Tiskové zprávy
Česká pirátská strana: Česko bude mít více větrníků i fotovoltaik.Piráti tlačí na podporu obnovitelných zdrojů energie
19. září 2023 | Česká pirátská strana
Nutnost zrychlení povolovacích procesů pro stavby obnovitelných zdrojů energie, vyšší investice do energetických úspor, přenosových sítí či akumulace. Takové jsou jedny z hlavních závěrů semináře Výzvy transformace energetiky a aktuální stav přípravy energetických strategií v České republice, který uspořádala místopředsedkyně Výboru pro životní prostředí Klára Kocmanová (Piráti). Hlavním tématem odborného panelu, v němž vystoupili zástupci energetických firem, asociací, akademické sféry a nevládních organizací, byla náhrada uhlí v klíčových segmentech energetiky v příštích letech.
ČESKO JE POZADU
Z klíčových nástrojů bylo opakovaně zmiňováno strategické plánování při transformaci teplárenských soustav, zjednodušení povolovacích procesů pro obnovitelné zdroje a zavedení kapacitních mechanismů pro systémové elektrárny. „Česká republika je na jedné straně dosud závislá na fosilních palivech a jaderné energii, na druhé straně stojí před rozvojem obnovitelných zdrojů energie, v jejichž podpoře jsme jako země ve srovnání s ostatními státy pozadu,” uvedla Klára Kocmanová v úvodní řeči.
Seminář se zabýval revizí základních strategických dokumentů týkajících se budoucnosti energetiky a dekarbonizace v Česku. „Finální podoba těchto strategií může mít pro budoucnost naší země klíčový význam. Setkáváme se tu v době, kdy energetický sektor prochází výraznými změnami, které budou velmi důležité pro budoucí generace,” doplnila Klára Kocmanová.
OBNOVITELNÉ ZDROJE, PAROPLYN ČI JÁDRO
Náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák (Piráti) a Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu na Ministerstvu životního prostředí, hovořili o hlavních tezích Národního klimaticko-energetického plánu, v němž se Česká republika zavazuje k naplnění omezení emisí skleníkových plynů, i o strategii Státní energetické koncepce, která se soustředí jak na energetickou bezpečnost, tak i na budoucí ceny energií, jež mají zajistit konkurenceschopnost tuzemské ekonomiky.
„Nemáme moc času, je třeba jednat rychle. Aby nám při tomto procesu neujel vlak, výrazně zrychlíme povolovací procesy pro stavby nejen obnovitelných zdrojů energie, nových paroplynových i jaderných zdrojů, ale v současné době se dokončuje i legislativní ukotvení akumulace a flexibility. Na podzim také musí přijít rozhodnutí o rozsahu velkého jaderného tendru a současně se připravují konkrétní kroky v oblasti malých modulárních reaktorů,“ okomentoval stávající situaci Petr Třešňák.
Klíčovým krokem pro snižování emisí skleníkových plynů a zvyšování podílů obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti v Česku do roku 2030 je pak aktualizace Národního klimaticko-energetického plánu. „Dlouhodobá ambice směřuje k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Aktualizovaný plán bude rovněž základem pro modernizaci české energetiky a dalších sektorů s ohledem na postupnou dekarbonizaci energetického mixu a nižší energetickou a emisní náročnost. To přispěje i k vyšší odolnosti země z hlediska vnějších hrozeb,” upřesnil Pavel Zámyslický.
VÍCE ENERGIE ZE SLUNCE I Z VĚTRU
Podle Petra Třešňáka počítá návrh plánu s robustním a velmi ambiciózním nárůstem výkonu obnovitelných zdrojů. Do roku 2030 by měl minimální instalovaný výkon narůst minimálně na 11,6 GW, do roku 2050 pak 31,6 GW. Z toho elektrárny na větrnou energii mají činit zhruba šestinu výkonu. „Je potřeba změna regulatorního prostředí, hlavně v oblasti povolování. Třeba vítr je na povolovací proces vůbec nejsložitější,” souhlasila Zuzana Krejčiříková ze společnosti ČEZ. V diskusi expertů se hodně debatoval přístup obcí a jejich obyvatel k povolování a k výstavbě větrných parků. Stát pro vznik větrníků připravuje speciální zóny, které mají nejlepší parametry jak z hlediska efektivity jejich fungování (větrnost, nadmořská výška) či dopadů na vzhled krajiny (hustota osídlení).
Záštitu nad seminářem převzal poslanec Róbert Teleky z KDU-ČSL, člen Hospodářského výboru Sněmovny. „U energetické koncepce země je potřeba zpracovat analýzy reálných možnosti vývoje včetně rizik, možné dopady na účastníky energetického trhu i její výhodnost. Tuto činnost by měli zajistit odborníci s dlouholetou praxí. Hlavním důvodem je, že bude apolitická. Po zpracování by koncepce měla být projednána s celou politickou platformou, čímž by se eliminovala politická rozporuplnost, spočívající ve výměně vládních stran či koalic,” uvedl Róbert Teleky.
Klára Kocmanová považuje za vhodné, aby místo přípravy několika strategií, které se od sebe mohou lišit, byly závazky na snižování emisí ukotveny přímo legislativně. „Proto společně s pirátským europoslancem Mikulášem Peksou připravujeme návrh klimatického zákona, který stanoví naše cíle a závazky zcela konkrétně,” dodala poslankyně.
ČESKO JE POZADU
Z klíčových nástrojů bylo opakovaně zmiňováno strategické plánování při transformaci teplárenských soustav, zjednodušení povolovacích procesů pro obnovitelné zdroje a zavedení kapacitních mechanismů pro systémové elektrárny. „Česká republika je na jedné straně dosud závislá na fosilních palivech a jaderné energii, na druhé straně stojí před rozvojem obnovitelných zdrojů energie, v jejichž podpoře jsme jako země ve srovnání s ostatními státy pozadu,” uvedla Klára Kocmanová v úvodní řeči.
Seminář se zabýval revizí základních strategických dokumentů týkajících se budoucnosti energetiky a dekarbonizace v Česku. „Finální podoba těchto strategií může mít pro budoucnost naší země klíčový význam. Setkáváme se tu v době, kdy energetický sektor prochází výraznými změnami, které budou velmi důležité pro budoucí generace,” doplnila Klára Kocmanová.
OBNOVITELNÉ ZDROJE, PAROPLYN ČI JÁDRO
Náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák (Piráti) a Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu na Ministerstvu životního prostředí, hovořili o hlavních tezích Národního klimaticko-energetického plánu, v němž se Česká republika zavazuje k naplnění omezení emisí skleníkových plynů, i o strategii Státní energetické koncepce, která se soustředí jak na energetickou bezpečnost, tak i na budoucí ceny energií, jež mají zajistit konkurenceschopnost tuzemské ekonomiky.
„Nemáme moc času, je třeba jednat rychle. Aby nám při tomto procesu neujel vlak, výrazně zrychlíme povolovací procesy pro stavby nejen obnovitelných zdrojů energie, nových paroplynových i jaderných zdrojů, ale v současné době se dokončuje i legislativní ukotvení akumulace a flexibility. Na podzim také musí přijít rozhodnutí o rozsahu velkého jaderného tendru a současně se připravují konkrétní kroky v oblasti malých modulárních reaktorů,“ okomentoval stávající situaci Petr Třešňák.
Klíčovým krokem pro snižování emisí skleníkových plynů a zvyšování podílů obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti v Česku do roku 2030 je pak aktualizace Národního klimaticko-energetického plánu. „Dlouhodobá ambice směřuje k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Aktualizovaný plán bude rovněž základem pro modernizaci české energetiky a dalších sektorů s ohledem na postupnou dekarbonizaci energetického mixu a nižší energetickou a emisní náročnost. To přispěje i k vyšší odolnosti země z hlediska vnějších hrozeb,” upřesnil Pavel Zámyslický.
VÍCE ENERGIE ZE SLUNCE I Z VĚTRU
Podle Petra Třešňáka počítá návrh plánu s robustním a velmi ambiciózním nárůstem výkonu obnovitelných zdrojů. Do roku 2030 by měl minimální instalovaný výkon narůst minimálně na 11,6 GW, do roku 2050 pak 31,6 GW. Z toho elektrárny na větrnou energii mají činit zhruba šestinu výkonu. „Je potřeba změna regulatorního prostředí, hlavně v oblasti povolování. Třeba vítr je na povolovací proces vůbec nejsložitější,” souhlasila Zuzana Krejčiříková ze společnosti ČEZ. V diskusi expertů se hodně debatoval přístup obcí a jejich obyvatel k povolování a k výstavbě větrných parků. Stát pro vznik větrníků připravuje speciální zóny, které mají nejlepší parametry jak z hlediska efektivity jejich fungování (větrnost, nadmořská výška) či dopadů na vzhled krajiny (hustota osídlení).
Záštitu nad seminářem převzal poslanec Róbert Teleky z KDU-ČSL, člen Hospodářského výboru Sněmovny. „U energetické koncepce země je potřeba zpracovat analýzy reálných možnosti vývoje včetně rizik, možné dopady na účastníky energetického trhu i její výhodnost. Tuto činnost by měli zajistit odborníci s dlouholetou praxí. Hlavním důvodem je, že bude apolitická. Po zpracování by koncepce měla být projednána s celou politickou platformou, čímž by se eliminovala politická rozporuplnost, spočívající ve výměně vládních stran či koalic,” uvedl Róbert Teleky.
Klára Kocmanová považuje za vhodné, aby místo přípravy několika strategií, které se od sebe mohou lišit, byly závazky na snižování emisí ukotveny přímo legislativně. „Proto společně s pirátským europoslancem Mikulášem Peksou připravujeme návrh klimatického zákona, který stanoví naše cíle a závazky zcela konkrétně,” dodala poslankyně.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
