Moravskoslezský kraj: Bezpečnostní rada Moravskoslezského kraje k ptačí chřipce

Bezpečností rada Moravskoslezského kraje na svém dnešním mimořádném jednání přijala postup při potvrzení ptačí chřipky (onemocnění drůbeže a volně žijícího ptactva) na území kraje. Vedoucí složkou integrovaného záchranného systému v takovémto případě je krajská veterinární správa, zodpovědnou osobou pak její ředitel. Bezpečnostní rada dnes projednala systém řízení zásahu a doporučila ochranná opatření při výskytu ptačí chřipky na území kraje, o postupy bude doplněn krizový plán kraje. Bezpečnostní rada také doporučuje starostům obcí účast na školeních pořádaných v těchto dnech veterinární správou.

Bezpečnostní rada kraje vycházela z manuálu bezpečnostní rady státu a Státní veterinární správy ČR, obě instituce zveřejnily plány na konci února. Pokyny jsou také v souladu s evropskými směrnicemi. Kraj musí mít vypracovaný postup řešení každé krizové situace, tedy i výskytu ptačí chřipky. V posledních dnech hlásily výskyt onemocnění ptačí chřipkou všechny země sousedící s Českou republikou .

„Zatím jsme na území republiky ani našeho kraje nezaznamenali žádné podezření na ptačí chřipku a nemáme hlášený žádný pozitivní výsledek vyšetření uhynulých ptáků či drůbeže, ale je nutné se i na tuto možnost včas připravit a stanovit si, kdo ponese za co odpovědnost a jaké budou úkoly jednotlivých složek integrovaného záchranného systému. Na tom jsme se dohodli dnes. Koordinátorem akcí v takovémto případě bude naše krajská veterinární správa,“ přiblížil hejtman kraje a šéf bezpečnostní rady Evžen Tošenovský. „Je třeba také zdůraznit, že jde o plán veterinární a jeho cílem je zamezit přenosům viru do chovů drůbeže, “ dodal hejtman. Podle Evropského centra pro kontrolu a prevencí nemocí ve Stockholmu je riziko přenosu nákazy na člověka mizivé.


Jaký je tedy postup při podezření na nákazu ptactva či drůbeže?

„Za podezřelý považujeme nález pěti uhynulých volně žijících ptáků, u vodního ptactva – kachen, labutí, volavek, kormoránů – je třeba ohlásit už nález jednoho kusu. Inspektoři veterinární správy pak odeberou vzorky, odešlou je do příslušné laboratoře a uhynulá zvířata budou odvezena a řádně vyšetřena,“ popsal postup po nálezu uhynulého ptactva ve volné přírodě ředitel krajské veterinární správy Jaromír Polášek. Nález v přírodě by měl každý ohlásit na tísňovou linku 150 (je možné použít i jiných tísňových linek) nebo veterináři.

Podezření na ptačí chřipku v chovech (menších i větších) ohlásí chovatel vždy veterináři, veterinární správa pak na místě vyhodnotí, zda se jedná o podezření na ptačí chřipku, nebo jde o jinou nákazu či jiný důvod úhynu a odebere vzorky k laboratornímu vyšetření. Při podezření na ptačí chřipku stanoví veterinární správa předběžná opatření pro zamezení šíření nákazy, ta je chovatel povinen ihned zrealizovat na své náklady. „Laboratorní testy zpravidla trvají 7 dnů. V případě, že se nákaza potvrdí, je třeba okamžitě začít s likvidací celého chovu, opět na náklady chovatele. Ještě do potvrzení či vyvrácení podezření ale chovatel musí omezit vstup do chodu a zamezit jakékoli manipulaci s drůbeží či jiným ptactvem (včetně svozu vajec) a musí začít s dezinfekcí – například při vstupu a na výstupu z místa chovu musí být umístěny speciální dezinfekční rohože,“ přiblížil další řešení ředitel veterinární správy Polášek s tím, že se okamžitě rozeběhnou i další opatření včetně sčítání počtu chovů a kusů drůbeže v daných pásmech (ve spolupráci s obcemi). Minimálně tříkilometrové pásmo od ohniska nákazy se pak stane pásmem ochrany se zpřísněným režimem včetně kontrol přesunů živé drůbeže, vajec, drůbežího masa a surovin z něj. Podobně tomu bude i v pásmu dozoru (v okruhu od ohniska – poloměr 10km). Obě pásma by měla platnost trvání 21 dnů (ochranné pásmo), resp. 30 dnů (pásmo dozoru) od potvrzení nákazy a vydání mimořádných veterinárních opatření. Vždy bude třeba postupovat maximálně rychle, to platí pro likvidaci nakažených chovů i jednotlivých kusů uhynulých ptáků. „I v našem kraji počítáme spíše s ojedinělým výskytem onemocnění. Ale ani při výskytu v několika chovech v různých lokalitách se neobáváme, že bychom na likvidaci a neškodné odstranění utracené a uhynulé drůbeže neměli prostředky a kapacitu asanačního podniku,“ ujistil ředitel veterinární správy.

V těchto dnech se informace o postupech dostávají ke starostům všech obcí v kraji – dostanou pokyny k případnému sčítání stavů ptactva a chovů drůbeže na svých územích i o nutných opatřeních a měli by být v kontaktu s veterinární správou. Už byli podrobněji informováni starostové v oblasti Ostravska a Opavska, plus dalších téměř 70 obcí a měst, v příštích dnech budou informováni ostatní. Všechny obce už ovšem od krajské veterinární správy dostaly písemně instrukce, občané tedy mohou už nyní získat informace také na obecních úřadech. Informace zveřejní i Moravskoslezský kraj v březnovém čísle krajského měsíčníku a dostane je tedy do schránky každá domácnost v kraji, jsou už také na webu veterinární správy, budou na webu krajských hasičů a hygienické stanice.

Veterinární správa bude mít povinnost informovat o výskytu nákazy nejen orgány kraje, záchranáře (složky IZS) a vedení obcí, ale také Státní veterinární správu ČR a okolní kraje (s nimi pak bude spolupracovat v případě šíření nákazy za hranice krajů). Státní veterinární správa pak informuje orgány okolních zemí. Inspektoři krajské veterinární správy budou průběžně kontrolovat farmy (v MSK máme vytipováno cca 24 rizikových chovů drůbeže a ptactva) a dohlížet na přijatá opatření.

Hejtman kraje by mohl vyhlásit krizový stav na doporučení krajské veterinární správy jen v případě, že dojde k výskytu nákazy v několika chovech v různých lokalitách kraje a na likvidaci by nestačily síly a prostředky chovatele, složek integrovaného záchranného systému a krajské veterinární správy.

Další informace:
Ředitel Krajské veterinární správy pro Moravskoslezský kraj Dr. Jaromír Polášek, telefon 596 781 910. Telefonní číslo (ústředna KVS) je samozřejmě v pracovních dnech k dispozici i veřejnosti.