Tiskové zprávy
Agentura ochrany přírody a krajiny: Bivakovat v chráněné krajinné oblasti? Ano, ale jen někde
15. dubna 2011 | Agentura ochrany přírody a krajiny
Bivakovat v chráněné krajinné oblasti (CHKO) je možné, ale jen někde – mimo národní přírodní rezervace či ptačí oblasti. Tak lze stručně shrnout výsledek rozhodování jednotlivých správ CHKO, které se v posledních měsících zabývaly žádostí o výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny, o niž pro tento účel požádal Martin Hyťha z občanského sdružení Děti Země [1]. Výjimku podle zákona o ochraně přírody a krajiny není v případě bivakování [2] nutno udělovat, protože zákon v CHKO zakazuje pouze táboření – tedy spaní ve stanu nebo jiných improvizovaných přístřešcích (například celta či stan bez podložky).
„Samozřejmě nic nebrání tomu, aby turisté v CHKO spali pod širákem. Tito lidé si přírody většinou váží a nijak ji nepoškozují. Zároveň je ale potřeba i pro takový pobyt v přírodě vhodně zvolit místo, aby například nedošlo k rušení hnízdících ptáků“ konstatuje Pavel Pešout, náměstek ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny ČR [3].
Nejen na území CHKO se nacházejí také národní přírodní rezervace. Na rozdíl od chráněných krajinných oblastí jsou to menší území s přísným režimem, zaměřeným na ochranu některého unikátního fenoménu – třeba rašeliniště. Právě proto, že se jedná o malá území, která jsou citlivá na zásahy zvenčí, povoluje zde zákon pouze chůzi po značených cestách [4]. Bivakovat bez porušení zákona by zde bylo tedy možné jen na značené cestě. Problematické může být i nocování v některých ptačích oblastech, které jsou součástí evropské soustavy chráněných území Natura 2000. Tam může být totiž omezen i pouhý vstup kvůli ochraně ptačích kolonií.
“Většina lidí vyráží do přírody proto, aby si odpočinula a načerpala sil. Cílem ochrany přírody není tyranizovat ohleduplně se chovající návštěvníky, ale uchránit mizející hodnoty naší krajiny před následky činnosti těch méně ukázněných [5],“ uzavírá Pavel Pešout.
---
Poznámky:
[1] O celém případu například:
http://aktualne.centrum.cz/domaci/soudy-a-pravo/clanek.phtml?id=693893
http://www.detizeme.cz/zprava.shtml?x=2280397
[2] Správy CHKO vycházely z toho, že bivakování lze charakterizovat jako přenocování, při kterém se nebuduje žádný přístřešek (ani celtou přehozenou přes šňůru), žádným způsobem se neupravuje místo přespání ani zde nedojde k viditelným změnám (např. polámání rostlin – pouhé slehnutí trávy nevadí) a jde o aktivitu osamoceného jedince (nikoli tedy skupiny osob, byť by se na místě sešla náhodně).
[3] Agentura ochrany přírody a krajiny ČR zajišťuje odbornou i praktickou péči o přírodu, zejména chráněné krajinné oblasti, maloplošná zvláště chráněná území a ptačí oblasti. Další neméně důležitý úkol představuje ochrana silně a kriticky ohrožených druhů. Je organizační složkou státu.
[4] Ustanovení § 29 písm. d) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění (ZOPK). Platí i obecný zákaz jakkoliv jinak poškozovat maloplošné zvláště chráněné území (kategorie národní přírodní památka a přírodní památka). Vyjma toho mají všechna zvláště chráněná území stanoveny tzv. bližší ochranné podmínky, které mohou obsahovat i další činnosti vázané na souhlas orgánu ochrany přírody, odůvodněné potřebou přísnější ochrany některého specifického přírodního fenoménu.
[5] V terénu se návštěvník může setkat se strážci přírody, jejichž hlavním úkolem je poskytování informací, usměrnění a kontrola dodržování předpisů o ochraně přírody a krajiny. Při porušování zákona má strážce právo rušivou činnost zastavit, případně udělit blokovou pokutu. Pokud má návštěvník pocit, že strážce překročil své pravomoci nebo špatně posoudil daný případ, doporučujeme, aby se obrátil na místně a věcně příslušný orgán, který stráž přírody ustanovuje (v NP, CHKO, NPR a NPP a jejich ochranných pásmech jsou to správy NP a CHKO, na ostatním území krajské úřady).
„Samozřejmě nic nebrání tomu, aby turisté v CHKO spali pod širákem. Tito lidé si přírody většinou váží a nijak ji nepoškozují. Zároveň je ale potřeba i pro takový pobyt v přírodě vhodně zvolit místo, aby například nedošlo k rušení hnízdících ptáků“ konstatuje Pavel Pešout, náměstek ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny ČR [3].
Nejen na území CHKO se nacházejí také národní přírodní rezervace. Na rozdíl od chráněných krajinných oblastí jsou to menší území s přísným režimem, zaměřeným na ochranu některého unikátního fenoménu – třeba rašeliniště. Právě proto, že se jedná o malá území, která jsou citlivá na zásahy zvenčí, povoluje zde zákon pouze chůzi po značených cestách [4]. Bivakovat bez porušení zákona by zde bylo tedy možné jen na značené cestě. Problematické může být i nocování v některých ptačích oblastech, které jsou součástí evropské soustavy chráněných území Natura 2000. Tam může být totiž omezen i pouhý vstup kvůli ochraně ptačích kolonií.
“Většina lidí vyráží do přírody proto, aby si odpočinula a načerpala sil. Cílem ochrany přírody není tyranizovat ohleduplně se chovající návštěvníky, ale uchránit mizející hodnoty naší krajiny před následky činnosti těch méně ukázněných [5],“ uzavírá Pavel Pešout.
---
Poznámky:
[1] O celém případu například:
http://aktualne.centrum.cz/domaci/soudy-a-pravo/clanek.phtml?id=693893
http://www.detizeme.cz/zprava.shtml?x=2280397
[2] Správy CHKO vycházely z toho, že bivakování lze charakterizovat jako přenocování, při kterém se nebuduje žádný přístřešek (ani celtou přehozenou přes šňůru), žádným způsobem se neupravuje místo přespání ani zde nedojde k viditelným změnám (např. polámání rostlin – pouhé slehnutí trávy nevadí) a jde o aktivitu osamoceného jedince (nikoli tedy skupiny osob, byť by se na místě sešla náhodně).
[3] Agentura ochrany přírody a krajiny ČR zajišťuje odbornou i praktickou péči o přírodu, zejména chráněné krajinné oblasti, maloplošná zvláště chráněná území a ptačí oblasti. Další neméně důležitý úkol představuje ochrana silně a kriticky ohrožených druhů. Je organizační složkou státu.
[4] Ustanovení § 29 písm. d) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění (ZOPK). Platí i obecný zákaz jakkoliv jinak poškozovat maloplošné zvláště chráněné území (kategorie národní přírodní památka a přírodní památka). Vyjma toho mají všechna zvláště chráněná území stanoveny tzv. bližší ochranné podmínky, které mohou obsahovat i další činnosti vázané na souhlas orgánu ochrany přírody, odůvodněné potřebou přísnější ochrany některého specifického přírodního fenoménu.
[5] V terénu se návštěvník může setkat se strážci přírody, jejichž hlavním úkolem je poskytování informací, usměrnění a kontrola dodržování předpisů o ochraně přírody a krajiny. Při porušování zákona má strážce právo rušivou činnost zastavit, případně udělit blokovou pokutu. Pokud má návštěvník pocit, že strážce překročil své pravomoci nebo špatně posoudil daný případ, doporučujeme, aby se obrátil na místně a věcně příslušný orgán, který stráž přírody ustanovuje (v NP, CHKO, NPR a NPP a jejich ochranných pásmech jsou to správy NP a CHKO, na ostatním území krajské úřady).
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk