Tiskové zprávy
Arnika: Arnika bude ve Vlašimi informovat rodiče o rizicích hraček a dalších výrobků z PVC
Sdružení Arnika pokračuje ve své šňůře besed zaměřených na rizikovost polyvinylchloridu nebo-li PVC pondělní přednáškou ve Vlašimi. Akce proběhne v rámci rodičovského ekoklubu Breberky. Není však určena pouze rodičům, neboť s PVC se v běžném životě setkáváme téměř všichni. Balí se do něho například i některé potraviny.
„Návštěvníkům přednášky chci poskytnout informace o nebezpečném působení PVC na lidské a zejména dětské zdraví, a také o jeho škodlivosti pro přírodní prostředí. Budu mluvit i o tom, jak lidé mohou rizika spojená s používáním PVC omezit,“ říká vedoucí kampaně „Nehrajme si s PVC“ Ing. Miroslava Jopková. Přednáška je zdarma a proběhne v pondělí 17. března od 17:00 v Podblanickém ekocentrum ČSOP ve Vlašimi.
Dětské hračky, ale i zdravotnické pomůcky z PVC jsou nebezpečné především kvůli ftalátům (1), které se z nich mohou uvolňovat. Například ze zdravotnických pomůcek z PVC se ftaláty používané jako změkčovadlo mohou uvolňovat v takových dávkách, že někteří pacienti musí držet speciální dietu, aby jich nevstřebávali velké množství. Ftaláty se totiž váží na tuky. „Nejcitlivější na působení ftalátů jsou především malé děti a dlouhodobě léčení pacienti. Některé studie (2) přičítají zhoršení průběhu astmatických a alergických onemocnění právě velkému množství ftalátů v našem okolí,“ upozorňuje Jopková.
„O škodlivosti PVC se mluví stále víc, ale informace o tom, které výrobky jsou z tohoto plastu, a jaká konkrétní rizika lidem hrozí, už tak dostupné nejsou. Přitom každého určitě zajímá, jak může PVC našemu zdraví škodit. Na co si například máme dávat pozor, když chceme pro dítě vybrat nezávadnou hračku,“ uvedla Magdalena Lempochnerová z rodičovského ekoklubu Breberky.
Arnika v kampani „Nehrajme si s PVC“ upozorňuje i na škodlivost tohoto plastu pro životní prostředí. Už totiž samotnou výrobu PVC doprovází úniky toxických látek (např. rtuti, dioxinů nebo ftalátů). „PVC se navíc velmi obtížně recykluje a nepatří proto ani do kontejnerů na plast. Jedna láhev z PVC znehodnotí recyklaci třiceti až padesáti tisíc lahví z PET,“ dodává Jopková.
Začátek besedy je v 17 hodin v přednáškovém sále v přízemí Podblanického ekocentra ČSOP Vlašim, ulice Pláteníkova č. p. 264. Vstup je volný. Akci podpořil Středočeský kraj.
Přílohy:
(1) Ftaláty neboli estery kyseliny ftalové představují skupinu asi 40 látek. V PVC se používají jako změkčovadla. Své uplatnění však našly také v kosmetice či jako insekticidy nebo adhesiva. Z důvodů negativních zdravotních důsledků bylo používání těch nejrizikovějších omezeno například při výrobě hraček a výrobků pro děti nebo v kosmetice. Jedná se o těchto šest ftalátů: di-isononyl ftalát (DINP), di-n-octyl ftalát (DNOP), di-iso-decyl ftalát (DIDP), butyl benzyl ftalát (BBP), dibutyl ftalát (DBP), di(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP). Hlavní nebezpečí, které je s těmito látkami spojováno, spočívá v jejich negativním vlivu na hormonální a reprodukční systém. Nezanedbatelné jsou také jejich účinky na játra, ledviny, plíce a na srážlivost krve.
(2) Tuomainen, A. et al. Experimental PVC Material Challenge in Subjects with Occupational PVC Exposure. 2005. http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?artid=1570076.
Bornehag, C. G. et al. The Association between Asthma and Allergic Symptoms in Children and Phthalates in House Dust: A Nested Case-Control Study. 2004. http://www.ehponline.org/members/2004/7187/7187.html.
„Návštěvníkům přednášky chci poskytnout informace o nebezpečném působení PVC na lidské a zejména dětské zdraví, a také o jeho škodlivosti pro přírodní prostředí. Budu mluvit i o tom, jak lidé mohou rizika spojená s používáním PVC omezit,“ říká vedoucí kampaně „Nehrajme si s PVC“ Ing. Miroslava Jopková. Přednáška je zdarma a proběhne v pondělí 17. března od 17:00 v Podblanickém ekocentrum ČSOP ve Vlašimi.
Dětské hračky, ale i zdravotnické pomůcky z PVC jsou nebezpečné především kvůli ftalátům (1), které se z nich mohou uvolňovat. Například ze zdravotnických pomůcek z PVC se ftaláty používané jako změkčovadlo mohou uvolňovat v takových dávkách, že někteří pacienti musí držet speciální dietu, aby jich nevstřebávali velké množství. Ftaláty se totiž váží na tuky. „Nejcitlivější na působení ftalátů jsou především malé děti a dlouhodobě léčení pacienti. Některé studie (2) přičítají zhoršení průběhu astmatických a alergických onemocnění právě velkému množství ftalátů v našem okolí,“ upozorňuje Jopková.
„O škodlivosti PVC se mluví stále víc, ale informace o tom, které výrobky jsou z tohoto plastu, a jaká konkrétní rizika lidem hrozí, už tak dostupné nejsou. Přitom každého určitě zajímá, jak může PVC našemu zdraví škodit. Na co si například máme dávat pozor, když chceme pro dítě vybrat nezávadnou hračku,“ uvedla Magdalena Lempochnerová z rodičovského ekoklubu Breberky.
Arnika v kampani „Nehrajme si s PVC“ upozorňuje i na škodlivost tohoto plastu pro životní prostředí. Už totiž samotnou výrobu PVC doprovází úniky toxických látek (např. rtuti, dioxinů nebo ftalátů). „PVC se navíc velmi obtížně recykluje a nepatří proto ani do kontejnerů na plast. Jedna láhev z PVC znehodnotí recyklaci třiceti až padesáti tisíc lahví z PET,“ dodává Jopková.
Začátek besedy je v 17 hodin v přednáškovém sále v přízemí Podblanického ekocentra ČSOP Vlašim, ulice Pláteníkova č. p. 264. Vstup je volný. Akci podpořil Středočeský kraj.
Přílohy:
(1) Ftaláty neboli estery kyseliny ftalové představují skupinu asi 40 látek. V PVC se používají jako změkčovadla. Své uplatnění však našly také v kosmetice či jako insekticidy nebo adhesiva. Z důvodů negativních zdravotních důsledků bylo používání těch nejrizikovějších omezeno například při výrobě hraček a výrobků pro děti nebo v kosmetice. Jedná se o těchto šest ftalátů: di-isononyl ftalát (DINP), di-n-octyl ftalát (DNOP), di-iso-decyl ftalát (DIDP), butyl benzyl ftalát (BBP), dibutyl ftalát (DBP), di(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP). Hlavní nebezpečí, které je s těmito látkami spojováno, spočívá v jejich negativním vlivu na hormonální a reprodukční systém. Nezanedbatelné jsou také jejich účinky na játra, ledviny, plíce a na srážlivost krve.
(2) Tuomainen, A. et al. Experimental PVC Material Challenge in Subjects with Occupational PVC Exposure. 2005. http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?artid=1570076.
Bornehag, C. G. et al. The Association between Asthma and Allergic Symptoms in Children and Phthalates in House Dust: A Nested Case-Control Study. 2004. http://www.ehponline.org/members/2004/7187/7187.html.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
