Ktera "ekologum" tuhle jejich zabavu vydelenim "zvlaste chranenych uzemi" koneckoncu plati

Ale uznam, ze Krnap asi dela svoji praci ze vsech ceskych narodnich parku nejlepe. Na Sumave a v Ceskosaskem Svycarsku je to mnohem horsi

Odpovědět
ss

smějící se bestie

20.11.2023 23:20 Reaguje na Miloš Zahradník
Řešení je jednoduché - zvednou ceny patřičně !
Odpovědět
MD

Marek Drápal

21.11.2023 10:34 Reaguje na Miloš Zahradník
Mám pocit, že jste ten film neviděl :). Jeko deštníkový druh je v něm opakovaně zmíněn tetřívek, nikoliv vlk.
Overturismus je problém, který se nedá vyřešit tím, že se vyhoví všem a tím pádem bude vždy nespravedlivý. Důsledky overturismu jsou zase jasně v dokumentu nastíněny.
Navrhuji, aby za místní v KRNAPu byli považováni i obyvatelé ŽB, pomohlo by to? ;)
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

21.11.2023 22:04 Reaguje na Marek Drápal
Ano, film jsem nevidel. Ja jen kladu otazky :) Idea narodnich parku vznikla pred 100 a vice lety v ruznych castech sveta
v ruznych spolecenskych systemech. V Americe - ale to je prece jen ohodne jina krajina nez zde v Evrope. V Evrope prvni opravdu seriozni program ochrany prirody nastartovalo Nemecko roku 1933. I v reakci na to byly vyhlaseny prvni prirodni rezervace v Krkonosich (rusim ze Kotelni jamy)
v Jizerkach (Velka Jizerska louka ale nevim zda i z ceske strany) a na Sumave (Cerne a Certovo jezero) V mem staromilskem pojeti porad nejlepsi knihou o prirodovedne cennosti Krkonos byla kniha z roku 1947 "Priroda v Krkonosich" napsana nejlepsimi specialisty te doby - kteri take meli hlavni zasluhu na pozdejsim vyhlaseni Krnapu
No a v te knize je napr. i kapitola o mineralogii Krkonos
s velmi obsahlym soupisem, kde muzete s kladivkem najit zajimave nalezy v mistech, ktere jsou dnes temi nejprisnejsimi rezervacemi. Odbiram taky casopis Krkonose
od doby jeho vzniku a tak pamatuji menici se nazory na to,
co ma byt objektem nejvetsi ochrany a jak toho docilit Sazeni a nasledne kluceni klece atd. Jako laik mam pocit
ze floristicky byly Krkonose daleko bohatsi v dobach, kdy
byly jejich hrebeny rozdupany kravami (jak moc ty kravy lezly treba i do karu nevim) nez dnes, navzdory zakazu
chodit mimo asfaltove cesty treba na Labske louce tamni
"hercynska poust" je pozoruhodna hlavne mimoradnou chudosti tamni vegetace. Taky uz jsem nekolik desetileti necetl zadne oslavne ody na jerab krkonossky. Me pripadaji Krkonose pozoruhodne jako mala vyspa Arktidy uprostred prelidnene stredni Evropy a jak poznavat a pripadne i efektivne chranit to opravdu pozoruhodne, co tam je, ma dle meho nazoru byt objektem permanentni diskuse tech, ktere takova vec zajima. Podle poctu prispevku pod krkonosskymi clanky zde na ekolistu mam ale spis pocit, ze to vlastne skoro nikoho nezajima. Priklad, pred - tusim - 4 lety v listopadu byl na Labske louce pozoruhodny pozar stre travy a klece. Docela rad bych si precetl pojednani o skodach, ktere takovy pozar zpusobil ci spis nezpusobil. Proc se nikde - prinejmensim zde na ekolistu - o tom nic neobjevilo? Na rozdil od Skalistych hor nebo Ceskosaskeho Svycarska mi prijde, ze pozary nejsou zrovna tim nejtypictejsim krajinotvornym co krajinoudrzovacim procesem v horach, jako jsou Krkonose.
Mimochodem, za par tydnu budeme mit pozoruhodne vyroci
davne "klimaticke zmeny", pred 100 lety (nebo pred 99?) vyhorely Kotelni jamy nekolik dni po vanocich v dusledku neopatrne zalozeneho ohnicku. Je fakt, ze pak v lednu asi napadlo dost snehu cili celkove ta zima nebyla tak snehove chuda jako nektere zimy poslednich desetileti
Odpovědět
MD

Marek Drápal

22.11.2023 18:14 Reaguje na Miloš Zahradník
Inu Amerika je veliká, proto se tam vše děje také "na veliko", ale je to jen obdoba našeho Žofínského pralesa z roku 1838. Motivace u nás i v zámoří byla asi dosti podobná. Velmi doporučuji útlou knihu Johna Muira "Mé první léto v Sieře Nevadě", ze které je motivace jasná.
Přešlapy jsou v každém vědeckém oboru, nedělal bych z kleče, vápnitých cest atp. zas tak neodpustitelnou chybu.
Ale není možné snít v minulosti a současně ignorovat těch 5 milionů automobilistů a cestujících lanovek, kteří se dostanou rychle a ve velikém množství kamkoli. Pokud by bylo nutné vláčet kladívko a kamení v batohu 20 km po kopcích od vlaku a 20 km zpět, asi by to šlo i dnes bez regulací...
Odpovědět
MM

Milan Milan

25.11.2023 14:48 Reaguje na Marek Drápal
No tak. Snad ty silnice a lanovky tam nepostavili turisté v akci "Z" ???. Příroda a krajina patři k lidem a není správné vymýšlet úplné zákazy pro jakési vyšší cíle.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist