Právo: Tisíce lidí trpí hlukem kvůli výjimkám
4.8.2008 | PRAHA | Právo
Pokud trpíte nadměrným hlukem ze silnice nebo železnice, její majitel nebo správce má povinnost vás před zdrojem hluku ochránit. Jenomže existuje klička, jak se povinnosti alespoň na nějakou dobu vyhnout. Výjimku udělí Krajská hygienická stanice (KHS).
Funguje to následovně. Majitel nebo správce zdroje hluku nemá prostředky, kapacity nebo prostě chuť zabránit jeho šíření do okolí.
Pokud sdělí, že stanovené limity nemůže dodržet, a vyjmenuje, jaká opatření pro snížení hluku dosud udělal, příslušná KHS mu může udělit výjimku. Jediným účastníkem řízení je přitom správce nebo majitel zdroje hluku, lidé, které hluk obtěžuje, už nikoli.
Výjimky až na dvanáct let
„Takže občané postižení nadměrným hlukem vůbec nemají možnost do řízení o udělení výjimek vstoupit. Často se o její udělení nedozvědí a jsou vystaveni nadměrnému hluku další dlouhé roky,“ řekl Právu Michal Bernard z Ekologického právního servisu (EPS).
Dalším problémem je, že KHS udělují výjimky na příliš dlouhou dobu, na příliš velká území a zbytečně často.
„Existují výjimky udělené na deset i dvanáct let, v průměru je to šest let. A po jejich uběhnutí a vykonání určitých kosmetických protihlukových opatření může majitel zdroje hluku požádat o výjimku novou. A zřejmě ji také dostane,“ podotknul Bernard.
Dodal, že výjimky jsou udělovány také na zbytečně velká území místo na konkrétní úseky. Například Jihočeský kraj má udělenou výjimku na celé své území.
Podle Bernarda KHS při řízeních často podléhají politickým tlakům, protože protihluková opatření nejsou levná. KHS přitom může ze zákona požadovat provedení konkrétních opatření, jejich časový plán a kontrolovat plnění. V praxi se to údajně často neděje.
„Vzhledem k tomu, že ministerstvo zdravotnictví (MZ), které je odvolacím orgánem, nemá k dispozici žádosti, na základě kterých došlo k udělení časově omezených povolení k provozování zdrojů hluku (ČOP), nemůže se vyjádřit k délce trvání ani důvodu, proč byla rozhodnutí ČOP vydána,“ řekl Právu hlavní hygienik ČR Michael Vít.
Jenže právě v tom je problém. „Samozřejmě že MZ nemá k dispozici ty materiály. Je odvolacím orgánem, a kdo by se k němu odvolával, když je účastníkem řízení pouze majitel zdroje hluku,“ vysvětlil Bernard.
Za hlukem silniční doprava
Podle ministerstva nelze omezit počet udělených výjimek, pokud budou žádosti o ně obsahovat všechny náležitosti dané zákonem. EPS proto navrhuje, aby bylo řízení o udělování výjimek pro zdroje hluku rozšířeno i na případně poškozené občany. MZ to však odmítá.
„Řízení by se tím protahovalo a tím by se i prodlužovalo dosažení povinnosti vlastníka dodržet stanovený limit hluku,“ sdělil Vít.
EPS jeho tvrzení označuje za výmluvu. „Správní řád řeší řízení s velkým počtem účastníků velmi dobře. Případně lze využít institut opatření obecné povahy, kdy se daná věc vyvěsí na úřední desce a občané se k ní mohou vyjadřovat,“ shrnul Bernard.
Odhaduje se, že v Česku je nadlimitním hlukem obtěžováno zhruba půl miliónu lidí. Silniční doprava se na tomto podílí zhruba 95 procenty.
Přehled udělených výjimek je na internetových stránkách EPS www.hluk.eps.cz.
reklama
Pokud sdělí, že stanovené limity nemůže dodržet, a vyjmenuje, jaká opatření pro snížení hluku dosud udělal, příslušná KHS mu může udělit výjimku. Jediným účastníkem řízení je přitom správce nebo majitel zdroje hluku, lidé, které hluk obtěžuje, už nikoli.
Výjimky až na dvanáct let
„Takže občané postižení nadměrným hlukem vůbec nemají možnost do řízení o udělení výjimek vstoupit. Často se o její udělení nedozvědí a jsou vystaveni nadměrnému hluku další dlouhé roky,“ řekl Právu Michal Bernard z Ekologického právního servisu (EPS).
Dalším problémem je, že KHS udělují výjimky na příliš dlouhou dobu, na příliš velká území a zbytečně často.
„Existují výjimky udělené na deset i dvanáct let, v průměru je to šest let. A po jejich uběhnutí a vykonání určitých kosmetických protihlukových opatření může majitel zdroje hluku požádat o výjimku novou. A zřejmě ji také dostane,“ podotknul Bernard.
Dodal, že výjimky jsou udělovány také na zbytečně velká území místo na konkrétní úseky. Například Jihočeský kraj má udělenou výjimku na celé své území.
Podle Bernarda KHS při řízeních často podléhají politickým tlakům, protože protihluková opatření nejsou levná. KHS přitom může ze zákona požadovat provedení konkrétních opatření, jejich časový plán a kontrolovat plnění. V praxi se to údajně často neděje.
„Vzhledem k tomu, že ministerstvo zdravotnictví (MZ), které je odvolacím orgánem, nemá k dispozici žádosti, na základě kterých došlo k udělení časově omezených povolení k provozování zdrojů hluku (ČOP), nemůže se vyjádřit k délce trvání ani důvodu, proč byla rozhodnutí ČOP vydána,“ řekl Právu hlavní hygienik ČR Michael Vít.
Jenže právě v tom je problém. „Samozřejmě že MZ nemá k dispozici ty materiály. Je odvolacím orgánem, a kdo by se k němu odvolával, když je účastníkem řízení pouze majitel zdroje hluku,“ vysvětlil Bernard.
Za hlukem silniční doprava
Podle ministerstva nelze omezit počet udělených výjimek, pokud budou žádosti o ně obsahovat všechny náležitosti dané zákonem. EPS proto navrhuje, aby bylo řízení o udělování výjimek pro zdroje hluku rozšířeno i na případně poškozené občany. MZ to však odmítá.
„Řízení by se tím protahovalo a tím by se i prodlužovalo dosažení povinnosti vlastníka dodržet stanovený limit hluku,“ sdělil Vít.
EPS jeho tvrzení označuje za výmluvu. „Správní řád řeší řízení s velkým počtem účastníků velmi dobře. Případně lze využít institut opatření obecné povahy, kdy se daná věc vyvěsí na úřední desce a občané se k ní mohou vyjadřovat,“ shrnul Bernard.
Odhaduje se, že v Česku je nadlimitním hlukem obtěžováno zhruba půl miliónu lidí. Silniční doprava se na tomto podílí zhruba 95 procenty.
Přehled udělených výjimek je na internetových stránkách EPS www.hluk.eps.cz.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
