Právo: Vraky aut začínají být hrozbou
18.3.2004 | JIHLAVA | Právo
Zasypou Vysočinu vraky aut? To je otázka, která nyní trápí pracovníky referátů dopravy měst i odborníky na životní prostředí. Od května totiž musí každý člověk, který žádá o trvalé vyřazení motorového vozidla, předložit doklad o likvidaci vraku oprávněnou osobou. Takový subjekt je ale na Vysočině jediný a úředníci mají strach, že se lidé budou snažit auta zbavit daleko pohodlnější a hlavně méně nákladnou cestou.
Skutečné vraky hnijí po zahradách
Souhlas s provozem zařízení ke sběru a výkupu autovraků, který uděluje odbor životního prostředí kraje Vysočina, má v této chvíli v celém regionu jediný subjekt - v Golčově Jeníkově. Pokud tam přijedete s prorezavělou škodovkou, ze které se nedá prakticky nic použít, zaplatíte za ekologickou likvidaci 2,5 tisíce korun. Takových případů ale není mnoho.
"Lidé staré auto raději nechají hnít na zahradě nebo v kůlně, než aby něco platili. Když si spočítáte, že dva chlapi rozebírají takový vrak celý den, aby se dalo všechno vytřídit, a pak ještě musíme zajistit drahou likvidaci nebezpečného odpadu, není to žádná legrace," podělil se o obrázek z praxe majitel firmy František Nohejl. Daleko více lidí si zvyklo vozit do Golčova Jeníkova auta relativně slušná, za která dostanou díky možnosti použít náhradní díly i zaplaceno.
Putování přes celý kraj?
Jenže nepoužitelných vraků je na území kraje stále ještě obrovské množství. Zatímco v Evropě je průměrné stáří auta osm let, v Česku je to třináct let. S auty se mnohdy jezdí na doraz a podle toho také na konci své cesty vypadají.
"Na okrese Třebíč přijdou požádat o vyřazení vozidla z registru stovky lidí ročně. Od května po nich budeme chtít doklad o likvidaci vozu oprávněnou osobou. Poměrně těžko si dokážu představit reakci člověka, kterého budu posílat s vrakem přes celý kraj," posteskl si vedoucí oddělení registru vozidel Městského úřadu Třebíč Jan Mertl, že na Třebíčsku není žádný subjekt s potřebným osvědčením krajského úřadu.
Stejný problém budou mít - vyjma Havlíčkobrodska - i všechny ostatní okresy. Proto nyní lidem doporučují: kdo se chcete zbavit auta ještě relativně bez problémů, udělejte to do konce letošního dubna. Než totiž vzniknou další vrakoviště s potřebným atestem, nějaký pátek uplyne.
Města se bojí nárůstu šrotu
Certifikované vrakoviště jako zařízení, na němž dochází k manipulaci s nebezpečným odpadem, totiž musí splňovat přísné požadavky. Náklady na jeho vybudování odhadl František Nohejl na sedm miliónů korun.
A ačkoli legislativa přikazuje potvrzení certifikovaného vrakoviště a úřad jej musí vyžadovat, žádný úředník nemůže komukoli nakázat, aby si takové vrakoviště otevřel. Může jen majiteli vraku doporučit nejbližší z nich.
Zúčastnění se tak obávají toho, že lidé, kteří odmítnou nést náklady za likvidaci vraku, odvezou auto z dohledu, odstraní identifikační znaky a na policii nahlásí jeho odcizení. Anebo přijdou na jinou vykutálenost, jak je to v Česku zvykem.
Utrpět by tak mohla příroda, i když ta trpí zatím víceméně mlčky. Zejména větší města se však už dnes obávají, že likvidace vraků padne na jejich bedra v daleko vyšší míře. Pravidla o nutnosti doložené ekologické likvidace totiž platí i pro ně.
"Necháváme provádět likvidaci průměrně 150 vraků ročně a domluvené to máme s místním soukromým kovošrotem. Dělá nám to za odtah. Pokud bychom museli platit, určitě by to byla komplikace," konstatoval šéf jihlavské městské policie Jan Frenc. Představa zvýšení počtu vraků v ulicích mu při zoufalém nedostatku parkovacích míst ve městě přivolala vrásky na čelo. "A to už nyní se dost těžce dohadujeme, co je vrak a co ještě vrak není," posteskl si.
reklama
Souhlas s provozem zařízení ke sběru a výkupu autovraků, který uděluje odbor životního prostředí kraje Vysočina, má v této chvíli v celém regionu jediný subjekt - v Golčově Jeníkově. Pokud tam přijedete s prorezavělou škodovkou, ze které se nedá prakticky nic použít, zaplatíte za ekologickou likvidaci 2,5 tisíce korun. Takových případů ale není mnoho.
"Lidé staré auto raději nechají hnít na zahradě nebo v kůlně, než aby něco platili. Když si spočítáte, že dva chlapi rozebírají takový vrak celý den, aby se dalo všechno vytřídit, a pak ještě musíme zajistit drahou likvidaci nebezpečného odpadu, není to žádná legrace," podělil se o obrázek z praxe majitel firmy František Nohejl. Daleko více lidí si zvyklo vozit do Golčova Jeníkova auta relativně slušná, za která dostanou díky možnosti použít náhradní díly i zaplaceno.
Putování přes celý kraj?
Jenže nepoužitelných vraků je na území kraje stále ještě obrovské množství. Zatímco v Evropě je průměrné stáří auta osm let, v Česku je to třináct let. S auty se mnohdy jezdí na doraz a podle toho také na konci své cesty vypadají.
"Na okrese Třebíč přijdou požádat o vyřazení vozidla z registru stovky lidí ročně. Od května po nich budeme chtít doklad o likvidaci vozu oprávněnou osobou. Poměrně těžko si dokážu představit reakci člověka, kterého budu posílat s vrakem přes celý kraj," posteskl si vedoucí oddělení registru vozidel Městského úřadu Třebíč Jan Mertl, že na Třebíčsku není žádný subjekt s potřebným osvědčením krajského úřadu.
Stejný problém budou mít - vyjma Havlíčkobrodska - i všechny ostatní okresy. Proto nyní lidem doporučují: kdo se chcete zbavit auta ještě relativně bez problémů, udělejte to do konce letošního dubna. Než totiž vzniknou další vrakoviště s potřebným atestem, nějaký pátek uplyne.
Města se bojí nárůstu šrotu
Certifikované vrakoviště jako zařízení, na němž dochází k manipulaci s nebezpečným odpadem, totiž musí splňovat přísné požadavky. Náklady na jeho vybudování odhadl František Nohejl na sedm miliónů korun.
A ačkoli legislativa přikazuje potvrzení certifikovaného vrakoviště a úřad jej musí vyžadovat, žádný úředník nemůže komukoli nakázat, aby si takové vrakoviště otevřel. Může jen majiteli vraku doporučit nejbližší z nich.
Zúčastnění se tak obávají toho, že lidé, kteří odmítnou nést náklady za likvidaci vraku, odvezou auto z dohledu, odstraní identifikační znaky a na policii nahlásí jeho odcizení. Anebo přijdou na jinou vykutálenost, jak je to v Česku zvykem.
Utrpět by tak mohla příroda, i když ta trpí zatím víceméně mlčky. Zejména větší města se však už dnes obávají, že likvidace vraků padne na jejich bedra v daleko vyšší míře. Pravidla o nutnosti doložené ekologické likvidace totiž platí i pro ně.
"Necháváme provádět likvidaci průměrně 150 vraků ročně a domluvené to máme s místním soukromým kovošrotem. Dělá nám to za odtah. Pokud bychom museli platit, určitě by to byla komplikace," konstatoval šéf jihlavské městské policie Jan Frenc. Představa zvýšení počtu vraků v ulicích mu při zoufalém nedostatku parkovacích míst ve městě přivolala vrásky na čelo. "A to už nyní se dost těžce dohadujeme, co je vrak a co ještě vrak není," posteskl si.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
