Moravský ornitologický spolek: Chceme přerovský most hezký pro lidi a bezpečný pro vodní ptáky?

Dovolujeme si Vám zaslat zkušenosti kolegů ze Záchranné stanice živočichů v Plzni s lany a dráty nad řekou.

Jiří Šafránek, prezident MOS

Vážení přátelé,

na ČR 1 Radiožurnál jsem slyšela o chystaném přemostění Bečvy lanovým mostem, kterému chcete zabránit, vzhledem k nedalekému zimovišti vodního ptactva. Ráda bych Vás argumentačně podpořila, neboť zde v Plzni máme negativní zkušenosti s dráty a lanovými překážkami nad vodními toky, o něž se labutě i jiní ptáci zraňují či po střetu hynou.

K uvažované možné kolizi ptactva s překážkou v podobě lanového mostu Vám zasílám několik – bohužel z praxe ověřených – poznatků; jsou to informace, získané od vedoucího Záchranné stanice živočichů v Plzni, pana Karla Makoně.

1. Ke kolizím s překážkami nad vodními toky nedochází pouze za mlhy a snížené viditelnosti; bohužel i za dobré viditelnosti mají - zejména labutě – vzhledem ke své hmotnosti problém včas reagovat na překážku v podobě lan. Situaci totiž navíc komplikuje, že lana nejsou kolmo k toku, ale jsou natažena šikmo, což velmi negativně ovlivňuje prostorovou orientaci přeletujících ptáků.

2. Především v zimním období dochází ve městech k přikrmování vodního ptactva, přičemž mosty a lávky jsou pro toto přikrmování místem ideálním; ptáci se proto ve větším množství zdržují v blízkosti těchto objektů a jsou více ohroženi v okamžiku, kdy se k místu krmení sletují ze vzdálenějších míst. Tuto situaci odvozuji z chování obyvatel Plzně, kdy celé rodiny s dětmi se – především v zimním období, ale i v průběhu celého roku – vydávají s chlebem a rohlíky na mosty a lávky, kde krmí kačenky a labutě.

3. Mostní konstrukce s lanovými prvky ohrožuje nejen kachny a labutě, ale i další druhy, jako jsou morčáci (kteří létají poměrně nízko nad toky), kormoráni, volavky a sluky (migrující po setmění), jejichž rozpětí křídel dává předpoklad kolize s lanovými prvky; navíc se vesměs jedná o chráněné druhy.

4. V době podzimních lovů na kachny na rybnících a vodních plochách dochází k velkému rozptylu vodních ptáků, kteří prchají ze svých obvyklých stanovišť a dostávají se mimo své známé tahové koridory, navíc migrují i dlouho po západu slunce, kdy viditelnost a dohlednost je silně snížena nastupující tmou: v Plzni vyjíždějí v tomto období pracovníci Záchranné stanice odchytávat labutě do sídlišť, na komunikace, parkoviště i do míst, kam se tito ptáci za normálních podmínek nedostávají; při svém útěku tito ptáci obvykle sledují vodní toky.

Vážení přátelé, nastínila jsem zde několik poznatků z praxe pracovníků Záchranné stanice živočichů v Plzni; fotografie, které jsem Vám zaslala, jen dokreslují smutné statistiky o zmrzačených a zabitých ptácích na mnohdy samoúčelných konstrukcích. Nejen já osobně, ale i pracovníci Záchranné stanice živočichů sdílejí názor, že navrhovaná mostní konstrukce bude doslova popravčí stěnou pro řadu vodních ptáků, kteří žijí či hnízdí na Bečvě, či po Bečvě migrují na větší vzdálenosti. Velice prosím zastupitelstvo, které bude o stavbě mostu a jeho konečné podobě rozhodovat, aby vzali v úvahu smutné zkušenosti lidí z jiného regionu, kteří si zvolili – jako své poslání – péči o zraněné a mnohdy celoživotně handicapované živočichy. Těm zabitým, přes veškerou snahu, již pomoci nemohou …

V Plzni dne 20. listopadu 2004.
Ing. Helena Vybíralová
(mobil: 604 734 456)