Ateliér pro životní prostředí: Chyby v projektu Nového spojení lze napravit

Řešení tratí navazujících na vítkovské tunely je třeba přizpůsobit historickému prostředí a potřebám regionální dopravy. Modernizace zastaralého projektu je stále možná.

Atelier pro životní prostředí vítá podpis Memoranda o spolupráci v železniční dopravě na území hl.m.Prahy a Středočeského kraje, jehož cílem je zajistit optimální dopravní obsluhu regionu. Memorandum přitom počítá s dalším rozvojem infrastruktury, a také s památkovou ochranou vybraných objektů železnice. Páteří Pražské integrované dopravy, podobně jako v řadě jiných městských aglomerací, se stane průjezdný systém regionální kolejové dopravy (“REKO”, obdoba systémů S-Bahn), který plně využije železniční infrastrukturu. K ní bude patřit i tzv. Nové spojení mezi Bulharem a Balabenkou, jehož výstavba byla počátkem srpna zahájena.

Stavební řešení Nového spojení je navrženo – bohužel ještě podle předlistopadové koncepce – především pro dálkovou dopravu. Modernímu regionálnímu systému však nevyhovuje nebo dokonce brání jeho rozvoji. Jde hlavně o navrhované křižování vlaků v mezistaničních úsecích (Sluncová, Balabenka), nemožnost zřízení chybějících přestupních zastávek na tratích Praha hl.n. – Libeň, Praha hl.n – Vysočany (Křižíkova, Krejcárek) a návrh severního zhlaví hlavního nádraží, které neumožňuje následné zapojení karlínské a bubenské tratě. K zásadním nedostatkům patří i zbytečné bourání objektů v bývalém lokomotivním depu Masarykova nádraží (hlavně zadní remízy, přesuvny a točny), nadměrná délka a výška viaduktu přes Trocnovskou ulici a nevhodné umístění východních tunelových portálů s navazujícími tratěmi do strmého úbočí Vítkova, které vyžaduje vykácení zalesněného svahu v délce více než půl kilometru.

AŽP na tyto závady opakovaně poukazoval. Přitom jsme upozorňovali na to, že vedle zastaralého oficiálního návrhu Nového spojení již existuje moderní a efektivní alternativní řešení, které tyto problémy nemá. Ze strany ministerstva dopravy ani investora však o ně nebyl zájem a oficiální projekt postupně získal všechna povolení. S východními portály tak už dnes asi nikdo nepohne a devastaci zeleného svahu nad Invalidovnou asi nikdo nezabrání.

Zůstává však dost času na změny projektu ke zmenšení zásahů do depa, nalezení citlivého řešení mezi Bulharem a Vojenským muzeem s novým pěším přístupem od Florence na Vítkov i pro odstranění všech dopravních nedostatků. “Alternativní návrh Nového spojení je možné snadno přizpůsobit i prosazenému umístění východních portálů”, říká jeho autor, Jan Klika. Nijak nespěchá ani bourání v depu, kterému je naopak třeba zabránit a uhájit tak záměr na umístění ústředního železničního muzea v jeho prostorách. Zadní remíza s přesuvnou a točnou se bude hodit vždy a hlavně v případě, že by zvítězil námět na zaústění bubenské a karlínské trati do podzemní úrovně hlavního nádraží, který likviduje objekty, pro muzeum dnes vymezené.

Nové spojení je veřejnou investicí, která zásadně ovlivní kvalitu budoucí veřejné dopravy v celém regionu a také mimořádně zasáhne do historického obrazu města. Proto vyzýváme odpovědné orgány státu, Středočeského kraje a hl. m. Prahy, aby ve veřejném zájmu a ve smyslu podepsaného memoranda usilovaly o nápravu nedostatků dosavadního projektu Nového spojení: o zmenšení jeho zásahu do městské krajiny a o zvětšení jeho dopravních přínosů pro regionální dopravu. Postup výstavby, která se v nejbližších letech soustředí především na ražbu tunelů od východu, to umožní – bez odsunutí termínu zprovoznění.

Memorandum počítá s tím, že pro řešení záměrů a námětů ke zlepšení dopravního systému budou zřízeny pracovní skupiny a řídící grémium. Věříme, že v nich bude mít zastoupení také laická a odborná veřejnost včetně občanských sdružení.

V Praze dne 6. srpna 2004
Jiřina Juláková v.r.
předsedkyně sdružení