Calla: Česká inspekce životního prostředí zjistila na skládce v Lišově porušování provozního řádu

Před středečním jednání mimořádného zastupitelstva Města Lišov zveřejnilo sdružení Calla stanovisko České inspekce životního prostředí k podnětu k šetření v souvislosti s loňským rozsáhlým požárem na této skládce. Skládka, kterou společnost .A.S.A. České Budějovice plánuje rozšířit o další kapacitu a prodloužit tak původní životnost o další tři roky, je trnem v oku místním občanům. Proti se zásadně staví i občanská sdružení i někteří lišovští zastupitelé. Jednání zastupitelstva je po souhlasném stanovisku ministerstva životního prostředí v procesu posuzování vlivů stavby na životní prostředí, poslední možností jak skládkování v Lišově ukončit.

„Zastupitelé pod tlakem veřejnosti přistoupili na dohodu, že v případě vydaného souhlasu ministerstvem životního prostředí bude svoláno mimořádné jednání zastupitelstva, kde by každý zastupitel měl veřejně před voliči obhájit své stanovisko pro nebo proti skládce“, uvedl Vladimír Molek ze sdružení Calla.

Provozovatel skládky porušil zákon

„Přesto, že ani Česká inspekce životního prostředí nedokázala do dnešního dne odpovědět na naši otázku, jaké jsou příčiny častých požárů na skládce v Lišově, z jejího stanoviska je jasné, že skládka není provozována zcela v souladu s provozním řádem a v souladu s Integrovaným povolením“ sdělil Vladimír Molek.


Příloha:

Věc: Stanovisko ČIŽP k podnětu k šetření, ze dne 20.9. 2006

Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát České Budějovice, obdržela od Sdružení pro záchranu prostředí – CALLA žádost o informace podle zákona č. 123/1998 Sb. K zodpovězení některých otázek, uvedených v zaslaném „Podnětu k šetření“, musela být provedena komplexní integrovaná kontrola na zařízení „skládka odpadů Lišov“. Při kontrole bylo zjištěno následující:

• Boky skládky, tj. neaktivní plocha, nebyly zakryty technologickým materiálem, což je v rozporu s provozním řádem skládky.
• Do skládkového tělesa byly ukládány odpady, které je zakázáno společně ukládat (jako např. směsný komunální odpad spolu s odpadem z otryskávání – tj. odpadem s obsahem kovů). Integrované povolení se odkazuje na dnes již neexistující přílohu vyhlášky č. 383/2001 Sb., přičemž tuto záležitost v současné době upravuje příloha vyhlášky č. 294/2005 Sb.
• Do skládkového tělesa byly ukládány elektroodpady. Jejich ukládání je povoleno provozním řádem skládky. Vzhledem k tomu, že se však jedná o odpady z výrobků, na které se vztahuje povinnost zpětného odběru výrobků, jsou tyto odpady zakázány ukládat na skládky všech skupin. Pozn. Integrované povolení včetně provozního řádu bylo schváleno před účinností zákona č. 7/2005 Sb., kterým byl změněn zákon č. 185/2001 Sb., a stanovena tak povinnost zpětného odběru na elektroodpady.
• Dále bylo zjištěno, že do skládky byl uložen stavební odpad včetně eternitových střešních šablon, u kterých se následně prokázalo, že obsahují vlákna azbestu. Tento druh odpadu má sice provozovatel zařízení povolen ukládat do skládky, ale pouze v souladu s podmínkou C.2.6. integrovaného povolení. Dle zjištění při integrované kontrole provozovatel tuto podmínku jednoznačně porušil. Odpad nebyl zakryt, a z části byl rozdrcen pojezdem kompaktoru.
• Při kontrole nebylo možno posoudit překrytí aktivního tělesa skládky s ohledem na předchozí manipulace s odpady na skládce při hašení požáru.
• Při kontrole bylo dále zjištěno, že v případě monitoringu povrchové vody z šachtice Š6 byly u některých ukazatelů překročeny imisní standardy přípustného znečištění povrchových vod dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Do šachtice Š6 ústí jednak voda z drenážního systému pod skládkou a jednak separátní kanalizace odvádějící srážkovou vodu ze zpevněných ploch skládky. Znečištění, vykazující povrchová voda, může být způsobeno starou ekologickou zátěží, která se v areálu skládky nachází.


S pozdravem

Ing. Jan Otáhal
zástupce ředitele oblastního inspektorátu