Tiskové zprávy
Český svaz ochránců přírody: Co bude dál s lesy? Musí být jiné než jen smrkové!
25. ledna 2007 | Český svaz ochránců přírody, tel: 724 166 133
Vichřice, která minulý týden zasáhla Českou republiku, napáchala v našich lesích značné škody. Většinou jde o lesy smrkové a v tom je také největší kámen úrazu! Pokud se do takového lesa dostane silný nárazový vítr, vysoké a šětíhlé kmeny s relativně malou vrcholovou korunou se rozkývou a pak vyvrátí nebo zlomí.
Nedá se rozhodně ale mluvit o katastrofě. Smrk je v dospělosti náchylný k vývratům a polomům. Zvláště na stanovištích, kde není tato naše nejrozšířenější hospodářská dřevina původní a kde byla vysazena lidmi. V oblastech s největšími plochami polomů jsou rozsáhlé smrkové lesy, většinou ale uměle pěstované a hospodářsky využívané. A v tom je jádro problému. Stejnověký porost stejně velkých smrků je v podstatě plantáží, která je zranitelná různými nepříznivými vlivy, kůrovcovými kalamitami počínaje a větrnými polomy konče.
Tomu všemu by se dalo předejít. A jednoduchým způsobem. Na vzniklé paseky by měly být více vysazovány stanovištně původní druhy dřevin, například buky, javory, jedle. Zásahy v porostech by také měly směřovat k pestřejší věkové struktuře. Takový les pak umožňuje lepší využití přirozené obnovy. Neměli bychom opakovat chyby našich předků a měli bychom začít pěstovat lesy, které budou stabilními vůči nepříznivým vlivům
Nedá se rozhodně ale mluvit o katastrofě. Smrk je v dospělosti náchylný k vývratům a polomům. Zvláště na stanovištích, kde není tato naše nejrozšířenější hospodářská dřevina původní a kde byla vysazena lidmi. V oblastech s největšími plochami polomů jsou rozsáhlé smrkové lesy, většinou ale uměle pěstované a hospodářsky využívané. A v tom je jádro problému. Stejnověký porost stejně velkých smrků je v podstatě plantáží, která je zranitelná různými nepříznivými vlivy, kůrovcovými kalamitami počínaje a větrnými polomy konče.
Tomu všemu by se dalo předejít. A jednoduchým způsobem. Na vzniklé paseky by měly být více vysazovány stanovištně původní druhy dřevin, například buky, javory, jedle. Zásahy v porostech by také měly směřovat k pestřejší věkové struktuře. Takový les pak umožňuje lepší využití přirozené obnovy. Neměli bychom opakovat chyby našich předků a měli bychom začít pěstovat lesy, které budou stabilními vůči nepříznivým vlivům
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk