Tiskové zprávy
Arnika - Centrum pro podporu občanů: Arnika žádá Bursíka: Pomozte řešit největší problémy Vysočiny – Kronospan a Pozďátky
Ministr životního prostředí Martin Bursík dnes navštíví Vysočinu. Arnika jej chce při té příležitosti požádat, aby pomohl s řešením největších ekologických problémů regionu. Jedním jsou škodliviny vypouštěné podnikem Kronospan, druhým je havarovaná skládka nebezpečných odpadů v Pozďátkách na Třebíčsku.
Kronospan je největším producentem rakovinotvorných látek v České republice, problémem jsou zejména úniky formaldehydu. Podnik sice v posledních letech investuje do snížení škodlivých emisí, ale část výrobní technologie nemůže být na nový filtr napojena, protože je zastaralá. Kvůli mezeře v zákoně nespadá navíc Kronospan pod zákon o integrované prevenci znečištění a není proto povinen investovat do nejlepších dostupných technologií.
„Ministra životního prostředí chceme dnes požádat, aby se z titulu své funkce zasadil o zavedení imisního limitu pro formaldehyd, který dodnes neexistuje. Jedině tak je možné prosazovat snížení jeho koncentrace v jihlavském ovzduší. Současně je nezbytné zařadit výrobu dřevotřísky do odvětví sledovaných zákonem o integrované prevenci znečištění. Taková legislativa platí například ve Velké Británii,“ vysvětluje vedoucí jihlavské pobočky Arniky Jana Vitnerová.
V případě Pozďátek Arnika žádá, aby stát přímo převzal zodpovědnost za sanaci skládky, neboť soukromá firma nemůže čerpat prostředky z fondů EU. Arnika ministra Bursíka v této souvislosti dále žádá, aby se zasadil o stanovení reálné ceny za pozďáteckou skládku. Když totiž vyšlo najevo, že podnikatelský záměr firmy není proveditelný (je v rozporu s Plánem odpadového hospodářství Kraje Vysočina a s územním plánem obce Slavičky, stanovisko EIA neumožňuje v prostoru skládky ukládání dalšího materiálu ani výstavbu technologických objektů), pokouší se Logika dosáhnout zisku prodejem skládky. Havarovanou skládku bez možnosti dalšího provozu může vykoupit jedině stát, případně orgán samosprávy. Cena, kterou Logika požaduje je silně nadhodnocená. Celá věc je tak v patové situaci a intenzivní znečišťování prostředí v okolí skládky stále pokračuje. „Jediný způsob řešení této situace je tedy zásah státu. Čím dříve se to stane, tím dříve znečišťování v Pozďátkách skončí,“ dodala Vitnerová.
Přílohy:
1) Kronospan
Více informací: http://www.cepo.arnika.org/kauza.shtml?x=1915825
2) Pozďátky
Více informací: http://ickm.arnika.org/pozdatky.shtml
3) V přiložených souborech najdete otevřený dopis, který Arnika dnes předala ministru životního prostředí Martinu Bursíkovi, Rozbor povinností Kronospanu a Rozbor současného stavu a historie skládky v Pozďátkách.
Ministr životního prostředí, vážený pan
RNDr. Martin Bursík
Ministerstvo životního prostředí ČR
Vršovická 65
100 10 Praha 10
Jihlava 15. listopadu 2007
Žádost o pomoc při řešení největších environmentálních problémů kraje Vysočina – závod Kronospan a skládka Pozďátky
Vážený pane ministře,
při své dnešní návštěvě Vysočiny se seznámíte se dvěma místy, která představují nejhorší problémy našeho kraje v oblasti životního prostředí. O jejich řešení usilujeme již řadu let, zatím však marně. Velmi bychom si vážili Vašeho zájmu o dva dále popsané problémy a Vaši pomoc s jejich odstraněním, aby již nadále nepředstavovaly ohrožení naší přírody a lidského zdraví.
Prvním z vážný problémů je provoz podniku Kronospan, působícího v Jihlavě.
Kronospan vyrábí dřevotřískové a tzv. OSB desky, které se používají ve stavebnictví. Jeho provoz bohužel silně znečišťuje ovzduší krajského města. Díky množství formaldehydu, které emituje, je Kronospan největším zdrojem prokazatelně rakovinotvorných látek v ovzduší nejen v kraji, ale i v celé České republice. Chceme Vás upozornit zejména na tato fakta:
* podnik nemusí mít integrované povolení (IPPC). Výroba dřevotřísky spadá do kategorie „zpracování dřeva“, která nepatří mezi šest průmyslových činností podle přílohy 1 zákona o integrované prevenci znečištění.
* chybí imisní limit pro formaldehyd. Nelze stanovit jeho plnění v rámci programu ke zlepšení kvality ovzduší dle § 7 zákona o ochraně ovzduší.
Dovolujeme si Vás požádat, abyste se zasadil o snížení zátěže, kterou představuje provoz podniku Kronospan na životní prostředí Jihlavy. Situaci je možné změnit jednoduchými legislativními opatřeními, jejichž význam pro tisíce lidí však bude zcela zásadní. Jedná se o tato opatření:
1. Zpracování novely zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci znečištění, konkrétně zařazení výroby dřevotřísky mezi vyjmenované průmyslové činnosti podle přílohy č. 1 zákona.
2. Legislativní ustanovení imisního limitu pro koncentraci formaldehydu v ovzduší. Referenční hodnota, kterou již dnes používá Česká inspekce životního prostředí, je 60 mikrogramů na metr krychlový.
Druhým nejvíce bolavým místem Vysočiny je bývalá skládka nebezpečných odpadů u obce Pozďátky na Třebíčsku.
Skládka havarovala před více než deseti lety, skládkové vody s kyselinou sírovou a těžkými kovy od té doby unikají do okolního prostředí, poškozují podloží skládky a ohrožují podzemní i povrchové vody. Klíčové pro řešení situace jsou tyto skutečnosti:
* držení skládky v soukromém majetku firmy Logika neumožňuje přístup k finančním prostředkům z fondů EU. Za rychlou a úplnou asanaci skládky a jejího kontaminovaného okolí by měl převzít stát.
* firma Logika se snaží na současné neudržitelné situaci vydělat. Když vyšlo najevo, že podnikatelský záměr firmy není proveditelný (je v rozporu s Plánem odpadového hospodářství Kraje Vysočina a s územním plánem obce Slavičky, stanovisko EIA neumožňuje v prostoru skládky ukládání dalšího materiálu ani výstavbu technologických objektů), pokouší se Logika dosáhnout zisku prodejem skládky (neboť je zřejmé, že havarovanou skládku bez možnosti dalšího provozu může vykoupit jedině stát, případně orgán samosprávy). Požadovaná cena za odprodej skládky je silně nadhodnocená.
Je zřejmé, že nevhodný podnikatelský záměr nemůže zakládat právní nárok na kompenzace ušlých případných zisků komerčních firem ze strany státu nebo samosprávných orgánů. Současný postoj firmy Logika přitom hraničí s vydíráním (prodlužování ekologické havárie, dokud nebude schváleno vysoké odškodné).
Ministerstvo životního prostředí ČR by mělo zahájit intenzivní jednání se společností Logika, dosáhnout snížení požadavků společnosti, a odkoupit havarovanou skládku v Pozďátkách za reálnou cenu. Pak by bylo možné požádat o prostředky na sanaci skládky a jejího okolí z fondů Evropské Unie.
Podrobnější informace k oběma popsaným případům přikládáme k tomuto dopisu.
Vážený pane ministře, věříme, že pochopíte naléhavost uvedených dvou problémů, které již řadu let trápí Vysočinu. Jsme přesvědčeni o tom, že bez aktivní účasti Vašeho úřadu není možné dosáhnout řešení ani jednoho z nich a žádáme Vás proto, abyste se ve smyslu tohoto dopisu o vyřešení největších problémů Vysočiny vahou své funkce osobně zasadil.
Předem děkujeme za pozornost, kterou budete řešení vážných problémů Vysočiny v oblasti životního prostředí věnovat.
Za Arniku Jihlava
……………………………….
Jana Vitnerová
vedoucí pobočky
Rozbor povinností Kronospanu
Kronospan CR byl založen v roce 1994 a soustředí na výrobu dřevotřískových a tzv. OSB desek (KRONOSPAN CR, spol. s r. o. – výroba dřevotřísky, KRONOSPAN OSB, spol. s r. o. – lisování desek OSB – oba dále jako Kronospan). Výroba je velkým zdrojem znečištění ovzduší – obyvatelé Jihlavy si stěžují na zdravotní problémy, zápach a prašnost. Z výroby uniká především prach, těkavé organické látky a formaldehyd. Česká inspekce životního prostředí udělila Kronospanu za překračování limitů daných zákonem několik pokut. Závod se ale pokaždé odvolal a odvolací orgány vždy rozhodnutí o udělení pokuty zrušily, KRONOSPAN tak žádnou z pokut nezaplatil.
V současné době je největším ohrožením pro zdraví obyvatel a životní prostředí Jihlavy formaldehyd. Formaldehyd je rakovinotvorná látka. V Českém právním řádu však pro ni není stanoven imisní limit a ani se neprovádí jeho monitoring. O emisích formaldehydu závody Kronospan v Jihlavě je možné získat informace jen z integrovaného registru znečišťování. Z hlediska vypouštěných rakovinotvorných látek do prostředí v roce 2006 byl KRONOSPAN CR, spol. s r. o., největším znečišťovatelem v České republice (v pořadí podle součtu látek pro člověka rakovinotvorných a látek pravděpodobně a možná pro člověka rakovinotvorných pak byl KRONOSPAN v pořadí na 7. místě v ČR). Z hlediska celkového objemu vypouštěného formaldehydu do ovzduší je KRONOSPAN rovněž největším znečišťovatelem ovzduší v ČR (s podílem 44 % na celorepublikových emisích rakovinotvorného formaldehydu ohlašovaného do IRZ podniky za rok 2006):
pořadí (celkem 13 podniků) dle emisí organizace/provozovna emise formaldehydu do ovzduší (kg/rok) – celkem hlášeno 35 293
1. KRONOSPAN CR, spol. s r. o 13 600
2. ROCKWOOL, a. s. 9 190
3. KNAUF INSULATION, spol. s r. o. 3 120
4. DUKOL Ostrava, s. r. o. 2 560
5. KRONOSPAN OSB, spol. s r. o. 1 990
13. KORDÁRNA, a. s. 75
V průběhu povolovacího procesu na novou technologii musel podnik v dokumentaci EIA uvést souhrn všech emisí, které vypouští do ovzduší závod jako celek. Bylo uvedeno, že celý závod vypustil do ovzduší 22,5 tun formaldehydu.
Emisní limit formaldehydu je v České republice (vyhláška č. 356/2002 Sb.) srovnán s Evropskou unií a platí hranice 20 mg/m3 hmotnostní koncentrace formaldehydu v odpadním plynu. Jednotlivé provozy tento limit sice plní, protože však Kronospan nemá integrované povolení (IPPC), není jasné, kolik formaldehydu emituje celý závod.
Imisní limit na formaldehyd neexistuje. Koncentrace formaldehydu se měří pro účely sledování kvality ovzduší pouze jakožto prekurzoru troposférického ozonu, který má stanoven přípustnou úroveň znečištění ovzduší (nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší). Monitoring formaldehydu bude v Jihlavě proveden díky jedné z podmínek, které stanovilo MŽP ve stanovisku EIA ze dne 10. 4. 2007.
Vzhledem k chybějícímu imisnímu limitu nelze ani stanovit jeho plnění v rámci programu ke zlepšení kvality ovzduší dle § 7 zákona o ochraně ovzduší.
Zařízení na výrobu dřevotřískových desek, tedy i Kronospan, nespadá pod žádnou kategorii přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci znečištění (typově šest skupin průmyslových činností), resp. pod totožné kategorie přílohy č. 1 směrnice Rady o integrované prevenci a omezování znečištění. Podle tohoto zákona by bylo možné v rámci integrovaného povolování stanovit přísnější emisní limity, příp. i požadovat zavedení nejlepší dostupné techniky.
Závěr
Nedostatečnými povinnostmi kladenými na tento druh výroby vyplývajícími jednak z platných právních předpisů, ale především z přijatých opatření orgánů ochrany ovzduší, nelze po Kronospanu požadovat přísnější limity k vypouštění formaldehydu do ovzduší.
Určitým řešením by bylo doplnění tohoto typu zařízení do zákona o integrované prevenci (a to i pro zařízení uvedená do provozu před účinností zákona). Důvodem, proč by měl Kronospan a podobná zařízení pracující s takovým množstvím formaldehydu (v zákonu lze upřesnit množstvím, tak jak to je např. u kategorie 6.7.: Zařízení pro povrchovou úpravu látek, předmětů nebo výrobků používající organická rozpouštědla, zejména provádějící apreturu, potiskování, pokovování, odmašťování, nepromokavou úpravu, úpravu rozměrů, barvení, čištění nebo impregnaci, o spotřebě organického rozpouštědla větší než 150 kg za hodinu nebo větší než 200 t za rok.) je především to, že chemické provozy vyrábějící formaldehyd integrované povolování vyžadují (kategorie 4.1. písm. b) – chemická zařízení na výrobu základních organických chemických látek, jako jsou mj. aldehydy). Přitom hlášené emise jediného českého výrobce formaldehydu, společnosti DUKOL Ostrava, spol. s r. o., byly za rok 2006 šestkrát nižší, než emise Kronospanu. Výrazné, i když řádově menší emise formaldehydu mají také podniky, vyrábějící sádrokartonové desky (Knauf Insultation, s. r. o.) a tepelné izolace (Rockwool, a. s.). Tyto podniky integrované povolení mají.
Jako další důvod pro zařazení tohoto typu výroby pod zákon o integrované prevenci lze uvést cíl procesu IPPC: regulovat emise hlavních znečišťujících látek dle přílohy č. 2 zákona, pod kterou (položka 12.) spadají i látky a přípravky, u kterých bylo prokázáno, že při přenosu vzduchem mají karcinogenní nebo mutagenní účinky anebo vlastnosti, které mohou ovlivnit reprodukci. Nedostatečným seznamem zařízení dle současné přílohy 1 zákona (a směrnice EU) nelze dosáhnout účelu integrovaného přístupu k omezování znečištění uvedeného v preambuli směrnice v odstavci 8, a to zabránit emisím do ovzduší, vody a půdy i se zřetelem na nakládání s odpady všude tam, kde je to možné.
Historie a současný stav havarované skládky nebezpečných odpadů v Pozďátkách
I. Historie skládky
Skládka byla projektována v r. 1993 pro ukládání nebezpečných odpadů společnosti BOPO Třebíč. Postaven byl nekrytý sektor (ZN 1 s kapacitou cca 5800 m2), určený pro ukládání nebezpečných odpadů převážně v uzavřených a nepropustných obalech, a zastřešený sektor (ZN 2, cca 1700 m2 ) pro ukládání volně ložených odpadů s vyšší vyluhovatelností.
Provoz skládky nebezpečných odpadů na území obce Pozďátky byl zahájen zkušebním provozem v polovině roku 1994, kolaudace proběhla v lednu 1995. Skládku provozovala společnost AVE Třebíč, s. r. o., jejímiž společníky byli BOPO Třebíč, a. s., AVE-MORAVA, s. r. o., Velká Bystřice, IH-ENVI, s. r. o., Hradec Králové a obec Slavičky.
V druhé polovině roku 1996 byl v tělese skládky Pozďátky zjištěn výskyt nadměrného množství silně kyselých průsakových vod, uvolňujících se z uloženého odpadního síranu železnatého (zelená skalice). Byl to odpad z tzv. „kyselých systémů” z výroby titanové běloby, který obsahoval 15% volné kyseliny sírové. V rámci odstraňování ekologické zátěže z Prechezy, a. s. Přerov bylo v nekryté části skládky uloženo asi 10.000 tun síranu železnatého bez jakékoliv úpravy.
Nějaký čas byla ještě skládka podmíněně provozována a od 1. 2. 1997 je z důvodu závadného technického stavu mimo provoz. K úniku průsakových vod mimo těleso skládky došlo poprvé 17. 12. 1997. Tehdejší vlastník skládky (společnost DEP-POZ) sice ještě rok prováděl dílčí sanační práce, pak se dostal do konkursního řízení a obsluha skládky přestala koncem roku 1998 pracovat.
Protihavarijní opatření, jejichž cílem bylo zabránit kontaminaci povrchových a podzemních vod, byla poté po tři roky zajišťována na náklady tehdejšího Okresního úřadu Třebíč. Čerpání a odvoz skládkových vod stál řádově několik miliónů korun ročně.
Dne 20. 9. 2000 byl zjištěn masivní výtok skládkových vod z revizní šachty mezi domkem obsluhy skládky a halou. Byla svolána Okresní havarijní komise a nařízením OkÚ byl vyhlášen stav ohrožení. Ve směru výtoku byly budovány vápencové bariéry a po zásahu Hasičského záchranného sboru Třebíč byla voda vytékající ze šachty čerpána zpět do laguny ve skládce. Hasičům se podařilo zastavit tento výtok ještě tentýž den utěsněním pryžovou ucpávkou zapůjčenou z jaderné elektrárny Dukovany.
Dne 7. 5. 2001 byl při rutinní kontrole stavu na skládce zjištěn opět masivní výron skládkových vod přes výše uvedenou šachtu v důsledku porušení gumové ucpávky. Zásahová jednotka HZS ÚO Třebíč provedla okamžitě osazení nové ucpávky a provedla odčerpání uniklých skládkových vod z míst, kde došlo k jejich akumulaci (za vápencovou bariérou) zpět do tělesa skládky. Protože v důsledku netěsnosti gumové ucpávky začalo docházet znovu k úniku skládkových vod (byť velmi malému), byla dne 1. 8. 2001 osazena nad zmíněnou šachtou kyselinovzdorná skruž, která brání výtoku do okolního terénu.
Nadějí na možnou asanaci se jevila možnost převodu skládky v rámci konkurzního řízení na Svazek obcí okresu Třebíč. V listopadu 2001 byla podepsána smlouva o prodeji skládky za účelem její sanace s rozvazovací podmínkou, kterou bylo získání dotace na tuto sanaci ze SFŽP ČR za předpokladu udělení výjimky ministrem životního prostředí do 30. května 2002. Výjimka však do tohoto data udělena nebyla a smluvní vztah o prodeji skládky Svazku obcí okresu Třebíč zanikl.
Usnesením vlády ČR č. 590/02 ze dne 12. 6. 2002 bylo místopředsedovi vlády a ministru průmyslu a obchodu uloženo „zajistit, aby představitelé státního podniku DIAMO projednali odkoupení majetku souvisejícího se skládkou Pozďátky a zajistili následnou sanaci této skládky“. Na sanaci skládky bylo přislíbeno uvolnění prostředků ze státního rozpočtu.
II. Současná situace
Krátce na to však od správce konkursní podstaty skládku koupila společnost ICKM Real Estate, s. r. o., a tím byla sanace skládky ze státních prostředků znemožněna.
Od začátku listopadu 2002 je zajištěna ostraha skládky, bylo opraveno oplocení a okap na boku vnější strany kryté části skládky. Nový vlastník zajišťuje odčerpávání a zneškodňování skládkových vod a pravidelné odběry a analýzy vzorků znečištěných podzemních a povrchových vod.
Nyní je skládka v majetku firmy LOGIKA, která je dceřinou společností firmy ICKM. Podnikatelským záměrem firmy je rekonstruovat současnou havarovanou skládku, mnohonásobně ji rozšířit a provozovat dalších 30 let. Nová zpracovatelská linka by měla přijímat průmyslový a nebezpečný odpad, přepracovat jej a ukládat. Ze skládky by se stala skládka kategorie „ostatní odpad“ (S-00). Záměr je v rozporu s územním plánem obce Slavičky a s Plánem odpadového hospodářství kraje Vysočina. V průběhu posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) sice záměr získal kladné stanovisko, podmínky ministerstva životního prostředí nicméně nepovolují na skládce žádné další stavby ani skládkování.
Po špatných zkušenostech s předchozím provozem skládky se proti projektu postavili místní občané i obec Slavičky, pod kterou obec Pozďátky administrativně patří. Petici proti skládce podepsala většina místních obyvatel. V roce 2003 založili občanské sdružení Pozďátky bez jedů, jehož cílem je mimo jiné dosáhnout sanace skládky a uvedení krajiny do původního stavu. S vybudováním nové velké skládky sdružení nesouhlasí.
III. Aktuální stav znečištění životního prostředí
Havarijní stav přetrvává. Přes porušené ochranné prvky skládky unikají kontaminované vody do horninového podloží a do podzemních vod. Poškozená je i zábrana mezi krytou a nekrytou částí skládky, skládkové vody se mísí a poškozují konstrukci haly a obaly uzavřených odpadů. Vápencová bariéra pod skládkou je pokrytá povlakem vysrážených solí a již neplní svou funkci. Znečištění se rozšiřuje do vod povrchových, zasažen je potok Prašinec v údolí pod skládkou. Snížena je také kvalita vody v říčce Markovce, do které se Prašinec vlévá. Koryta obou vodních toků jsou však značně ovlivněna vysráženými kovy – převážně železem, které vytváří okem viditelný hnědý povlak na dnech těchto toků. Nelze vyloučit budoucí poškození řeky Jihlavy. Znečištění podzemních i povrchových vod prokazují výsledky pravidelně prováděných laboratorních rozborů.
Vypovídají o tom i nezávislé kontrolní odběry, které provedla VAS, a. s., divize Třebíč, na objednávku MěÚ Třebíč. Kvalita znečištěných podzemních vod vytékajících pod skládkou na povrch z drenážní šachty a pak do potoka Prašinec se nelepší. Vegetace v okolí skládky je poškozená a v místech, kterými protékají znečištěné vody, zcela chybí.
Přibližný odhad sanace skládky vypracovala letos zjara firma Subterra ve dvou variantách. Zneškodnění odpadu přepracováním a ponecháním v místě skládky odhaduje na 98.402.900 Kč. Druhá varianta, která počítá s odvozem odpadů z Pozďátek na jiné místo, by stála 211.800.400. V obou variantách je počítáno se sanací jak nadzemní části skládky, tak i podloží a puklin pod tělesem skládky.
Kronospan je největším producentem rakovinotvorných látek v České republice, problémem jsou zejména úniky formaldehydu. Podnik sice v posledních letech investuje do snížení škodlivých emisí, ale část výrobní technologie nemůže být na nový filtr napojena, protože je zastaralá. Kvůli mezeře v zákoně nespadá navíc Kronospan pod zákon o integrované prevenci znečištění a není proto povinen investovat do nejlepších dostupných technologií.
„Ministra životního prostředí chceme dnes požádat, aby se z titulu své funkce zasadil o zavedení imisního limitu pro formaldehyd, který dodnes neexistuje. Jedině tak je možné prosazovat snížení jeho koncentrace v jihlavském ovzduší. Současně je nezbytné zařadit výrobu dřevotřísky do odvětví sledovaných zákonem o integrované prevenci znečištění. Taková legislativa platí například ve Velké Británii,“ vysvětluje vedoucí jihlavské pobočky Arniky Jana Vitnerová.
V případě Pozďátek Arnika žádá, aby stát přímo převzal zodpovědnost za sanaci skládky, neboť soukromá firma nemůže čerpat prostředky z fondů EU. Arnika ministra Bursíka v této souvislosti dále žádá, aby se zasadil o stanovení reálné ceny za pozďáteckou skládku. Když totiž vyšlo najevo, že podnikatelský záměr firmy není proveditelný (je v rozporu s Plánem odpadového hospodářství Kraje Vysočina a s územním plánem obce Slavičky, stanovisko EIA neumožňuje v prostoru skládky ukládání dalšího materiálu ani výstavbu technologických objektů), pokouší se Logika dosáhnout zisku prodejem skládky. Havarovanou skládku bez možnosti dalšího provozu může vykoupit jedině stát, případně orgán samosprávy. Cena, kterou Logika požaduje je silně nadhodnocená. Celá věc je tak v patové situaci a intenzivní znečišťování prostředí v okolí skládky stále pokračuje. „Jediný způsob řešení této situace je tedy zásah státu. Čím dříve se to stane, tím dříve znečišťování v Pozďátkách skončí,“ dodala Vitnerová.
Přílohy:
1) Kronospan
Více informací: http://www.cepo.arnika.org/kauza.shtml?x=1915825
2) Pozďátky
Více informací: http://ickm.arnika.org/pozdatky.shtml
3) V přiložených souborech najdete otevřený dopis, který Arnika dnes předala ministru životního prostředí Martinu Bursíkovi, Rozbor povinností Kronospanu a Rozbor současného stavu a historie skládky v Pozďátkách.
Ministr životního prostředí, vážený pan
RNDr. Martin Bursík
Ministerstvo životního prostředí ČR
Vršovická 65
100 10 Praha 10
Jihlava 15. listopadu 2007
Žádost o pomoc při řešení největších environmentálních problémů kraje Vysočina – závod Kronospan a skládka Pozďátky
Vážený pane ministře,
při své dnešní návštěvě Vysočiny se seznámíte se dvěma místy, která představují nejhorší problémy našeho kraje v oblasti životního prostředí. O jejich řešení usilujeme již řadu let, zatím však marně. Velmi bychom si vážili Vašeho zájmu o dva dále popsané problémy a Vaši pomoc s jejich odstraněním, aby již nadále nepředstavovaly ohrožení naší přírody a lidského zdraví.
Prvním z vážný problémů je provoz podniku Kronospan, působícího v Jihlavě.
Kronospan vyrábí dřevotřískové a tzv. OSB desky, které se používají ve stavebnictví. Jeho provoz bohužel silně znečišťuje ovzduší krajského města. Díky množství formaldehydu, které emituje, je Kronospan největším zdrojem prokazatelně rakovinotvorných látek v ovzduší nejen v kraji, ale i v celé České republice. Chceme Vás upozornit zejména na tato fakta:
* podnik nemusí mít integrované povolení (IPPC). Výroba dřevotřísky spadá do kategorie „zpracování dřeva“, která nepatří mezi šest průmyslových činností podle přílohy 1 zákona o integrované prevenci znečištění.
* chybí imisní limit pro formaldehyd. Nelze stanovit jeho plnění v rámci programu ke zlepšení kvality ovzduší dle § 7 zákona o ochraně ovzduší.
Dovolujeme si Vás požádat, abyste se zasadil o snížení zátěže, kterou představuje provoz podniku Kronospan na životní prostředí Jihlavy. Situaci je možné změnit jednoduchými legislativními opatřeními, jejichž význam pro tisíce lidí však bude zcela zásadní. Jedná se o tato opatření:
1. Zpracování novely zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci znečištění, konkrétně zařazení výroby dřevotřísky mezi vyjmenované průmyslové činnosti podle přílohy č. 1 zákona.
2. Legislativní ustanovení imisního limitu pro koncentraci formaldehydu v ovzduší. Referenční hodnota, kterou již dnes používá Česká inspekce životního prostředí, je 60 mikrogramů na metr krychlový.
Druhým nejvíce bolavým místem Vysočiny je bývalá skládka nebezpečných odpadů u obce Pozďátky na Třebíčsku.
Skládka havarovala před více než deseti lety, skládkové vody s kyselinou sírovou a těžkými kovy od té doby unikají do okolního prostředí, poškozují podloží skládky a ohrožují podzemní i povrchové vody. Klíčové pro řešení situace jsou tyto skutečnosti:
* držení skládky v soukromém majetku firmy Logika neumožňuje přístup k finančním prostředkům z fondů EU. Za rychlou a úplnou asanaci skládky a jejího kontaminovaného okolí by měl převzít stát.
* firma Logika se snaží na současné neudržitelné situaci vydělat. Když vyšlo najevo, že podnikatelský záměr firmy není proveditelný (je v rozporu s Plánem odpadového hospodářství Kraje Vysočina a s územním plánem obce Slavičky, stanovisko EIA neumožňuje v prostoru skládky ukládání dalšího materiálu ani výstavbu technologických objektů), pokouší se Logika dosáhnout zisku prodejem skládky (neboť je zřejmé, že havarovanou skládku bez možnosti dalšího provozu může vykoupit jedině stát, případně orgán samosprávy). Požadovaná cena za odprodej skládky je silně nadhodnocená.
Je zřejmé, že nevhodný podnikatelský záměr nemůže zakládat právní nárok na kompenzace ušlých případných zisků komerčních firem ze strany státu nebo samosprávných orgánů. Současný postoj firmy Logika přitom hraničí s vydíráním (prodlužování ekologické havárie, dokud nebude schváleno vysoké odškodné).
Ministerstvo životního prostředí ČR by mělo zahájit intenzivní jednání se společností Logika, dosáhnout snížení požadavků společnosti, a odkoupit havarovanou skládku v Pozďátkách za reálnou cenu. Pak by bylo možné požádat o prostředky na sanaci skládky a jejího okolí z fondů Evropské Unie.
Podrobnější informace k oběma popsaným případům přikládáme k tomuto dopisu.
Vážený pane ministře, věříme, že pochopíte naléhavost uvedených dvou problémů, které již řadu let trápí Vysočinu. Jsme přesvědčeni o tom, že bez aktivní účasti Vašeho úřadu není možné dosáhnout řešení ani jednoho z nich a žádáme Vás proto, abyste se ve smyslu tohoto dopisu o vyřešení největších problémů Vysočiny vahou své funkce osobně zasadil.
Předem děkujeme za pozornost, kterou budete řešení vážných problémů Vysočiny v oblasti životního prostředí věnovat.
Za Arniku Jihlava
……………………………….
Jana Vitnerová
vedoucí pobočky
Rozbor povinností Kronospanu
Kronospan CR byl založen v roce 1994 a soustředí na výrobu dřevotřískových a tzv. OSB desek (KRONOSPAN CR, spol. s r. o. – výroba dřevotřísky, KRONOSPAN OSB, spol. s r. o. – lisování desek OSB – oba dále jako Kronospan). Výroba je velkým zdrojem znečištění ovzduší – obyvatelé Jihlavy si stěžují na zdravotní problémy, zápach a prašnost. Z výroby uniká především prach, těkavé organické látky a formaldehyd. Česká inspekce životního prostředí udělila Kronospanu za překračování limitů daných zákonem několik pokut. Závod se ale pokaždé odvolal a odvolací orgány vždy rozhodnutí o udělení pokuty zrušily, KRONOSPAN tak žádnou z pokut nezaplatil.
V současné době je největším ohrožením pro zdraví obyvatel a životní prostředí Jihlavy formaldehyd. Formaldehyd je rakovinotvorná látka. V Českém právním řádu však pro ni není stanoven imisní limit a ani se neprovádí jeho monitoring. O emisích formaldehydu závody Kronospan v Jihlavě je možné získat informace jen z integrovaného registru znečišťování. Z hlediska vypouštěných rakovinotvorných látek do prostředí v roce 2006 byl KRONOSPAN CR, spol. s r. o., největším znečišťovatelem v České republice (v pořadí podle součtu látek pro člověka rakovinotvorných a látek pravděpodobně a možná pro člověka rakovinotvorných pak byl KRONOSPAN v pořadí na 7. místě v ČR). Z hlediska celkového objemu vypouštěného formaldehydu do ovzduší je KRONOSPAN rovněž největším znečišťovatelem ovzduší v ČR (s podílem 44 % na celorepublikových emisích rakovinotvorného formaldehydu ohlašovaného do IRZ podniky za rok 2006):
pořadí (celkem 13 podniků) dle emisí organizace/provozovna emise formaldehydu do ovzduší (kg/rok) – celkem hlášeno 35 293
1. KRONOSPAN CR, spol. s r. o 13 600
2. ROCKWOOL, a. s. 9 190
3. KNAUF INSULATION, spol. s r. o. 3 120
4. DUKOL Ostrava, s. r. o. 2 560
5. KRONOSPAN OSB, spol. s r. o. 1 990
13. KORDÁRNA, a. s. 75
V průběhu povolovacího procesu na novou technologii musel podnik v dokumentaci EIA uvést souhrn všech emisí, které vypouští do ovzduší závod jako celek. Bylo uvedeno, že celý závod vypustil do ovzduší 22,5 tun formaldehydu.
Emisní limit formaldehydu je v České republice (vyhláška č. 356/2002 Sb.) srovnán s Evropskou unií a platí hranice 20 mg/m3 hmotnostní koncentrace formaldehydu v odpadním plynu. Jednotlivé provozy tento limit sice plní, protože však Kronospan nemá integrované povolení (IPPC), není jasné, kolik formaldehydu emituje celý závod.
Imisní limit na formaldehyd neexistuje. Koncentrace formaldehydu se měří pro účely sledování kvality ovzduší pouze jakožto prekurzoru troposférického ozonu, který má stanoven přípustnou úroveň znečištění ovzduší (nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší). Monitoring formaldehydu bude v Jihlavě proveden díky jedné z podmínek, které stanovilo MŽP ve stanovisku EIA ze dne 10. 4. 2007.
Vzhledem k chybějícímu imisnímu limitu nelze ani stanovit jeho plnění v rámci programu ke zlepšení kvality ovzduší dle § 7 zákona o ochraně ovzduší.
Zařízení na výrobu dřevotřískových desek, tedy i Kronospan, nespadá pod žádnou kategorii přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci znečištění (typově šest skupin průmyslových činností), resp. pod totožné kategorie přílohy č. 1 směrnice Rady o integrované prevenci a omezování znečištění. Podle tohoto zákona by bylo možné v rámci integrovaného povolování stanovit přísnější emisní limity, příp. i požadovat zavedení nejlepší dostupné techniky.
Závěr
Nedostatečnými povinnostmi kladenými na tento druh výroby vyplývajícími jednak z platných právních předpisů, ale především z přijatých opatření orgánů ochrany ovzduší, nelze po Kronospanu požadovat přísnější limity k vypouštění formaldehydu do ovzduší.
Určitým řešením by bylo doplnění tohoto typu zařízení do zákona o integrované prevenci (a to i pro zařízení uvedená do provozu před účinností zákona). Důvodem, proč by měl Kronospan a podobná zařízení pracující s takovým množstvím formaldehydu (v zákonu lze upřesnit množstvím, tak jak to je např. u kategorie 6.7.: Zařízení pro povrchovou úpravu látek, předmětů nebo výrobků používající organická rozpouštědla, zejména provádějící apreturu, potiskování, pokovování, odmašťování, nepromokavou úpravu, úpravu rozměrů, barvení, čištění nebo impregnaci, o spotřebě organického rozpouštědla větší než 150 kg za hodinu nebo větší než 200 t za rok.) je především to, že chemické provozy vyrábějící formaldehyd integrované povolování vyžadují (kategorie 4.1. písm. b) – chemická zařízení na výrobu základních organických chemických látek, jako jsou mj. aldehydy). Přitom hlášené emise jediného českého výrobce formaldehydu, společnosti DUKOL Ostrava, spol. s r. o., byly za rok 2006 šestkrát nižší, než emise Kronospanu. Výrazné, i když řádově menší emise formaldehydu mají také podniky, vyrábějící sádrokartonové desky (Knauf Insultation, s. r. o.) a tepelné izolace (Rockwool, a. s.). Tyto podniky integrované povolení mají.
Jako další důvod pro zařazení tohoto typu výroby pod zákon o integrované prevenci lze uvést cíl procesu IPPC: regulovat emise hlavních znečišťujících látek dle přílohy č. 2 zákona, pod kterou (položka 12.) spadají i látky a přípravky, u kterých bylo prokázáno, že při přenosu vzduchem mají karcinogenní nebo mutagenní účinky anebo vlastnosti, které mohou ovlivnit reprodukci. Nedostatečným seznamem zařízení dle současné přílohy 1 zákona (a směrnice EU) nelze dosáhnout účelu integrovaného přístupu k omezování znečištění uvedeného v preambuli směrnice v odstavci 8, a to zabránit emisím do ovzduší, vody a půdy i se zřetelem na nakládání s odpady všude tam, kde je to možné.
Historie a současný stav havarované skládky nebezpečných odpadů v Pozďátkách
I. Historie skládky
Skládka byla projektována v r. 1993 pro ukládání nebezpečných odpadů společnosti BOPO Třebíč. Postaven byl nekrytý sektor (ZN 1 s kapacitou cca 5800 m2), určený pro ukládání nebezpečných odpadů převážně v uzavřených a nepropustných obalech, a zastřešený sektor (ZN 2, cca 1700 m2 ) pro ukládání volně ložených odpadů s vyšší vyluhovatelností.
Provoz skládky nebezpečných odpadů na území obce Pozďátky byl zahájen zkušebním provozem v polovině roku 1994, kolaudace proběhla v lednu 1995. Skládku provozovala společnost AVE Třebíč, s. r. o., jejímiž společníky byli BOPO Třebíč, a. s., AVE-MORAVA, s. r. o., Velká Bystřice, IH-ENVI, s. r. o., Hradec Králové a obec Slavičky.
V druhé polovině roku 1996 byl v tělese skládky Pozďátky zjištěn výskyt nadměrného množství silně kyselých průsakových vod, uvolňujících se z uloženého odpadního síranu železnatého (zelená skalice). Byl to odpad z tzv. „kyselých systémů” z výroby titanové běloby, který obsahoval 15% volné kyseliny sírové. V rámci odstraňování ekologické zátěže z Prechezy, a. s. Přerov bylo v nekryté části skládky uloženo asi 10.000 tun síranu železnatého bez jakékoliv úpravy.
Nějaký čas byla ještě skládka podmíněně provozována a od 1. 2. 1997 je z důvodu závadného technického stavu mimo provoz. K úniku průsakových vod mimo těleso skládky došlo poprvé 17. 12. 1997. Tehdejší vlastník skládky (společnost DEP-POZ) sice ještě rok prováděl dílčí sanační práce, pak se dostal do konkursního řízení a obsluha skládky přestala koncem roku 1998 pracovat.
Protihavarijní opatření, jejichž cílem bylo zabránit kontaminaci povrchových a podzemních vod, byla poté po tři roky zajišťována na náklady tehdejšího Okresního úřadu Třebíč. Čerpání a odvoz skládkových vod stál řádově několik miliónů korun ročně.
Dne 20. 9. 2000 byl zjištěn masivní výtok skládkových vod z revizní šachty mezi domkem obsluhy skládky a halou. Byla svolána Okresní havarijní komise a nařízením OkÚ byl vyhlášen stav ohrožení. Ve směru výtoku byly budovány vápencové bariéry a po zásahu Hasičského záchranného sboru Třebíč byla voda vytékající ze šachty čerpána zpět do laguny ve skládce. Hasičům se podařilo zastavit tento výtok ještě tentýž den utěsněním pryžovou ucpávkou zapůjčenou z jaderné elektrárny Dukovany.
Dne 7. 5. 2001 byl při rutinní kontrole stavu na skládce zjištěn opět masivní výron skládkových vod přes výše uvedenou šachtu v důsledku porušení gumové ucpávky. Zásahová jednotka HZS ÚO Třebíč provedla okamžitě osazení nové ucpávky a provedla odčerpání uniklých skládkových vod z míst, kde došlo k jejich akumulaci (za vápencovou bariérou) zpět do tělesa skládky. Protože v důsledku netěsnosti gumové ucpávky začalo docházet znovu k úniku skládkových vod (byť velmi malému), byla dne 1. 8. 2001 osazena nad zmíněnou šachtou kyselinovzdorná skruž, která brání výtoku do okolního terénu.
Nadějí na možnou asanaci se jevila možnost převodu skládky v rámci konkurzního řízení na Svazek obcí okresu Třebíč. V listopadu 2001 byla podepsána smlouva o prodeji skládky za účelem její sanace s rozvazovací podmínkou, kterou bylo získání dotace na tuto sanaci ze SFŽP ČR za předpokladu udělení výjimky ministrem životního prostředí do 30. května 2002. Výjimka však do tohoto data udělena nebyla a smluvní vztah o prodeji skládky Svazku obcí okresu Třebíč zanikl.
Usnesením vlády ČR č. 590/02 ze dne 12. 6. 2002 bylo místopředsedovi vlády a ministru průmyslu a obchodu uloženo „zajistit, aby představitelé státního podniku DIAMO projednali odkoupení majetku souvisejícího se skládkou Pozďátky a zajistili následnou sanaci této skládky“. Na sanaci skládky bylo přislíbeno uvolnění prostředků ze státního rozpočtu.
II. Současná situace
Krátce na to však od správce konkursní podstaty skládku koupila společnost ICKM Real Estate, s. r. o., a tím byla sanace skládky ze státních prostředků znemožněna.
Od začátku listopadu 2002 je zajištěna ostraha skládky, bylo opraveno oplocení a okap na boku vnější strany kryté části skládky. Nový vlastník zajišťuje odčerpávání a zneškodňování skládkových vod a pravidelné odběry a analýzy vzorků znečištěných podzemních a povrchových vod.
Nyní je skládka v majetku firmy LOGIKA, která je dceřinou společností firmy ICKM. Podnikatelským záměrem firmy je rekonstruovat současnou havarovanou skládku, mnohonásobně ji rozšířit a provozovat dalších 30 let. Nová zpracovatelská linka by měla přijímat průmyslový a nebezpečný odpad, přepracovat jej a ukládat. Ze skládky by se stala skládka kategorie „ostatní odpad“ (S-00). Záměr je v rozporu s územním plánem obce Slavičky a s Plánem odpadového hospodářství kraje Vysočina. V průběhu posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) sice záměr získal kladné stanovisko, podmínky ministerstva životního prostředí nicméně nepovolují na skládce žádné další stavby ani skládkování.
Po špatných zkušenostech s předchozím provozem skládky se proti projektu postavili místní občané i obec Slavičky, pod kterou obec Pozďátky administrativně patří. Petici proti skládce podepsala většina místních obyvatel. V roce 2003 založili občanské sdružení Pozďátky bez jedů, jehož cílem je mimo jiné dosáhnout sanace skládky a uvedení krajiny do původního stavu. S vybudováním nové velké skládky sdružení nesouhlasí.
III. Aktuální stav znečištění životního prostředí
Havarijní stav přetrvává. Přes porušené ochranné prvky skládky unikají kontaminované vody do horninového podloží a do podzemních vod. Poškozená je i zábrana mezi krytou a nekrytou částí skládky, skládkové vody se mísí a poškozují konstrukci haly a obaly uzavřených odpadů. Vápencová bariéra pod skládkou je pokrytá povlakem vysrážených solí a již neplní svou funkci. Znečištění se rozšiřuje do vod povrchových, zasažen je potok Prašinec v údolí pod skládkou. Snížena je také kvalita vody v říčce Markovce, do které se Prašinec vlévá. Koryta obou vodních toků jsou však značně ovlivněna vysráženými kovy – převážně železem, které vytváří okem viditelný hnědý povlak na dnech těchto toků. Nelze vyloučit budoucí poškození řeky Jihlavy. Znečištění podzemních i povrchových vod prokazují výsledky pravidelně prováděných laboratorních rozborů.
Vypovídají o tom i nezávislé kontrolní odběry, které provedla VAS, a. s., divize Třebíč, na objednávku MěÚ Třebíč. Kvalita znečištěných podzemních vod vytékajících pod skládkou na povrch z drenážní šachty a pak do potoka Prašinec se nelepší. Vegetace v okolí skládky je poškozená a v místech, kterými protékají znečištěné vody, zcela chybí.
Přibližný odhad sanace skládky vypracovala letos zjara firma Subterra ve dvou variantách. Zneškodnění odpadu přepracováním a ponecháním v místě skládky odhaduje na 98.402.900 Kč. Druhá varianta, která počítá s odvozem odpadů z Pozďátek na jiné místo, by stála 211.800.400. V obou variantách je počítáno se sanací jak nadzemní části skládky, tak i podloží a puklin pod tělesem skládky.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
