Arnika - Centrum pro podporu občanů: Arnika podává za kácení u Břevnovského kláštera trestní oznámení

Benediktinům hrozí dvoumilionová pokuta za nepovolené vykácení aleje až 250 let starých lip, další milion sadařské firmě. Správce Břevnovského kláštera teď navíc může čelit trestnímu stíhání, k jehož zahájení podalo podnět sdružení Arnika pro závažné poškození přírody. „Bojíme se, aby se z ničení stromů u kulturních památek nestal precedens,“ vysvětluje právník Mgr. Lukáš Matějka, proč se Arnika odhodlala k tak radikálnímu kroku. Podle něj se podobné případy vyskytují i na jiných místech republiky. Arnika tvrdí, že případů kácení zdravých vzrostlých stromů přibývá. Dochází tak k ochuzování biotopů i ničení rázu české krajiny.

„U Břevnovského kláštera se kácelo, i když správce Petr Linhart moc dobře věděl, že akce je nezákonná a zakázala ji Česká inspekce životního prostředí. Domníváme se, že jak správce, tak příslušná sadovnická firma se mohli dopustit trestného činu poškozování životního prostředí,“ říká vedoucí Centra pro podporu občanů sdružení Arnika Martin Skalský. Trestní oznámení Arnika dnes odeslala Obvodnímu státnímu zastupitelství Praha 6.

Závažnost případu potvrzuje právnička České inspekce životního prostředí Jitka Jelínková. „Zdravotní stav a perspektiva stromů byly třemi znaleckými posudky hodnoceny kladně. Případ měl být pozitivním vzorem pro budoucí postupy při schvalování kácení v památkově chráněných lokalitách. Nerespektováním rozhodnutí orgánů ochrany přírody vzniká naopak velmi negativní příklad, na který je třeba důsledně reagovat,“ řekla právnička.

„Na ohrožení lip nás upozornili občané letos na jaře. V březnu jsme pak žádali Úřad městské části Praha 6, magistrát a Českou inspekci životního prostředí, aby devastaci aleje zabránili,“ rekapituluje vývoj právník Arniky Lukáš Matějka. Jediný, kdo zareagoval, byla inspekce – kácení pozastavila a nechala zpracovat odborný posudek Výzkumného ústavu Silva Taroucy, který označil stromy za zdravé. Pak inspekce kácení definitivně zakázala. „Ministerstvo životního prostředí poslalo před třemi týdny Břevnovskému klášteru potvrzení, že zákaz kácení platí. Benediktini tedy věděli, co činí,“ doplňuje Matějka.

Problémem je podle Matějky snaha obcházet zákon o ochraně přírody a krajiny v případech kácení stromů u kulturních památek. „Vlastníci tvrdí, že jim stačí výjimka z památkové péče a snaží se vyhnout posuzování ekologické a krajinářské funkce dřevin. Státní úřady by takové pokusy měly důrazně postihovat,“ míní právník. Podle něj aktuálně hrozí zničení historické aleje například u zámeckého parku v Úhrově na Havlíčkobrodsku. Kácení sice zakázala – stejně jako v Břevnově – Inspekce životního prostředí, ale majitel se záměru nechce vzdát.

Lze očekávat, že za zničení břevnovské aleje budou padat vysoké pokuty. „V pondělí nás Arnika upozornila, že všech patnáct lip před bazilikou svaté Markéty bylo pokáceno. Podle informace Úřadu Městské části Praha 6 nepodal vlastník žádost o povolení a je nanejvýš pravděpodobné, že zadal kácení vědomě v rozporu se zákazem ČIŽP. To je důvodem pro uložení pokuty až dva miliony korun Benediktinskému arciopatství. Zároveň hrozí pokuta do milionu subjektu, který kácení na objednávku provedl, za nepovolené zničení dřevin,“ upřesnila Jitka Jelínková z ředitelství České inspekce životního prostředí.


Přílohy:

Základní fakta o případu:

1) Pro kácení učinil vlastník (Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty, se sídlem Markétská 1/28, 169 01 Praha 6) v průběhu roku 2006 tyto právní kroky:

* získal pravomocné rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy, odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu č.j. MHMP 67032/2006/Síb ze dne 28. 4. 2006, jímž bylo vydáno závazné stanovisko podle § 14 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, k tomuto záměru a v němž se konstatuje, že obnova lipové aleje (pokácení všech 16 dřevin v aleji a následná výsadba nové aleje 12 dřevin) je z hlediska zájmů státní památkové péče přípustná. V řízení o vydání závazného stanoviska orgánu státní památkové péče podle § 14 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb. nebyl jako dotčený orgán státní správy brán orgán ochrany přírody. MHMP – OKP ve svém rozhodnutí pouze upozornil na „ohlašovací povinnost vůči příslušnému orgánu ochrany přírody“.

* adresoval Úřadu Městské části Praha 6, odboru péče o prostředí podání č.j. 8/2006 ze dne 10. 5. 2006, kterým „sděluje, že podle rozhodnutí MHMP – OKP č.j. 67032/2006/Síb ze dne 28. 4. 2006 bude provedena obnova lipového stromořadí na nádvoří před bazilikou sv. Markéty v břevnovském klášteře“. Oznámení vůči Úřadu Městské části Praha 6, odboru péče o prostředí, jako příslušnému orgánu ochrany přírody, naprosto postrádalo náležitosti oznámení o zamýšleném kácení, které jsou podle ust. § 8 odst. 4 vyhlášky č. 395/1992 Sb. stejné jako u žádosti o povolení kácení (přesto příslušný orgán ochrany přírody na podané oznámení nijak nereagoval).

2) Na začátku března 2007 byla ČIŽP veřejností upozorněna na bezprostředně připravované kácení. ČIŽP zjistila právní i věcné vady v postupu vlastníka a ve věci činných správních orgánů (MHMP – OKP a ÚMČ Praha 6, odbor péče o prostředí), a proto neprodleně zahájila správní řízení podle ust. § 66 zákona č. 114/1992 Sb. o omezení nebo zákazu činnosti a vydala rozhodnutí o předběžném opatření (ze dne 9. 3. 2007), jímž vlastníku nařídila zdržet se pokácení, nebo přípravy na pokácení předmětné lipové aleje, a to ať už prováděných vlastními prostředky, nebo prostřednictvím najatého subjektu. Vlastník se proti rozhodnutí ČIŽP o předběžném opatření odvolal, avšak odvolání bylo zamítnuto rozhodnutím MŽP, OVSS I. ze dne 15. 5. 2007.

3) ČIŽP v průběhu řízení provedla důkaz znaleckým posudkem Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. (posudek ze dne 30. 5. 2007). Tento posudek spolu se dvěma staršími znaleckými posudky, které nechal zpracovat sám vlastník, potvrzuje, že „celkový zdravotní stav stromů je stabilizovaný, odpovídá stáří stromů a kvalitě údržby“, zdravotní stav řady stromů je v posudcích shodně hodnocen jako „relativně zdravý, poměrně zdravý, zdravý, poměrně dobrý“.

4) ČIŽP dospěla k závěru, že v případě dřevin tvořících lipovou alej před bazilikou sv. Markéty v areálu Břevnovského kláštera není dán žádný ze tří důvodů, které ust. § 8 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. připouští jako důvody kácení na předchozí písemné oznámení, tj. nejde ani o důvody zdravotní, ani o důvody pěstební, ani o výkon oprávnění podle zvláštního předpisu (tj. zákona č. 20/1987 Sb.). Právo kácet předmětné dřeviny by proto mohlo vzniknout jen na základě případného pravomocného povolení orgánu ochrany přírody podle § 8 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., vydaného po provedení standardního návrhového správního řízení, po vyhodnocení funkčního a estetického významu každé dřeviny a po zvážení závažnosti důvodů ke kácení každé dřeviny.

5) Proto ČIŽP vydala dne 20. 7. 2007 rozhodnutí ve věci samé, kterým vlastníku podle ust. § 66 zákona č. 114/1992 Sb. zakázala pokácení předmětné lipové aleje a jako podmínku pro případné kácení (např. některých z) 15 lip stanovila existenci povolení orgánu ochrany přírody, vydaného podle § 8 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. Rozhodnutí ČIŽP bylo potvrzeno rozhodnutím MŽP OVSS I. a nabylo právní moci dne 19. 10. 2007.

6) V odpoledních hodinách dne 12. 11. 2007 byla ČIŽP Arnikou upozorněna na to, že všech 15 lip před bazilikou sv. Markéty v areálu Břevnovského kláštera bylo pokáceno. Podle telefonické informace získané z Úřadu Městské části Praha 6 nepodal vlastník na tento úřad jako na příslušný orgán ochrany přírody žádnou žádost o povolení ke kácení dřevin. Případné povolení ke kácení tedy nemohlo být vydáno.