Tiskové zprávy
Greenpeace a Centrum pro životní prostředí a zdraví: Český průmysl znečišťováním ovzduší způsobuje každoročně mnohamiliardové škody
6. února 2012 | Greenpeace a Centrum pro životní prostředí a zdraví
Část poslanců navrhuje poplatky za znečištění odpustit
Hospodářský výbor poslanecké sněmovny navrhuje v rámci nového zákona o ovzduší zrušení poplatků, které průmyslové podniky platí za vypouštění škodlivin. Česká energetika a průmysl přitom způsobují škody na lidském zdraví a životním prostředí v hodnotě zhruba 87,7 až 148,7 miliard Kč. (1) Ukazuje to zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), která analyzuje finanční náklady za znečišťování ovzduší způsobené nejvýznamnějšími evropskými průmyslovými podniky. (2)
Zpráva obsahuje údaje o 622 podnicích, které nejvíce zamořují evropské ovzduší, mezi nimiž je i 25 českých firem (2). Mezi stovkou těch největších jich má ČR pět. Absolutně nejhůře byla hodnocena Elektrárna Prunéřov firmy ČEZ, která se v celoevropském měřítku umístila na 17. místě. Další elektrárna ČEZ v Počeradech figuruje na 30. místě, do první stovky se vešel ještě Chemopetrol v Litvínově (63.), ostravský ArcelorMittal (65.) a elektrárna Chodově u Sokolova (98).
Analýza jasně ukazuje, že velcí znečišťovatelé svou činností způsobují škody, jejichž odstranění stojí obrovské finanční prostředky. Podle EEA se náklady na odstranění škod, které průmyslové podniky svými emisemi způsobily v roce 2009, odhadují na nejméně 102–169 miliard euro. (4)
Mechanismus, který má alespoň částečně kompenzovat škody, které průmyslové podniky způsobují, představují poplatky za znečištění. Ty jsou v České republice zcela nedostatečné a pohybují se v řádu promile až jednotek procent ze skutečných nákladů na odstranění škod. I tyto poplatky se však nyní snaží zcela zrušit hospodářský výbor poslanecké sněmovny.
„Evropská agentura pro životní prostředí jasně vyčíslila, že odstranění škod způsobené emisemi z průmyslu stojí obrovské peníze. Znečišťovatelé na poplatcích odvádějí desetiny procent této částky a někteří poslanci se ve sněmovně právě v těchto dnech snaží zrušit i tyto, zcela nedostatečné, poplatky za znečištění,“ říká Jan Freidinger, vedoucí toxické kampaně Greenpeace ČR, a doplňuje: „To je nejen proti principu evropské ekologické politiky „znečišťovatel platí“, ale také proti zdravému rozumu a dokonce i proti slibům vládních stran o odpovědné politice. Odpuštění poplatků za znečištění by zvýhodnilo nezodpovědné firmy, které nejvíce poškozují naše zdraví a životní prostředí, na úkor slušných a zodpovědných firem.“
„Znečištění ovzduší dnes v Evropě z hlediska životního prostředí představuje největší riziko pro lidské zdraví a tato zpráva ukazuje, že velké průmyslové podniky svou činností podílejí na vzniku značných škod. Tyto tzv. externí náklady však nehradí jejich původci - znečišťující podnik, ale my všichni,“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.
Poznámky pro editory:
(1)Viz přiložená tabulka: Přehled českých firem v pořadí podle nákladů
(2)Tato zpráva za rok 2009 vyčísluje finančně náklady na odstranění škod na zdraví a životním prostředí vypouštěnými vzdušnými kontaminanty z evropských průmyslových podniků dle údajů hlášených E-PRTR. K ocenění ztrát na zdraví a životním prostředí způsobených škodlivinami vypouštěnými průmyslovými podniky do ovzduší použila EEA metodiku vyvinutou v rámci rozsáhlého programu Čistý vzduch pro Evropu (CAFE – Clean Air for Europe). Ten došel k závěru, že v důsledku znečištění ovzduší každoročně předčasně umírá asi 370 tisíc lidí a každému obyvateli ČR zkracuje život v průměru asi o 10 měsíců. Zpráva ke stažení na stránkách EEA: http://www.eea.europa.eu/publications/cost-of-air-pollution
(3)Podle EEA sice přispívají země jako Německo, Polsko, Velká Británie, Francie a Itálie, které mají mnoho velkých podniků, nejvíce k celkovým nákladům na odstranění škod. Nicméně když se náklady na odstranění škod porovnají s celkovými výkony jednotlivých národních ekonomik, pořadí zemí se výrazně změní. Emise z mnoha zemí východní Evropy (Bulharsko, Rumunsko, Estonsko a Česká republika) jsou potom daleko významnější, pokud jde o jejich náklady na odstranění škod.
(4)Externalita (negativní) je označení stavu, kdy subjekt provádějící určitou ekonomickou činnost nenese všechny její náklady, neboť jejich určitou část přesouvá na jiné subjekty bez jejich souhlasu. Náklady, které jsou přesunuty na jiný subjekt, se označují jako externí náklady.
Znehodnocování životního prostředí je příkladem negativní externality. Např. vypouštění škodlivých látek do ovzduší, které způsobí mnoha lidem zdravotní újmy a přivodí jim s tím související náklady, výlohy (pracovní neschopnost, nákup léků apod.). Pro vypočítání externích nákladů za znečištění ovzduší je škodlivý účinek jednotlivých polutantů na lidské zdraví a životní prostředí vyjádřen metricky (v peněžním ocenění). Peněžní ocenění bylo vyvinuto ve spolupráci napříč řadou vědeckých a ekonomických oborů, které propojily dosažené poznání v této oblasti tak, aby umožnilo externí náklady vyjádřit peněžně.
Kontakty:
Jan Freidinger, vedoucí toxické kampaně Greenpeace ČR e-mail: jan.freidinger@greenpeace.org, tel.: 734 620 843
Lucie Jakešová, tisková mluvčí Greenpeace ČR
e-mail: lucie.jakesova@greenpeace.org, tel.: 603 443 140
Miroslav Šuta, Centrum pro životní prostředí a zdraví
miroslav.suta@centrum.cz, tel.: 608 775 754
Poznámky:
1)Výše škod byla přepočítána z EUR na Kč podle průměrného ročního kursu ČNB za rok 2010, tedy 1 : 25,165
2) VOLY (Value of a life year) a VSL (Value of statistical life) jsou dvě nejvíce uznávané metody pro ohodnocení ztát na životech. Metodika použitá v této studii je v souladu s metodikou použitou v předchozích studiích programu CAFE. Metody byly vypracovány společně řadou subjektů spolupracujících na programu CAFE a je součástí referenčních dokumentů (BREF) pro nejlepší dostupné technologie (BAT)
3)Výše poplatků za znečištění ovzduší, které podniky platí podle zákona č. 86/2002 Sb. Částky jsou pouze indikativní, protože o konečné výši poplatků za znečišťování ovzduší rozhoduje příslušný krajský úřad. Zde jsou vypočteny poplatky pro stejné látky (Nox, SOx, NH3, NMVPC, PM10 CO2), za jejichž vypouštění vypočítala náklady studie EEA.
Hospodářský výbor poslanecké sněmovny navrhuje v rámci nového zákona o ovzduší zrušení poplatků, které průmyslové podniky platí za vypouštění škodlivin. Česká energetika a průmysl přitom způsobují škody na lidském zdraví a životním prostředí v hodnotě zhruba 87,7 až 148,7 miliard Kč. (1) Ukazuje to zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), která analyzuje finanční náklady za znečišťování ovzduší způsobené nejvýznamnějšími evropskými průmyslovými podniky. (2)
Zpráva obsahuje údaje o 622 podnicích, které nejvíce zamořují evropské ovzduší, mezi nimiž je i 25 českých firem (2). Mezi stovkou těch největších jich má ČR pět. Absolutně nejhůře byla hodnocena Elektrárna Prunéřov firmy ČEZ, která se v celoevropském měřítku umístila na 17. místě. Další elektrárna ČEZ v Počeradech figuruje na 30. místě, do první stovky se vešel ještě Chemopetrol v Litvínově (63.), ostravský ArcelorMittal (65.) a elektrárna Chodově u Sokolova (98).
Analýza jasně ukazuje, že velcí znečišťovatelé svou činností způsobují škody, jejichž odstranění stojí obrovské finanční prostředky. Podle EEA se náklady na odstranění škod, které průmyslové podniky svými emisemi způsobily v roce 2009, odhadují na nejméně 102–169 miliard euro. (4)
Mechanismus, který má alespoň částečně kompenzovat škody, které průmyslové podniky způsobují, představují poplatky za znečištění. Ty jsou v České republice zcela nedostatečné a pohybují se v řádu promile až jednotek procent ze skutečných nákladů na odstranění škod. I tyto poplatky se však nyní snaží zcela zrušit hospodářský výbor poslanecké sněmovny.
„Evropská agentura pro životní prostředí jasně vyčíslila, že odstranění škod způsobené emisemi z průmyslu stojí obrovské peníze. Znečišťovatelé na poplatcích odvádějí desetiny procent této částky a někteří poslanci se ve sněmovně právě v těchto dnech snaží zrušit i tyto, zcela nedostatečné, poplatky za znečištění,“ říká Jan Freidinger, vedoucí toxické kampaně Greenpeace ČR, a doplňuje: „To je nejen proti principu evropské ekologické politiky „znečišťovatel platí“, ale také proti zdravému rozumu a dokonce i proti slibům vládních stran o odpovědné politice. Odpuštění poplatků za znečištění by zvýhodnilo nezodpovědné firmy, které nejvíce poškozují naše zdraví a životní prostředí, na úkor slušných a zodpovědných firem.“
„Znečištění ovzduší dnes v Evropě z hlediska životního prostředí představuje největší riziko pro lidské zdraví a tato zpráva ukazuje, že velké průmyslové podniky svou činností podílejí na vzniku značných škod. Tyto tzv. externí náklady však nehradí jejich původci - znečišťující podnik, ale my všichni,“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.
Poznámky pro editory:
(1)Viz přiložená tabulka: Přehled českých firem v pořadí podle nákladů
(2)Tato zpráva za rok 2009 vyčísluje finančně náklady na odstranění škod na zdraví a životním prostředí vypouštěnými vzdušnými kontaminanty z evropských průmyslových podniků dle údajů hlášených E-PRTR. K ocenění ztrát na zdraví a životním prostředí způsobených škodlivinami vypouštěnými průmyslovými podniky do ovzduší použila EEA metodiku vyvinutou v rámci rozsáhlého programu Čistý vzduch pro Evropu (CAFE – Clean Air for Europe). Ten došel k závěru, že v důsledku znečištění ovzduší každoročně předčasně umírá asi 370 tisíc lidí a každému obyvateli ČR zkracuje život v průměru asi o 10 měsíců. Zpráva ke stažení na stránkách EEA: http://www.eea.europa.eu/publications/cost-of-air-pollution
(3)Podle EEA sice přispívají země jako Německo, Polsko, Velká Británie, Francie a Itálie, které mají mnoho velkých podniků, nejvíce k celkovým nákladům na odstranění škod. Nicméně když se náklady na odstranění škod porovnají s celkovými výkony jednotlivých národních ekonomik, pořadí zemí se výrazně změní. Emise z mnoha zemí východní Evropy (Bulharsko, Rumunsko, Estonsko a Česká republika) jsou potom daleko významnější, pokud jde o jejich náklady na odstranění škod.
(4)Externalita (negativní) je označení stavu, kdy subjekt provádějící určitou ekonomickou činnost nenese všechny její náklady, neboť jejich určitou část přesouvá na jiné subjekty bez jejich souhlasu. Náklady, které jsou přesunuty na jiný subjekt, se označují jako externí náklady.
Znehodnocování životního prostředí je příkladem negativní externality. Např. vypouštění škodlivých látek do ovzduší, které způsobí mnoha lidem zdravotní újmy a přivodí jim s tím související náklady, výlohy (pracovní neschopnost, nákup léků apod.). Pro vypočítání externích nákladů za znečištění ovzduší je škodlivý účinek jednotlivých polutantů na lidské zdraví a životní prostředí vyjádřen metricky (v peněžním ocenění). Peněžní ocenění bylo vyvinuto ve spolupráci napříč řadou vědeckých a ekonomických oborů, které propojily dosažené poznání v této oblasti tak, aby umožnilo externí náklady vyjádřit peněžně.
Kontakty:
Jan Freidinger, vedoucí toxické kampaně Greenpeace ČR e-mail: jan.freidinger@greenpeace.org, tel.: 734 620 843
Lucie Jakešová, tisková mluvčí Greenpeace ČR
e-mail: lucie.jakesova@greenpeace.org, tel.: 603 443 140
Miroslav Šuta, Centrum pro životní prostředí a zdraví
miroslav.suta@centrum.cz, tel.: 608 775 754
Poznámky:
1)Výše škod byla přepočítána z EUR na Kč podle průměrného ročního kursu ČNB za rok 2010, tedy 1 : 25,165
2) VOLY (Value of a life year) a VSL (Value of statistical life) jsou dvě nejvíce uznávané metody pro ohodnocení ztát na životech. Metodika použitá v této studii je v souladu s metodikou použitou v předchozích studiích programu CAFE. Metody byly vypracovány společně řadou subjektů spolupracujících na programu CAFE a je součástí referenčních dokumentů (BREF) pro nejlepší dostupné technologie (BAT)
3)Výše poplatků za znečištění ovzduší, které podniky platí podle zákona č. 86/2002 Sb. Částky jsou pouze indikativní, protože o konečné výši poplatků za znečišťování ovzduší rozhoduje příslušný krajský úřad. Zde jsou vypočteny poplatky pro stejné látky (Nox, SOx, NH3, NMVPC, PM10 CO2), za jejichž vypouštění vypočítala náklady studie EEA.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
