Tiskové zprávy
Arnika - Budoucnost bez jedů: Arnika zveřejnila žebříčky největších znečišťovatelů pro Karlovarský kraj
Provoz Sokolovské uhelné ve Vřesové a výrobce hudebních nástrojů Amati - Denak Kraslice. To jsou největší znečišťovatelé životního prostředí nebezpečnými látkami v Karlovarském kraji. Vyplynulo to z analýzy, kterou dnes zveřejnilo sdružení Arnika na základě podkladových informací pro Integrovaný registr znečišťování za rok 2005. Registr je veřejně přístupný na internetové adrese www.irz.cz.
„Pouze emise arsenu coby reprotoxické látky a také plynů přispívajících ke globálnímu oteplování a ke tvorbě kyselých srážek dostaly zpracovatelskou část Sokolovské uhelné na páté a osmé místo v celostátních žebříčcích největších znečišťovatelů (1). V oblasti jiných nebezpečných látek se provozy z Karlovarského kraje do prvních desítek největších znečišťovatelů nedostaly,“ komentoval srovnání Karlovarského kraje s jinými vedoucí kampaně Arniky Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík.
Zpracovatelská část Sokolovské uhelné ve Vřesové vypustila v roce 2005 nejvíce arsenu (2) v odpadních vodách z celé České republiky (743 kg), což tomuto provozu zajistilo prvenství v únicích karcinogenních a reprotoxických látek do životního prostředí v Karlovarském kraji. Potenciálně karcinogenní trichlorethylen (3) v emisích do ovzduší pak poslal do společnosti největších znečišťovatelů výrobce hudebních nástrojů Amati - Denak Kraslice. Přes velké úniky škodlivin do ovzduší se o této firmě v integrovaném registru již brzy nedočteme. „Ministerstvo životního prostředí totiž připravilo omezení výrobních činností, které budou muset nahlašovat informace o emisích do registru a výroba hudebních nástrojů na něm chybí. Ministerstvo úpravu obhajuje sjednocením české legislativy se zákony Evropské unie. Ta však po členských státech nevyžaduje, aby své registry takto omezovaly. Omezení navržené ministerstvem tedy nebylo nutné a česká veřejnost tak přijde o řadu informací o množství látek vypouštěných nejbližšími továrnami, protože nejde jen o případ Amati - Denaku Kraslice, ale řady dalších podniků,“ upozornil tiskový mluvčí Arniky Marek Jehlička.
Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), skleníkové plyny a plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek a rtuť. Do IRZ žádný z provozů v Karlovarském kraji nenahlásil emise látek poškozujících ozónovou vrstvu Země či perzistentních organických látek ze seznamu Stockholmské úmluvy. Pouze Elektrárna Tisová předala v odpadech 53,5 kg polyaromatických uhlovodíků v odpadech, což ji řadí na 22. místo v celorepublikovém žebříčku.
Zajímavé je také meziroční srovnání úniků a přenosů škodlivých látek podle dvou dosud provedených hlášení do IRZ. Sokolovská uhelná meziročně svoje emise arsenu do odpadních vod sedminásobně zvýšila. Mírně vzrostly i její emise oxidu uhličitého (čili skleníkových plynů) do ovzduší. O dva kilogramy se snížily emise rtuti.
Žebříčky provozů, které vypouštějí nejvíce škodlivin do vzduchu, vody, půdy či odpadů, zveřejňuje Arnika již druhým rokem. „V Integrovaném registru znečišťování veřejnost nenajde přehlednou souhrnnou tabulku, ze které by bylo možné snadno vyčíst, kdo patří k největším znečišťovatelům prostředí. Protože ani vláda dosud nepřišla s komplexním programem, který by motivoval firmy ke snižování vypouštěných škodlivin, zůstává tato databáze jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak snížit emise toxických látek z konkrétních provozů. Žádná firma totiž nestojí o pověst největšího znečišťovatele životního prostředí, a proto se snaží sestoupit alespoň o nějakou příčku níž. V USA se díky zprovoznění registru a programu motivujícímu ke snižování množství vypouštěných látek podařilo snížit emise toxických látek o 46 % během pěti let,“ uvedl mluvčí Arniky Marek Jehlička.
Informace do registru letos ohlásilo 20 průmyslových provozů na území Karlovarského kraje, což je o čtyři méně ve srovnání s minulým rokem. Nejčastěji ohlašovanými látkami byly amoniak, oxidy síry a oxidy dusíku v emisích do ovzduší. „S výjimkou amoniaku typického pro zemědělské provozy jde o látky charakteristické pro velké energetické zdroje,“ vysvětlil Petrlík.
Posouzení největších znečišťovatelů je velmi složitým procesem, při němž je nutné zohlednit řadu odborných aspektů, jejichž rozsah není možné jednoduše vylíčit v tiskové zprávě. Pro úplné pochopení posuzovaných kritérií proto doporučujeme navštívit internetovou stránku http://bezjedu.arnika.org/irz.shtml, kde Arnika zveřejňuje celou analýzu IRZ včetně vysvětlení použitých postupů. Arnika rovněž postupně zveřejní žebříčky největších znečišťovatelů po jednotlivých krajích České republiky. Žebříček pro Karlovarský kraj je čtvrtým v pořadí po Praze, Kraji Vysočina a Ústeckém kraji.
„Pouze emise arsenu coby reprotoxické látky a také plynů přispívajících ke globálnímu oteplování a ke tvorbě kyselých srážek dostaly zpracovatelskou část Sokolovské uhelné na páté a osmé místo v celostátních žebříčcích největších znečišťovatelů (1). V oblasti jiných nebezpečných látek se provozy z Karlovarského kraje do prvních desítek největších znečišťovatelů nedostaly,“ komentoval srovnání Karlovarského kraje s jinými vedoucí kampaně Arniky Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík.
Zpracovatelská část Sokolovské uhelné ve Vřesové vypustila v roce 2005 nejvíce arsenu (2) v odpadních vodách z celé České republiky (743 kg), což tomuto provozu zajistilo prvenství v únicích karcinogenních a reprotoxických látek do životního prostředí v Karlovarském kraji. Potenciálně karcinogenní trichlorethylen (3) v emisích do ovzduší pak poslal do společnosti největších znečišťovatelů výrobce hudebních nástrojů Amati - Denak Kraslice. Přes velké úniky škodlivin do ovzduší se o této firmě v integrovaném registru již brzy nedočteme. „Ministerstvo životního prostředí totiž připravilo omezení výrobních činností, které budou muset nahlašovat informace o emisích do registru a výroba hudebních nástrojů na něm chybí. Ministerstvo úpravu obhajuje sjednocením české legislativy se zákony Evropské unie. Ta však po členských státech nevyžaduje, aby své registry takto omezovaly. Omezení navržené ministerstvem tedy nebylo nutné a česká veřejnost tak přijde o řadu informací o množství látek vypouštěných nejbližšími továrnami, protože nejde jen o případ Amati - Denaku Kraslice, ale řady dalších podniků,“ upozornil tiskový mluvčí Arniky Marek Jehlička.
Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), skleníkové plyny a plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek a rtuť. Do IRZ žádný z provozů v Karlovarském kraji nenahlásil emise látek poškozujících ozónovou vrstvu Země či perzistentních organických látek ze seznamu Stockholmské úmluvy. Pouze Elektrárna Tisová předala v odpadech 53,5 kg polyaromatických uhlovodíků v odpadech, což ji řadí na 22. místo v celorepublikovém žebříčku.
Zajímavé je také meziroční srovnání úniků a přenosů škodlivých látek podle dvou dosud provedených hlášení do IRZ. Sokolovská uhelná meziročně svoje emise arsenu do odpadních vod sedminásobně zvýšila. Mírně vzrostly i její emise oxidu uhličitého (čili skleníkových plynů) do ovzduší. O dva kilogramy se snížily emise rtuti.
Žebříčky provozů, které vypouštějí nejvíce škodlivin do vzduchu, vody, půdy či odpadů, zveřejňuje Arnika již druhým rokem. „V Integrovaném registru znečišťování veřejnost nenajde přehlednou souhrnnou tabulku, ze které by bylo možné snadno vyčíst, kdo patří k největším znečišťovatelům prostředí. Protože ani vláda dosud nepřišla s komplexním programem, který by motivoval firmy ke snižování vypouštěných škodlivin, zůstává tato databáze jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak snížit emise toxických látek z konkrétních provozů. Žádná firma totiž nestojí o pověst největšího znečišťovatele životního prostředí, a proto se snaží sestoupit alespoň o nějakou příčku níž. V USA se díky zprovoznění registru a programu motivujícímu ke snižování množství vypouštěných látek podařilo snížit emise toxických látek o 46 % během pěti let,“ uvedl mluvčí Arniky Marek Jehlička.
Informace do registru letos ohlásilo 20 průmyslových provozů na území Karlovarského kraje, což je o čtyři méně ve srovnání s minulým rokem. Nejčastěji ohlašovanými látkami byly amoniak, oxidy síry a oxidy dusíku v emisích do ovzduší. „S výjimkou amoniaku typického pro zemědělské provozy jde o látky charakteristické pro velké energetické zdroje,“ vysvětlil Petrlík.
Posouzení největších znečišťovatelů je velmi složitým procesem, při němž je nutné zohlednit řadu odborných aspektů, jejichž rozsah není možné jednoduše vylíčit v tiskové zprávě. Pro úplné pochopení posuzovaných kritérií proto doporučujeme navštívit internetovou stránku http://bezjedu.arnika.org/irz.shtml, kde Arnika zveřejňuje celou analýzu IRZ včetně vysvětlení použitých postupů. Arnika rovněž postupně zveřejní žebříčky největších znečišťovatelů po jednotlivých krajích České republiky. Žebříček pro Karlovarský kraj je čtvrtým v pořadí po Praze, Kraji Vysočina a Ústeckém kraji.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
