Tiskové zprávy
Arnika - Budoucnost bez jedů: Arnika vítá sanaci dioxinové zátěže, ale kritizuje otálení s dekontaminací staré amalgámové elektrolýzy ve Spolaně
V chemičce Spolana Neratovice byla ukončena sanace dvou budov kontaminovaných dioxiny, při níž byly použity technologie BCD a termická desorpce. „Jsme rádi, že tato dioxinová zátěž ze Spolany zmizela a že se tak stalo technologií, která zatížila životní prostředí méně než by se stalo při pouhém spálení kontaminovaných zemin ve spalovně. Také vítáme, že bude provedena sanace dalšího kontaminovaného objektu staré výroby lindanu. Na vyčištění však stále čeká třetí velká ekologická zátěž ve Spolaně a to nás znepokojuje. Je jí stará amalgámová elektrolýza, která je kontaminovaná jak dioxiny, tak především rtutí. Zatím na její sanaci nebyl zahájen ani proces posuzování vlivů na životní prostředí. Čekají snad Spolana a Ministerstvo financí na další povodeň?“, podivil se nad stavem místa nejvíce kontaminovaného rtutí v celém Polabí RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů sdružení Arnika.
Kombinovaná kontaminace rtutí a dioxiny v prostoru staré amalgámové elektrolýzy je problém, o kterém se ví nejméně od roku 2002.
„Při zahájení sanace dioxinové zátěže ve Spolaně jsme kritizovali, že technologie BCD si neporadí se všemi materiály, takže jich část nakonec bude spálena a vzniknou tak nové perzistentní organické látky (2). Použití BCD však představuje rozhodně lepší řešení než jaké bylo na konci devadesátých let minulého století použito pro třetí objekt tzv. dioxinové zátěže ve Spolaně, který byl zalit do betonového sarkofágu podobně jako černobylská elektrárna,“ uzavřel svůj komentář k ukončení sanace dioxinové zátěže ve Spolaně RNDr. Jindřich Petrlík.
Technologie BCD při srovnání s jinými nespalovacími technologiemi je v některých parametrech horší. Vyplývá to z dokumentu připraveného mezivládní expertní skupinou Stockholmské úmluvy (3). Z porovnání se spalovnami odpadů však vychází lépe. „Myslíme si, že před zahájením sanace ve Spolaně mělo být porovnáno více nespalovacích technologií, ale nyní je již jasné, že nejspíš není reálné, aby se u nás budovala jiná jednotka podobná BCD. Bylo by to příliš drahé,“ zhodnotil situaci tiskový mluvčí Arniky Jan Losenický. Vláda České republiky zatím také udělala málo pro rozvoj vlastních nespalovacích technologií, které by mohly vyjít levněji. „Daleko raději financuje nesmyslné spalování kontaminovaných zemin, které odporuje základním cílům Stockholmské úmluvy (4),“ řekl Petrlík.
Pro dekontaminaci dalšího objektu ve Spolaně Arnika v povolovacím řízení prosadila zpřísnění limitu pro obsah dioxinů v odpadních vodách. „Nová evropská legislativa však umožnila České inspekci životního prostředí (ČIŽP) stanovit daleko mírnější limity pro obsah dioxinů v čištěné suti a zeminách z dalšího objektu sanovaného technologií BCD,“ vyjádřil se Petrlík. Zeminy s obsahem dioxinů pod 5 ng I-TEQ/g budou ukládány na skládce nebezpečných odpadů. „Na skládce tak může být uloženo značné množství dioxinů. Pokud by ČIŽP vycházele z orientačních požadavků českých předpisů, byl by stanovený limit více striktní. Doufáme proto, že pro starou amalgámovou elektrolýzu použije přísnější limity,“ uzavřel Petrlík.
Poznámky:
(1) Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCB vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. (zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu – www.chpr.szu.cz - “Dioxiny v potravinách”). Více informací o dioxinech najdete na: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=587130
(2) Perzistentní organické látky jsou zřejmě vůbec nejtoxičtější sloučeniny jaké kdy člověk stvořil. Patří k nim například dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly (PCB). Již ve velmi malých dávkách působí poruchy hormonálního a imunitního systému a ohrožují reprodukční schopnosti živočichů, včetně člověka. V přírodě se rozkládají velmi pomalu a kumulují se v tělech živočichů. Díky své chemické stabilitě setrvávají dlouho v prostředí a "putují" proto i tisíce kilometrů od zdrojů svého původu. Nerozpouštějí se ve vodě, ale v tucích, na které se vážou - jsou bioakumulativní.
(3) BAT/BEP EG 2006: Report of the second meeting of the Expert Group on Best Available Techniques and Best Environmental Practices. UNEP/POPS/EGBATBEP.2/4, Geneva 24 November 2006. Viz http://bezjedu.arnika.org/downloads/BAT_BEP_EG_report.pdf
(4) Stockholmská úmluva – mezinárodní dohoda, jejíž ratifikací se signatářské státy zavazují k eliminaci 12 nejvýznamnějších persistentních organických látek (POPs). Jde o látky jako DDT, dioxiny či polychlorované bifenyly. Úmluva vstoupila v platnost dne 17. května 2004. Ke konci roku 2007 ji ratifikovalo již 151 států. ČR tuto mezinár
Kombinovaná kontaminace rtutí a dioxiny v prostoru staré amalgámové elektrolýzy je problém, o kterém se ví nejméně od roku 2002.
„Při zahájení sanace dioxinové zátěže ve Spolaně jsme kritizovali, že technologie BCD si neporadí se všemi materiály, takže jich část nakonec bude spálena a vzniknou tak nové perzistentní organické látky (2). Použití BCD však představuje rozhodně lepší řešení než jaké bylo na konci devadesátých let minulého století použito pro třetí objekt tzv. dioxinové zátěže ve Spolaně, který byl zalit do betonového sarkofágu podobně jako černobylská elektrárna,“ uzavřel svůj komentář k ukončení sanace dioxinové zátěže ve Spolaně RNDr. Jindřich Petrlík.
Technologie BCD při srovnání s jinými nespalovacími technologiemi je v některých parametrech horší. Vyplývá to z dokumentu připraveného mezivládní expertní skupinou Stockholmské úmluvy (3). Z porovnání se spalovnami odpadů však vychází lépe. „Myslíme si, že před zahájením sanace ve Spolaně mělo být porovnáno více nespalovacích technologií, ale nyní je již jasné, že nejspíš není reálné, aby se u nás budovala jiná jednotka podobná BCD. Bylo by to příliš drahé,“ zhodnotil situaci tiskový mluvčí Arniky Jan Losenický. Vláda České republiky zatím také udělala málo pro rozvoj vlastních nespalovacích technologií, které by mohly vyjít levněji. „Daleko raději financuje nesmyslné spalování kontaminovaných zemin, které odporuje základním cílům Stockholmské úmluvy (4),“ řekl Petrlík.
Pro dekontaminaci dalšího objektu ve Spolaně Arnika v povolovacím řízení prosadila zpřísnění limitu pro obsah dioxinů v odpadních vodách. „Nová evropská legislativa však umožnila České inspekci životního prostředí (ČIŽP) stanovit daleko mírnější limity pro obsah dioxinů v čištěné suti a zeminách z dalšího objektu sanovaného technologií BCD,“ vyjádřil se Petrlík. Zeminy s obsahem dioxinů pod 5 ng I-TEQ/g budou ukládány na skládce nebezpečných odpadů. „Na skládce tak může být uloženo značné množství dioxinů. Pokud by ČIŽP vycházele z orientačních požadavků českých předpisů, byl by stanovený limit více striktní. Doufáme proto, že pro starou amalgámovou elektrolýzu použije přísnější limity,“ uzavřel Petrlík.
Poznámky:
(1) Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCB vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. (zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu – www.chpr.szu.cz - “Dioxiny v potravinách”). Více informací o dioxinech najdete na: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=587130
(2) Perzistentní organické látky jsou zřejmě vůbec nejtoxičtější sloučeniny jaké kdy člověk stvořil. Patří k nim například dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly (PCB). Již ve velmi malých dávkách působí poruchy hormonálního a imunitního systému a ohrožují reprodukční schopnosti živočichů, včetně člověka. V přírodě se rozkládají velmi pomalu a kumulují se v tělech živočichů. Díky své chemické stabilitě setrvávají dlouho v prostředí a "putují" proto i tisíce kilometrů od zdrojů svého původu. Nerozpouštějí se ve vodě, ale v tucích, na které se vážou - jsou bioakumulativní.
(3) BAT/BEP EG 2006: Report of the second meeting of the Expert Group on Best Available Techniques and Best Environmental Practices. UNEP/POPS/EGBATBEP.2/4, Geneva 24 November 2006. Viz http://bezjedu.arnika.org/downloads/BAT_BEP_EG_report.pdf
(4) Stockholmská úmluva – mezinárodní dohoda, jejíž ratifikací se signatářské státy zavazují k eliminaci 12 nejvýznamnějších persistentních organických látek (POPs). Jde o látky jako DDT, dioxiny či polychlorované bifenyly. Úmluva vstoupila v platnost dne 17. května 2004. Ke konci roku 2007 ji ratifikovalo již 151 států. ČR tuto mezinár
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
