Tiskové zprávy
Arnika - program Toxické látky a odpady: Arnika apeluje na ministra: Nepřipusťte PVC a toxické látky v ekologicky šetrných výrobcích
Autor: RNDr. Jindřich Petrlík, tel: 222 781 471
Podle návrhu nových pravidel pro ekoznačky, se kterým přišla Evropská komise, by nábytek, textil a matrace obsahující PVC, ftaláty (1) či bromované zpomalovače hoření (2) mohly být označeny za ekologicky šetrné výrobky (3). Ekologické sdružení Arnika vyzvalo ministra životního prostředí RNDr. Martina Bursíka, aby on či zástupce ministerstva hlasovali proti tomuto návrhu (4). Hlasování proběhne zítra a pozítří – 23. a 24. dubna na schůzce v Bruselu. „Návrhy, o kterých se bude hlasovat, podkopávají důvěryhodnost celého systému ekoznaček pro výrobky a zjevně ustupují tlaku chemického průmyslu, který se snaží na trhu udržet prokazatelně nevhodné látky jako jsou bromované a chlorované zpomalovače hoření či problematický plast polyvinylchlorid (PVC),“ uvádí ve svém dopise ministrovi Arnika.
„Pokud by výrobky s PVC, ftaláty a bromovanými zpomalovači hoření mohly nést označení ‚ekologicky šetrný‘ považovali bychom to za výsměch výsledkům celé řady vědeckých studií dokazujících, že tyto látky jsou přinejmenším problematické nebo přímo škodlivé pro životní prostředí a zdraví lidí. Zároveň by to byla naprostá degradace tohoto označení,“ komentoval návrh, o kterém se v Bruselu bude rozhodovat, vedoucí programu Toxické látky a odpady RNDr. Jindřich Petrlík.
„Výroba, používání i likvidace PVC jsou spojeny s úniky toxických látek. Přítomnost chlóru v tomto plastu jej činí velice problematickým z hlediska dopadů na životní prostředí stejně jako je tomu u halogenovaných rozpouštědel, jež Komise navrhuje tolerovat v nátěrech u ekologicky šetrných výrobků,“ upřesnila Ing. Miroslava Jopková vedoucí kampaně Nehrajme si s PVC, která je spoluautorkou dopisu Arniky ministru Bursíkovi.
Z měkčeného PVC ve vnitřním vybavení bytů a kanceláří se do ovzduší uvolňují například některé toxické ftaláty (1), které jsou sice zakázané v hračkách pro děti a v předmětech pro péči o ně, ale v řadě dalších výrobků se stále objevují. Z dalšího vybavení včetně textilu a matrací se zase často uvolňují bromované a chlorované zpomalovače hoření. Jak toxické ftaláty, tak jmenované zpomalovače hoření se pak kumulují v prachu, který může enormně zatížit malé děti pohybující se v takových prostorech.
Tyto látky v prachu českých kanceláří prokázala i studie publikovaná Arnikou v roce 2006 (5). „V kanceláři v domě ministra Bursíka se toxické ftaláty nevyskytovaly, protože se při jeho zařizování vyhnul PVC. Prach z místnosti ale obsahoval celkem dost bromovaných zpomalovačů hoření a jeden z chlorovaných zpomalovačů hoření (6). Sám se tedy mohl přesvědčit, jak nebezpečné je připustit další používání takovýchto látek pro vnitřní vybavení bytů a kanceláří. O to hůře, budou-li moci být výrobky s nimi označeny za ekologicky šetrné,“ uzavřel Petrlík.
(1) Ftaláty, neboli estery kyseliny ftalové jsou skupinou asi 40ti chemických látek. Mají různé vlastnosti a zatímco některé z nich zřejmě nepoškozují zdraví ani životní prostředí, patří mezi ně i skupina ftalátů, které jsou pro zdraví lidí nebezpečné. Je to hlavně šest ftalátů (di-isononyl ftalát (DINP), di-n-octyl ftalát (DNOP), di-iso-decyl ftalát (DIDP), butyl benzyl ftalát (BBP), dibutyl ftalát (DBP), di(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP).), jejichž použití bylo z negativních zdravotních důsledků omezeno například při výrobě hraček a výrobků pro děti nebo v kosmetice. Tyto „toxické“ ftaláty mohou narušit hormonální systém, reprodukční systém, oslabit imunitu. Jejich zvýšený obsah v prostředí může souviset s nárustem astmatu a alergií u děti. Ftaláty se nejčastěji používají jako změkčovadla PVC, našly však své uplatnění v kosmetice, jako insekticidy či adheziva. Používají se také v barvách.
Více informací o ftalátech a jejich působení najdete na této adrese ZDE.
(2) Bromované zpomalovače hoření (BFRs) představují skupinu desítek organických sloučenin bromu užívaných jako přísady do plastů, textilií a dalších materiálů. Mají zabránit hoření nebo zpomalit šíření ohně. Některé BFRs jsou perzistentní (velmi dlouhou dobu přetrvávající v životním prostředí či v živých organismech) a bioakumulativní (mají schopnost ukládat se v živých organismech, zejména v tucích) a jsou již přítomny všude v životním prostředí – v půdě, vodě, ve splaškových vodách, v tkáních ryb, ptáků, tuleňů, velryb a polárních medvědů, v lidské krvi i v mateřském mléce. K nejškodlivějším se řadí skupina polybromovaných difenyléterů (PBDE). Mohou ovlivňovat funkci hormonů, narušovat vývoj mozku. Jsou spojovány s non-Hodgikonovým lymfomem u lidí, různými druhy rakoviny u krys a narušením rovnováhy hormonů štítné žlázy. Mají také genotoxické účinky. Více informací o nich a jejich působení najdete ZDE.
(3) Jedná se o revizi kritérií pro udělení ekologického označení pro postelové matrace, nábytek a textílie. Původní kritéria jsou součástí rozhodnutí Komise 98/634/CE. Rozhodovat se nich má na schůzce Rady EU pro ekoznačky (European Union Eco-labelling Board - EUEB)
(4) Viz dopis v příloze.
(5) Studie A. Watsona „Pozor! Nebezpečný prach“ je ke stažení v pdf ZDE.
(6) Kromě bromovaných zpomalovačů hoření PBDE (polybromovaný difenyléter) byl v prachu zjištěn také chlorovaný zpomalovač hoření, který se přidává do barev, omítek plastů či izolačních pěn. Konkrétně se jedná o látku tri(chlorizopropyl)-fosfát – TCPP. Více informací o něm najdete ZDE.
