Tiskové zprávy
Calla: Analýza: Břehulí v jižních Čechách výrazně ubylo
11. září 2009 | Calla
Analýza stavu břehulí říčních v jižních Čechách ukázala, že tento chráněný a ohrožený ptačí druh je závislý na lidských aktivitách v krajině. Oproti téměř 5 000 párů v roce 1999 hnízdilo letos na území Jihočeského kraje jen kolem 2 000 párů. Analýzu zadalo sdružení Calla a vypracoval ji přední znalec břehulí Petr Heneberg.
Analýza ukázala také další znepokojující trend. Hnízdění břehulí bylo potvrzeno na pouhých 26 místech, zatímco před deseti lety bylo takových lokalit 66. Snižování počtu hnízdních kolonií souvisí se změnami v těžbě nerostných surovin. V těžbě štěrkopísku dochází ke koncentraci do několika velkých pískoven, zatímco drobné těžebny většinou činnost ukončily. V neaktivních pískovnách totiž tvrdnutí a sesouvání stěn nebo náletová vegetace hnízdění znemožňují. Břehule jsou tak dnes zcela závislé na těžených či opuštěných (ale pravidelně udržovaných) pískovnách, do jejichž stěn si hrabou nory. Jedná se o jejich náhradní stanoviště namísto každoročně strhávaných říčních břehů, které zanikly s regulací vodních toků.
„V České republice dnes najdeme na původních lokalitách v březích řek pouze tři procenta břehulích kolonií. Pro přežití tohoto druhu je klíčová péče o náhradní hnízdiště, která se nacházejí především v těžených i opuštěných pískovnách,“ říká autor analýzy Petr Heneberg.
Další důležitou informaci přinesla studie vzhledem k cíleným zásahům na ochranu břehulí. Šest hnízdních kolonií dnes využívá stěny, které pro ně byly v pískovnách záměrně připraveny občanskými sdruženími Calla a Hamerský potok nebo osvícenými těžebními firmami. Na těchto šesti místech však letos hnízdilo 57 % jihočeských břehulí! Ukazuje se tedy, že cílená příprava hnízdních stěn je efektivní metodou ochrany tohoto hroženého druhu.
„Jsme rádi, že ve třech stěnách upravených v rámci našeho letošního projektu letos hnízdila téměř třetina jihočeských břehulí. Proto bychom chtěli v našich aktivitách pokračovat a v příštím roce je i rozšířit,“ říká Olga Dvořáková, která má ve sdružení Calla na starosti projekt na ochranu břehulí, při němž byly letos upraveny tři hnízdní stěny.
Největší hnízdiště břehulí vzniklo letos díky zásahu realizovanému sdružením Calla v pískovně u Záblatí na Třeboňsku. Přestože vloni zde žádné břehule nehnízdily, jednoduchá úprava hnízdní stěny sem přilákala stovky břehulí, které vyhrabaly do stěny 686 nor (průměrná obsazenost nor činí u břehulí asi tři čtvrtiny). Další velké kolonie břehulí našly svůj domov v pískovnách u Plané nad Lužnicí (402 nor), Strakonic (377 nor), Nakolic (241 nor) či Lžína (129 nor).
„Kvůli regulacím řek ztratily břehule drtivou většinu svých hnízdišť. Péčí o jejich hnízdní stěny v pískovnách člověk pouze splácí dluh ohroženému ptačímu druhu,“ říká Jiří Řehounek, který se v Calle věnuje ochraně přírody a obnově těžbou narušených území.
Další informace o ochraně břehulí získají zájemci v brožuře Petra Heneberga „Břehule říční – praktické a právní aspekty ochrany v podmínkách ČR“, kterou Calla vydala vloni. Brožura je zdarma k dispozici v kanceláři Cally nebo si ji lze stáhnout na adrese www.calla.cz/publikace v sekci Ochrana přírody.
Kontakty:
RNDr. Jiří Řehounek (Calla) – tel. 605 066 898, e-mail RehounekJ@seznam.cz
Mgr. Olga Dvořáková (Calla) – tel. 606 171 795, e-mail olga.dvorakova@calla.cz
Ing. Petr Hesoun (Hamerský potok o. s. – ochrana břehulí na Jindřichohradecku) – e-mail Petr.Hesoun@seznam.cz
Analýza ukázala také další znepokojující trend. Hnízdění břehulí bylo potvrzeno na pouhých 26 místech, zatímco před deseti lety bylo takových lokalit 66. Snižování počtu hnízdních kolonií souvisí se změnami v těžbě nerostných surovin. V těžbě štěrkopísku dochází ke koncentraci do několika velkých pískoven, zatímco drobné těžebny většinou činnost ukončily. V neaktivních pískovnách totiž tvrdnutí a sesouvání stěn nebo náletová vegetace hnízdění znemožňují. Břehule jsou tak dnes zcela závislé na těžených či opuštěných (ale pravidelně udržovaných) pískovnách, do jejichž stěn si hrabou nory. Jedná se o jejich náhradní stanoviště namísto každoročně strhávaných říčních břehů, které zanikly s regulací vodních toků.
„V České republice dnes najdeme na původních lokalitách v březích řek pouze tři procenta břehulích kolonií. Pro přežití tohoto druhu je klíčová péče o náhradní hnízdiště, která se nacházejí především v těžených i opuštěných pískovnách,“ říká autor analýzy Petr Heneberg.
Další důležitou informaci přinesla studie vzhledem k cíleným zásahům na ochranu břehulí. Šest hnízdních kolonií dnes využívá stěny, které pro ně byly v pískovnách záměrně připraveny občanskými sdruženími Calla a Hamerský potok nebo osvícenými těžebními firmami. Na těchto šesti místech však letos hnízdilo 57 % jihočeských břehulí! Ukazuje se tedy, že cílená příprava hnízdních stěn je efektivní metodou ochrany tohoto hroženého druhu.
„Jsme rádi, že ve třech stěnách upravených v rámci našeho letošního projektu letos hnízdila téměř třetina jihočeských břehulí. Proto bychom chtěli v našich aktivitách pokračovat a v příštím roce je i rozšířit,“ říká Olga Dvořáková, která má ve sdružení Calla na starosti projekt na ochranu břehulí, při němž byly letos upraveny tři hnízdní stěny.
Největší hnízdiště břehulí vzniklo letos díky zásahu realizovanému sdružením Calla v pískovně u Záblatí na Třeboňsku. Přestože vloni zde žádné břehule nehnízdily, jednoduchá úprava hnízdní stěny sem přilákala stovky břehulí, které vyhrabaly do stěny 686 nor (průměrná obsazenost nor činí u břehulí asi tři čtvrtiny). Další velké kolonie břehulí našly svůj domov v pískovnách u Plané nad Lužnicí (402 nor), Strakonic (377 nor), Nakolic (241 nor) či Lžína (129 nor).
„Kvůli regulacím řek ztratily břehule drtivou většinu svých hnízdišť. Péčí o jejich hnízdní stěny v pískovnách člověk pouze splácí dluh ohroženému ptačímu druhu,“ říká Jiří Řehounek, který se v Calle věnuje ochraně přírody a obnově těžbou narušených území.
Další informace o ochraně břehulí získají zájemci v brožuře Petra Heneberga „Břehule říční – praktické a právní aspekty ochrany v podmínkách ČR“, kterou Calla vydala vloni. Brožura je zdarma k dispozici v kanceláři Cally nebo si ji lze stáhnout na adrese www.calla.cz/publikace v sekci Ochrana přírody.
Kontakty:
RNDr. Jiří Řehounek (Calla) – tel. 605 066 898, e-mail RehounekJ@seznam.cz
Mgr. Olga Dvořáková (Calla) – tel. 606 171 795, e-mail olga.dvorakova@calla.cz
Ing. Petr Hesoun (Hamerský potok o. s. – ochrana břehulí na Jindřichohradecku) – e-mail Petr.Hesoun@seznam.cz
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
