Tiskové zprávy
Hnutí DUHA: Berlínský povodňový summit: Premiéři by měli dohodnout společnou obnovu krajiny
18. srpna 2002 | Hnutí DUHA
Na večerním povodňovém summitu v Berlíně by Vladimír Špidla měl s ostatními středoevropskými premiéry a Romanem Prodim začít jednat o společné obnově lesů, říčních niv a zeleně v zemědelské krajině, která pomůže snížit další záplavy, doporučilo dnes Hnutí DUHA.
Ačkoli hlavním tématem bleskové konference pochopitelně bude bezprostřední pomoc obětem záplav, předsedové vlád by se měli předběžně dohodnout na spolupráci při návratu místně odpovidajících druhů stromů do lesů, zákazu holosečného kácení, obnově přirozených říčních niv a koryt i na vrácení zeleně do zemedělské krajiny, komentovala ekologická organizace summit.
Sem by také po nápravě škod měla směřovat většina dlouhodobých investic do ochrany pred povodněmi z EU i dalších zdrojů. Mezinárodní spolupráce může pomoci při obnově říčních niv Labe, Moravy a dalších řek, které překračují hranice. Důležitý prostor pro společný postup je rovněž v prosazování takové reformy Společné zemedělské politiky EU, která pomůže vracet do krajiny zeleň: za několik let bude rozhodující měrou ovlivňovat i stav českých polí.
Umělé smrkové monokultury v lesích, holiny při kácení, rozsáhlá pole bez remízků, mezí, mokřadů a dalších bariér, které brání odtoku vody, narovnaná či vybetonovaná koryta řek i potoků a rozorané nebo zastavěné říční nivy přispěly k ničivé síle povodní. V roce 1997 poslední tři větší komplexy lužních lesů a luk na Moravě, z toho dva v chráněných krajinných oblastech, zadržely více vody než všechny přehrady v povodí Moravy a Odry dohromady - ale téměř všechny ostatní podobné plochy už byly zničeny.
"Musíme začít uvažovat o tom, jak rekonstruovat naši krajinu, aby nedocházelo k takovýmto povodním...voda naprší a okamžitě teče do vodotečí, místo aby se vsákla...Tady bude třeba udělat celou řadu opatření", komentoval před týdnem ekologické příčiny povodní předseda vlády (ČT 11.8.).
Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
"V příštích několika týdnech prioritou vlád přirozeně bude zajistit lidem střechu nad hlavou či opravit mosty, nikoli bránit další povodni. Ale berlinský summit je příležitost, jaká se dlouho nebude opakovat, a premiéři by se už nyní měli přinejmenším dohodnout, že se dohodnou. Pokud středoevropské vlády začnou spolupracovat na obnově přirozených říčních niv a meandrujících řek, zákazu holosečí a návratu zeleně do polí i buků, dubů či jedlí do lesů, síla příštích povodní se může zmenšit. Například česká a německá vláda dvanáct let společně čistily Labe od toxického znečištění, takže se v další spolupráci máme čím inspirovat."
Hnutí DUHA vydalo podrobnější informační list, která shrnuje údaje o ekologických příčinách povodní - lze emailovat nebo faxovat.
Ačkoli hlavním tématem bleskové konference pochopitelně bude bezprostřední pomoc obětem záplav, předsedové vlád by se měli předběžně dohodnout na spolupráci při návratu místně odpovidajících druhů stromů do lesů, zákazu holosečného kácení, obnově přirozených říčních niv a koryt i na vrácení zeleně do zemedělské krajiny, komentovala ekologická organizace summit.
Sem by také po nápravě škod měla směřovat většina dlouhodobých investic do ochrany pred povodněmi z EU i dalších zdrojů. Mezinárodní spolupráce může pomoci při obnově říčních niv Labe, Moravy a dalších řek, které překračují hranice. Důležitý prostor pro společný postup je rovněž v prosazování takové reformy Společné zemedělské politiky EU, která pomůže vracet do krajiny zeleň: za několik let bude rozhodující měrou ovlivňovat i stav českých polí.
Umělé smrkové monokultury v lesích, holiny při kácení, rozsáhlá pole bez remízků, mezí, mokřadů a dalších bariér, které brání odtoku vody, narovnaná či vybetonovaná koryta řek i potoků a rozorané nebo zastavěné říční nivy přispěly k ničivé síle povodní. V roce 1997 poslední tři větší komplexy lužních lesů a luk na Moravě, z toho dva v chráněných krajinných oblastech, zadržely více vody než všechny přehrady v povodí Moravy a Odry dohromady - ale téměř všechny ostatní podobné plochy už byly zničeny.
"Musíme začít uvažovat o tom, jak rekonstruovat naši krajinu, aby nedocházelo k takovýmto povodním...voda naprší a okamžitě teče do vodotečí, místo aby se vsákla...Tady bude třeba udělat celou řadu opatření", komentoval před týdnem ekologické příčiny povodní předseda vlády (ČT 11.8.).
Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
"V příštích několika týdnech prioritou vlád přirozeně bude zajistit lidem střechu nad hlavou či opravit mosty, nikoli bránit další povodni. Ale berlinský summit je příležitost, jaká se dlouho nebude opakovat, a premiéři by se už nyní měli přinejmenším dohodnout, že se dohodnou. Pokud středoevropské vlády začnou spolupracovat na obnově přirozených říčních niv a meandrujících řek, zákazu holosečí a návratu zeleně do polí i buků, dubů či jedlí do lesů, síla příštích povodní se může zmenšit. Například česká a německá vláda dvanáct let společně čistily Labe od toxického znečištění, takže se v další spolupráci máme čím inspirovat."
Hnutí DUHA vydalo podrobnější informační list, která shrnuje údaje o ekologických příčinách povodní - lze emailovat nebo faxovat.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
