Arnika - Centrum pro podporu občanů: Budoucnost bez jedů ve Valašském Meziříčí záleží i na lidech

Sdružení Arnika se rozhodlo zpochybnit mýtus o tom, že obyčejní lidé nemohou ovlivnit dění kolem sebe a jsou vydáni napospas libovůli politiků a úředníků. Arnika připravila prezentaci konkrétních případů, kdy se lidé postavili aktivně na ochranu svého životního prostředí.

Výstava Budoucnost bez jedů pak poskytuje řadu informací o znečištění prostředí toxickými látkami. V informačním stanu Arniky, který mohou obyvatelé Valašského Meziříčí navštívit ve dnech 17. a 18. srpna na Náměstí, se lidé dozvědí, jak mohou zabránit zbytečnému kácení stromů ve městech a obcích či jak mohou sami snížit zátěž svého okolí toxickými látkami. Budou moci také podepsat petici Budoucnost bez jedů II..

„Pro obyvatele Valašského Meziříčí by mohly být informace Arniky zajímavé, neboť zdejší ovzduší patří dlouhodobě mezi nejhorší v městech Zlínského kraje. Kromě prachu je město silně zatíženo také emisemi oxidů síry. Místní obyvatele navíc často sužuje zápach ze slévárny Zekom a z chemického podniku DEZA (1). Pomoc Arniky tak může být ve Valašském Meziříčí vítaná stejně jako petice Budoucnost bez jedů, která je zaměřena na snížení přítomnosti toxických látek v životním prostředí a na zachování práva na informace o toxických látkách vypouštěných z konkrétních průmyslových provozů,“ uvedl mluvčí Arniky Marek Jehlička.

„Chceme lidem ukázat, že osobní angažovanost má smysl. Lidé mají často pocit, že proti úřadům či firmám nic nezmohou. Z minulých dob přetrvává ve společnosti pasivita a dojem, že „ti nahoře“ si stejně udělají, co budou chtít. Na konkrétních příkladech chceme ukázat, že to nemusí být vždy pravda a nabízíme konkrétní pomoc,“ vysvětluje vedoucí Centra pro podporu občanů Martin Skalský z Arniky. „Lidé by měli přestat věřit, že za ně problémy někdo vyřeší. Nejlepším lékem na neduhy našich měst a obcí je aktivní občanský přístup.“

Součástí informačního stanu Arniky je také výstava „Budoucnost bez jedů“, která prezentuje hrozby, jimž je vystaven moderní člověk. Výstava pojednává o toxických látkách jako jsou dioxiny (2), polychlorované bifenyly (3) či bromované zpomalovače hoření (4). Ty jsou často obsaženy i v naprosto běžných materiálech, nebo vznikají jako nechtěný produkt lidské činnosti. Lidé se na konkrétních příkladech dozvědí, jak tyto látky působí, jak se jim lze bránit a jak lze znečištění životního prostředí předejít. Výstava také seznámí návštěvníky s problémy, jaké způsobuje např. používání rtuti a PVC. Část výstavy s podtitulem „Právo na informace“ je věnována údajům o stavu ovzduší a vodních toků v ČR a také tomu, kdo za tento stav nese odpovědnost.


Poznámky:

(1) Tabulka s přehledem hlavních zdrojů znečišťování ve Valašském Meziříčí za rok 2004
(novější výsledky zatím nejsou k dispozici)

Velké zdroje TZL [t/rok] SO2 [t/rok] NOx [t/rok] CO [t/rok]
CS CABOT 2,208 136,85 202,43 23,416
DEZA 68,364 2257,28 965,58 27,34
STV GLASS. 16,335 0,947 265,837 3,933
Wienerberger cihlářský průmysl 0,113 75,244 8,196 62,189
velké zdroje - celkem 88,07 2472,4 1446,8 122,42
domácnosti - celkem 48,2 55,3 23,2 160,7

(2) Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCB vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. (zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu – www.chpr.szu.cz - “Dioxiny v potravinách”)

(3) Polychlorované bifenyly (PCB) byly vyráběny od roku 1930 jako chemické látky pro průmyslové využití. Jsou to velice stabilní chlororganické látky. Nerozpouštějí se ve vodě, zato se vážou na tuky. Používaly se do transformátorových a kondenzátorových olejů, do barev, plastifikátorů, ale třeba také na propisovací papíry a do inkoustů. Dokonce i do rtěnek. Poté, co byl zjištěn jejich negativní vliv na lidské zdraví, byla v roce 1984 zakázána jejich výroba i v tehdejším Československu (v Chemku Strážské na Slovensku). Dodnes jsou přítomny především v transformátorech a kondenzátorech a jsou nejspíše nejproblematičtějšími látkami v odpadech. V již velice nízkých koncentracích poškozují hormonální a imunitní systém člověka. Lidé, kteří přicházeli pravidelně do styku s vysokými koncentracemi PCB onemocněli tzv. chlorakné, dysfunkcemi jater, měli dýchací potíže a řadu dalších zdravotních problémů.

(4) Bromované zpomalovače hoření - PBDE jsou perzistentní (velmi dlouhou dobu přetrvávající v životním prostředí či v živých organismech) a bioakumulativní (mají schopnost ukládat se v živých organismech, zejména v tucích) a jsou již přítomny všude v životním prostředí – v půdě, vodě, ve splaškových vodách, v tkáních ryb, ptáků, tuleňů, velryb a polárních medvědů, v lidské krvi i v mateřském mléce. Koncentrace PBDE v životním prostředí se prudce zvyšují.

Letní putování výstavy Arniky bylo podpořeno Regionálním environmentálním centrem pro střední a východní Evropu (REC) v zastoupení UNDP/GEF, Ministerstvem životního prostředí ČR a Nadací Partnerství v projektu "Budoucnost bez jedů v povodí Dunaje". O projektu lze nalézt další informace na internetových stránkách http://bezjedu.arnika.org/dunaj. Výstava Centra pro podporu občanů pak byla podpořena z Programu Transition Facility EU v rámci projektu "Podpora účasti občanů při prosazování směrnic EU na ochranu životního prostředí".