Tiskové zprávy
Arnika: Arnika vyzvala Spolchemii, aby řekla, kdy přestane znečišťovat prostředí rtutí
Sdružení Arnika dnes vyzvalo (1) ředitele Spolchemie Ústí nad Labem Ing. Martina Procházku, aby jeho podnik přestal vyrábět chlor s použitím rtuti. Jedná se totiž o velmi toxickou látku (2), která kontaminovala areál chemičky a trvale dochází k jejím únikům. Spolchemie vypouští i za normálního provozu do životního prostředí řádově stovky kilogramů rtuti ročně (3). Buď ve formě emisí do vzduchu, který poté dýchají obyvatelé stotisícového města Ústí nad Labem, nebo prostřednictvím vod, které i po procesu čištění stále obsahují velké množství rtuti (4). Vypouštění odpadních vod s obsahem rtuti poškozuje největší český tok – řeku Labe, kde se ukládá v sedimentech a následně se kumuluje v rybách.
„Například v říjnu 1995 došlo navíc k havarijnímu úniku 7 kg rtuti do ovzduší. Když si uvědomíme, že nebezpečný už je pouhý gram této látky, tak se jedná o vysoká kvanta tohoto toxického kovu vypouštěného Spolchemií do životního prostředí. Rtuť přitom není při výrobě chloru nezbytná. Při použití takzvané membránové technologie se může Spolchemie bez této látky zcela obejít. Arnika proto vyzvala ředitele Spolchemie, aby veřejnosti jasně odpověděl na otázku, do kdy a jak nahradí rtuť ve výrobě,“ připomněla Mgr. Hana Kuncová ze sdružení Arnika.
Spolchemie by měla vyhovět obyvatelům a vedení města Ústí nad Labem, kteří chtějí žít v čistém a bezpečném prostředí. Chemička se stejně bude muset v blízké době podřídit požadavkům Evropské unie, aby vyhověla zákonu o integrované prevenci znečištění. Ten požaduje, aby podniky byly vybaveny takovou technologií, která odpovídá definici nejlepší dostupné technologie. „Ve světě se k výrobě chloru používají tři různé technologie. Ta, kterou používá Spolchemie, je podle oborníků z oblasti chlorové chemie tou nejhorší,“ upozornila Mgr. Hana Kuncová ze sdružení Arnika.
Přílohy:
(1) Výzva Arniky řediteli Spolchemie Ústí nad Labem Ing. Martinovi Procházkovi
Vážený pane řediteli,
ve Spolchemii, a.s. Ústí nad Labem, kterou nyní řídíte Vy, se od konce 19. století využívá k výrobě chloru rtuť. Během jejího dlouholetého používání v minulých letech ale i v současnosti došlo a neustále dochází k jejím únikům do životního prostředí přímo v areálu Spolchemie. Kromě toho jsou v každé fázi výrobního procesu chloru a louhu produkovány odpady s obsahem rtuti, která tento odpad činí nebezpečným. Tato fakta jsou závažná i s ohledem na to, že se Spolchemie nachází zhruba půl kilometru od centra stotisícového města Ústí nad Labem a v blízkosti našeho největšího vodního toku
– řeky Labe.
Právě v důsledku používáni rtuti v minulosti došlo již ke kontaminaci staveb, zeminy a podzemních vod v areálu Spolchemie do té míry, že je nutné přistoupit k sanaci této staré ekologické zátěže. Na
druhé straně nebylo důsledně zjištěno zamoření rtutí v prostorech současných provozů.
Tímto dopisem Vás proto vyzýváme, aby Spolchemie, a.s. Ústí nad Labem opustila technologii výroby chloru a alkalických hydroxidů amalgámovým postupem a nahradila jej jinou dostupnou technologií, která je šetrnější k životnímu prostředí. Těmito technologiemi máme na mysli například postupy definované jako nejlepší dostupné technologie (BAT) podle předpisů Evropské unie. Další a z hlediska životního prostředí i lepší variantou by samozřejmě mohlo být opuštění chlorové chemie a
zaměření na jiný, méně nebezpečný obor chemie.
Rtuť je jednou z nejstarších, nejznámějších jedovatých látek, která je vysoce toxická pro vodní organismy, a proto může vyvolávat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí. Rovněž se snadno akumuluje v sedimentech a vodních organismech. Neméně nebezpečná je rtuť pro lidi. Proto by Váš podnik měl co nejdříve začít úniky rtuti řešit jejich naprostou eliminací. Žádáme Vás tedy,
abyste veřejnosti sdělil odpovědi na následující otázky:
Do kdy a jak chcete nahradit současný výrobní postup využívající rtuť ve Spolchemii?
Do kdy a jak chcete vyřešit staré ekologické zátěže znečištění rtutí a monitoring zamoření prostředí rtutí ve Spolchemii a okolí?
Za ekologické sdružení Arnika - program Toxické látky a odpady
Mgr. Hana Kuncová
V Praze, 8.6. 2004
(2) RTUŤ - Rtuť je velmi toxická látka, jejímž vlivem dochází ke zničení či porušení struktury bílkovin v buňkách. Organické sloučeniny rtuti mají mimořádně velkou schopnost kumulovat se v organismech a přenášet se dále potravním řetězcem. Tato schopnost byla příčinou hromadných otrav, ke kterým došlo např. v zátoce Minamata (Japonsko), v prefektuře Niigata (Japonsko), či v Iráku. Rtuť se do těla dostává vdechováním, zažívacím traktem a difúzí pokožkou. Z těla se vylučuje až několik let. Byla nalezena například i v mléce kojících žen, které byly v kontaktu s tímto kovem.
Příznaky otravy: Páry dráždí dýchací cesty, kovová chuť v ústech, pálení na prsou v břiše, střevní problémy (kolika, průjem), poruchy centrální nervové soustavy, poruchy rovnovážného ústrojí a zraku, podrážděnost, bolesti hlavy, zapomnětlivost, únava, třes rukou, očních víček, jazyka, vypadávání zubů a šedý lem kolem zubních krčků, nechutenství, horečka, kašel, dušnost, poruchy ledvin a jater, slinění a zduření slinných žláz, vředy na rtech a v nejhorším případě smrt.
(3) Kolik rtuti Spolchemie vypouští
V roce 2002 činily emise do ovzduší z provozu elektrolýza 33 kg rtuti/rok.
Zdroj: Český hydrometeorologický ústav.
Spolchemie produkuje i velké množství pevných odpadů s obsahem rtuti. Není známo, kolik rtuti tyto pevné odpady obsahují. V roce 2002 vyprodukovala Spolchemie 78,87 t/rok pevných odpadů.
Zdroj: Magistrát města Ústí nad Labem
V říjnu 1995 došlo k havarijnímu úniku 7 kg rtuti do ovzduší.
(4) – Rtuť v odpadních vodách
Spolchemii byla v letech 1995 a 1999 udělena Českou inspekcí životního prostředí (Oblastní inspektorát Ústí nad Labem) pokuta za překročení povoleného množství rtuti ve vypouštěných odpadních vodách. V roce 2002 Spolchemie podle ČIŽP vypustila do vody 90 kilogramů rtuti.
Odpadní vody ze Spolchemie jsou po předčištění ve v areálu Spolchemie dočišťovány na centrální městské čističce odpadních vod. Čištění odpadní vody ze Spolchemie se takto provádí až od 1.1.2003. Přestože odpadní voda prochází složitým čistícím procesem, tak stále obsahuje vysoké množství rtuti, které poté skončí v řece Labi.
Sdružení ARNIKA: Chlumova 17, 130 00 Praha 3, telefax: 222 781 471, http://arnika.org,http://arnika.org/havarie/usti.shtml
vedoucí kampaně Mgr. Hana Kuncová, hana.kuncova@arnika.org, 728 369 597
tiskový mluvčí – Marek Jehlička, 606 727 942, e-mail:marek.jehlicka@arnika.org
„Například v říjnu 1995 došlo navíc k havarijnímu úniku 7 kg rtuti do ovzduší. Když si uvědomíme, že nebezpečný už je pouhý gram této látky, tak se jedná o vysoká kvanta tohoto toxického kovu vypouštěného Spolchemií do životního prostředí. Rtuť přitom není při výrobě chloru nezbytná. Při použití takzvané membránové technologie se může Spolchemie bez této látky zcela obejít. Arnika proto vyzvala ředitele Spolchemie, aby veřejnosti jasně odpověděl na otázku, do kdy a jak nahradí rtuť ve výrobě,“ připomněla Mgr. Hana Kuncová ze sdružení Arnika.
Spolchemie by měla vyhovět obyvatelům a vedení města Ústí nad Labem, kteří chtějí žít v čistém a bezpečném prostředí. Chemička se stejně bude muset v blízké době podřídit požadavkům Evropské unie, aby vyhověla zákonu o integrované prevenci znečištění. Ten požaduje, aby podniky byly vybaveny takovou technologií, která odpovídá definici nejlepší dostupné technologie. „Ve světě se k výrobě chloru používají tři různé technologie. Ta, kterou používá Spolchemie, je podle oborníků z oblasti chlorové chemie tou nejhorší,“ upozornila Mgr. Hana Kuncová ze sdružení Arnika.
Přílohy:
(1) Výzva Arniky řediteli Spolchemie Ústí nad Labem Ing. Martinovi Procházkovi
Vážený pane řediteli,
ve Spolchemii, a.s. Ústí nad Labem, kterou nyní řídíte Vy, se od konce 19. století využívá k výrobě chloru rtuť. Během jejího dlouholetého používání v minulých letech ale i v současnosti došlo a neustále dochází k jejím únikům do životního prostředí přímo v areálu Spolchemie. Kromě toho jsou v každé fázi výrobního procesu chloru a louhu produkovány odpady s obsahem rtuti, která tento odpad činí nebezpečným. Tato fakta jsou závažná i s ohledem na to, že se Spolchemie nachází zhruba půl kilometru od centra stotisícového města Ústí nad Labem a v blízkosti našeho největšího vodního toku
– řeky Labe.
Právě v důsledku používáni rtuti v minulosti došlo již ke kontaminaci staveb, zeminy a podzemních vod v areálu Spolchemie do té míry, že je nutné přistoupit k sanaci této staré ekologické zátěže. Na
druhé straně nebylo důsledně zjištěno zamoření rtutí v prostorech současných provozů.
Tímto dopisem Vás proto vyzýváme, aby Spolchemie, a.s. Ústí nad Labem opustila technologii výroby chloru a alkalických hydroxidů amalgámovým postupem a nahradila jej jinou dostupnou technologií, která je šetrnější k životnímu prostředí. Těmito technologiemi máme na mysli například postupy definované jako nejlepší dostupné technologie (BAT) podle předpisů Evropské unie. Další a z hlediska životního prostředí i lepší variantou by samozřejmě mohlo být opuštění chlorové chemie a
zaměření na jiný, méně nebezpečný obor chemie.
Rtuť je jednou z nejstarších, nejznámějších jedovatých látek, která je vysoce toxická pro vodní organismy, a proto může vyvolávat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí. Rovněž se snadno akumuluje v sedimentech a vodních organismech. Neméně nebezpečná je rtuť pro lidi. Proto by Váš podnik měl co nejdříve začít úniky rtuti řešit jejich naprostou eliminací. Žádáme Vás tedy,
abyste veřejnosti sdělil odpovědi na následující otázky:
Do kdy a jak chcete nahradit současný výrobní postup využívající rtuť ve Spolchemii?
Do kdy a jak chcete vyřešit staré ekologické zátěže znečištění rtutí a monitoring zamoření prostředí rtutí ve Spolchemii a okolí?
Za ekologické sdružení Arnika - program Toxické látky a odpady
Mgr. Hana Kuncová
V Praze, 8.6. 2004
(2) RTUŤ - Rtuť je velmi toxická látka, jejímž vlivem dochází ke zničení či porušení struktury bílkovin v buňkách. Organické sloučeniny rtuti mají mimořádně velkou schopnost kumulovat se v organismech a přenášet se dále potravním řetězcem. Tato schopnost byla příčinou hromadných otrav, ke kterým došlo např. v zátoce Minamata (Japonsko), v prefektuře Niigata (Japonsko), či v Iráku. Rtuť se do těla dostává vdechováním, zažívacím traktem a difúzí pokožkou. Z těla se vylučuje až několik let. Byla nalezena například i v mléce kojících žen, které byly v kontaktu s tímto kovem.
Příznaky otravy: Páry dráždí dýchací cesty, kovová chuť v ústech, pálení na prsou v břiše, střevní problémy (kolika, průjem), poruchy centrální nervové soustavy, poruchy rovnovážného ústrojí a zraku, podrážděnost, bolesti hlavy, zapomnětlivost, únava, třes rukou, očních víček, jazyka, vypadávání zubů a šedý lem kolem zubních krčků, nechutenství, horečka, kašel, dušnost, poruchy ledvin a jater, slinění a zduření slinných žláz, vředy na rtech a v nejhorším případě smrt.
(3) Kolik rtuti Spolchemie vypouští
V roce 2002 činily emise do ovzduší z provozu elektrolýza 33 kg rtuti/rok.
Zdroj: Český hydrometeorologický ústav.
Spolchemie produkuje i velké množství pevných odpadů s obsahem rtuti. Není známo, kolik rtuti tyto pevné odpady obsahují. V roce 2002 vyprodukovala Spolchemie 78,87 t/rok pevných odpadů.
Zdroj: Magistrát města Ústí nad Labem
V říjnu 1995 došlo k havarijnímu úniku 7 kg rtuti do ovzduší.
(4) – Rtuť v odpadních vodách
Spolchemii byla v letech 1995 a 1999 udělena Českou inspekcí životního prostředí (Oblastní inspektorát Ústí nad Labem) pokuta za překročení povoleného množství rtuti ve vypouštěných odpadních vodách. V roce 2002 Spolchemie podle ČIŽP vypustila do vody 90 kilogramů rtuti.
Odpadní vody ze Spolchemie jsou po předčištění ve v areálu Spolchemie dočišťovány na centrální městské čističce odpadních vod. Čištění odpadní vody ze Spolchemie se takto provádí až od 1.1.2003. Přestože odpadní voda prochází složitým čistícím procesem, tak stále obsahuje vysoké množství rtuti, které poté skončí v řece Labi.
Sdružení ARNIKA: Chlumova 17, 130 00 Praha 3, telefax: 222 781 471, http://arnika.org,http://arnika.org/havarie/usti.shtml
vedoucí kampaně Mgr. Hana Kuncová, hana.kuncova@arnika.org, 728 369 597
tiskový mluvčí – Marek Jehlička, 606 727 942, e-mail:marek.jehlicka@arnika.org
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
