Panasonic Heating & Cooling Solutions: Čeští vývojáři Panasonic vyvinuli linku na velkokapacitní tepelná čerpadla

Linka pro výrobu velkokapacitních venkovních jednotek tepelných čerpadel se nachází ve výrobním komplexu Panasonic v Plzni. V tamní průmyslové zóně Borská pole japonská značka vyrábí tepelná čerpadla od roku 2018, ale nikdy zde neprobíhala produkce velkokapacitních jednotek. Spouští se teprve teď v listopadu. „Nová linka je koncipována jako multimodelová, takže zvládá vyrábět i tepelná čerpadla o nižším výkonu. Její hlavní devíza ale spočívá ve schopnosti produkovat velkokapacitní tepelná čerpadla o výkonu 20, 25 a 30 kW,“ říká Hiroshi Komatsubara, generální ředitel plzeňského závodu Panasonic Heating & Ventilation Air-Conditioning Czech, s. r. o.

Vývoj a spuštění výrobní linky je pro japonskou značku strategicky důležité. „Očekáváme, že zájem o velkokapacitní tepelná čerpadla bude od příštího roku stoupat, především v segmentu bytových a komerčních domů i průmyslových objektů. Přijde nejen z ČR, ale z celé Evropy, kterou chceme kompletně zásobovat velkokapacitními tepelnými čerpadly právě z Plzně,“ vysvětluje Petr Horký, obchodní ředitel Panasonic pro ČR.

Výhodou velkokapacitních jednotek tepelných čerpadel Aquarea M v provedení T-CAP, které nová linka bude produkovat, spočívá hlavně ve stálosti jejich výkonu i v mrazivých venkovních teplotách. „Udržují si jmenovitý výkon i v –20 °C, a navíc jsou šetrné k životnímu prostředí. Obsahují chladivo R290, jež má potenciál globálního oteplování na mimořádně nízké hodnotě 3,“ říká Petr Horký.

Výrobní linka je unikátní z celé řady důvodů. V první řadě vznikla mimořádně rychle. „Od schválení do zkušebního provozu uplynulo pouhých sedm měsíců, během kterých se uskutečnily vývojové práce na lince samotné i na testovacím systému,“ říká Jan Frána, manažer oddělení inovačních projektů závodu Panasonic v Plzni.

Linka je také unikátní tím, že se od počátku počítalo s její budoucí automatizací. „Dva roboty jsou již nasazeny a aktuálně běží projekty na implementaci dalších šesti. V hlavách máme nápady na nasazení dalších zhruba sedmi robotů. Celkově by tedy na lince mohlo fungovat až patnáct robotů, ale bude záležet na vytíženosti linky i na modelech, které budeme nejčastěji vyrábět,“ prozrazuje Jan Frána.

Nová výrobní linka je rovněž osazena technologiemi IoT a jsou z ní nepřetržitě sbírána, ukládána a analyzována data o vyráběných jednotkách i stavu výrobních zařízení. „Data používáme k mnoha různým účelům. Například pro včasné zachycení možných odchylek ve výrobě dřív, než se dostanou mimo stanovené limity. Dále jsme z dat o zařízení schopni vyhodnotit jeho stav a přistoupit k opravám předtím, než dojde k případnému selhání, a tím i k prostojům ve výrobě. To vše přispívá ke špičkové kvalitě výroby i výsledných produktů,“ říká Jan Frána a doplňuje: „Podstatné je i sledování plynulosti produkce a on-line měření operačních časů na jednotlivých pracovištích linky. To umožňuje optimalizovat rozložení operací a maximalizovat efektivitu. Zpracování takového množství údajů, jejich analýza a vizualizace je typický úkol pro umělou inteligenci.“

Využití špičkových technologií, AI i internetu věcí je důvodem pro optimismus v oblasti návratnosti investice. „Kombinace těchto faktorů spojená s výrobní všestranností linky i faktem, že jsme výzkum a vývoj prováděli výhradně v Plzni, nás vede k projektování návratnosti investice na pouhé dva roky,“ říká Hiroshi Komatsubara.

Linka, která je dlouhá bezmála 100 metrů, široká deset metrů a v nejvyšším místě dosahuje pěti metrů, vyrostla na místě, kde Panasonic aktuálně investuje 7,6 miliardy korun do navýšení výrobních kapacit. „Výstavba nové třípatrové výrobní haly, kterou jsme započali v prosinci loňského roku, jde podle plánu. Očekáváme, že ji nejpozději v srpnu 2025 slavnostně otevřeme,“ uzavírá Hiroshi Komatsubara.