Arnika - Program Toxické látky a odpady: Bývalí zaměstnanci Spolany mají v krvi jedenáctkrát více dioxinů než průměrná populace České republiky

Jedenáctkrát vyšší koncentraci dioxinů než u průměrné populace naměřili vědci u bývalých zaměstnanců Spolany Neratovice. V případě nejnebezpečnějšího dioxinu vůbec (2,3,7,8 TeCDD) byla koncentrace dokonce 35 krát vyšší. Jedná se o takzvaný seveský dioxin, který mimovolně vznikal při výrobě chlorovaných pesticidů ve Spolaně v letech 1965 - 68. „Je prokázáno, že tato látka je pro člověka karcinogenní. Navíc je až tisíckrát jedovatější než některé jiné dioxiny,“ uvedl odborný konzultant ARNIKY MUDr. Miroslav Šuta.

Výrobu pesticidů musela Spolana v roce 1968 ukončit, protože zhruba 80 zaměstnanců vážně onemocnělo. Většině z nich byla přiznána nemoc z povolání. Dostali však tak nízké odškodné, že několik z takto postižených zaměstnanců se paradoxně rozhodlo ve Spolaně zůstat a pracují tam dodnes. Kvůli svému handicapu totiž obtížně shánějí jinou práci. Mnoho bývalých pracovníků provozu na výrobu pesticidů dnes již nežije.

Výsledky měření dioxinů v krvi mužů, kteří pracovali v provozu Spolany Neratovice v letech 1965-1968 získalo ekologické sdružení Arnika z kopie závěrečné zprávy výzkumného úkolu „Studie výskytu persistentních organických látek v ovzduší a jejich depozice na území České republiky za rok 2001.“ V ní je uvedeno, že ve čtyřech vzorcích krve bývalých zaměstnanců Spolany byla naměřena koncentrace dioxinů jedenáctkrát převyšující hodnotu zjištěnou u čtyř srovnávacích vzorků z populace mužů, kteří se nepohybovali v prostředí silně kontaminovaném dioxiny. Průměrná koncentrace dioxinů v krvi čtyř bývalých pracovníků Spolany činí 375,1 pgTEQ/g, zatímco u čtyř mužů z průměrné populace je to jen 32,5 pgTEQ/g.

"Tento alarmující fakt zdůrazňuje nutnost naprosté dekontaminace budov ve Spolaně zamořených dioxiny. Ta se musí provést tak, aby nedocházelo k únikům dalších dioxinů anebo jim podobných látek do životního prostředí," varuje vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení ARNIKA, RNDr. Jindřich Petrlík. O nutnosti eliminace dioxinů z životního prostředí hovoří také před rokem podepsaná Stockholmská úmluva, kterou letos ratifikoval Parlament České republiky. O její ratifikaci usilovala petice Budoucnost bez jedů sdružení ARNIKA podepsaná dosud téměř 9 tisíci lidmi.

Dioxiny (správně polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany) jsou vysoce stabilní chemické látky vznikající jako nechtěný produkt například v provozech chlorové chemie, při bělení papíru a textilu chlorem anebo v důsledku spalování chlorovaných látek.

Dioxiny v již velice nízkých koncentracích poškozují hormonální a imunitní systém člověka. Dioxinový kongener 2,3,7,8 TeCDD je karcinogen. Lidé, kteří přišli do styku s vysokými koncentracemi dioxinů či dalších dioxinových látek (například polychlorovanými bifenyly) onemocněli tzv. chlorakné, disfunkcemi jater, měli dýchací potíže a řadu dalších zdravotních problémů.

Sdružení Arnika se věnuje problematice toxického znečištění Spolany Neratovice a okolí v rámci své kampaně Budoucnost bez jedů, kde byla tato chemička označena jako jedno ze dvou horkých míst kraje.

Dioxiny zamořily ve Spolaně v obrovském množství výrobní budovy, půdu, podzemní vody a vzduch. Nejvíce jich chemička vyprodukovala v letech 1965-68 při výrobě nebezpečného herbicidu 2,4,5-T, který proslul jako součást amerického bojového prostředku Agent Orange. Právě dioxiny způsobily těžké onemocnění desítkám pracovníků Spolany, z nichž většina již zemřela. Dioxiny však ve Spolaně vznikaly a dodnes vznikají i při výrobě dalších chlororganických látek jako např. DDT, lindanu, pentachlorfenolu, ethylendichloridu, vinylchlorid monomeru, PVC ad.


Výňatek ze Studie výskytu persistentních organických látek v ovzduší a jejich depozice na území České republiky za rok 2001:

Ve spolupráci laboratoře Axys Varilab s Klinikou nemocí z povolání 1. Lékařské fakulty University Karlovy byly získány vzorky plazmy od osmi dárců. Čtyři dárci byli bývalí pracovníci n.p. Spolana Neratovice a v minulosti byli exponováni ve výrobě organochlorových pesticidů. Čtyři další dárci byli vybráni jako kontrola, byli stejného věku a s organochlorovými látkami nepřišli profesionálně do styku.

Výsledky pocházející od osob exponovaných v 60 letech při výrobě chlorovaných pesticidů se výrazně lišily od kontrolní skupiny pouze obsahem 2,3,7,8 TeCDD. Průměrný obsah 2,3,7,8 TeCDD v plasmě byl u exponovaných osob 350 pg/g (vztaženo na lipidy), zatím co u kontrolní skupiny byl nižší než 10 pg/g. Obsah ostatních kongenerů se nelišil. Nejvíce zastoupeným kongenerem byl OCDD (230 pg/g) a kongenerem s nejvyšším příspěvkem k celkovému TEQ byl 2,3,4,7 PeCDD (30 pg/g).

Selektivní zvýšení obsahu 2,3,7,8 TeCDD u exponovaných osob odpovídá charakteru expozice. V provozu, kde k expozici došlo, bylo prostředí kontaminováno prakticky výhradně tímto kongenerem a koncentrace ostatních byly řádově menší.