Tiskové zprávy
Česká rozvojová agentura: ČRA dlouhodobě podporuje ochranu životního prostředí vysokohorských regionů Gruzie
5. června 2023 | Česká rozvojová agentura
Rozvoj horských oblastí Gruzie je součástí politiky místního regionálního rozvoje a také předmětem celé řady projektů České rozvojové agentury. Například v čarokrásné horské krajině gruzínského Tušska pomáhá ČRA místním obyvatelům už od roku 2010. Řadě zdejších obyvatel vybavila domácnosti solárními panely a podpořila zde projekty zaměřené na udržitelné hospodaření v lesích, zajištění zdravotní péče a rychlé záchranné služby či ekonomický rozvoj regionu v oblasti turismu a zemědělství.
Horské oblasti Gruzie jsou na rozdíl od ostatních regionů země více ohroženy přírodními katastrofami, což často vede ke zhoršení životních podmínek a také snižuje možnosti pro zemědělskou činnost. Činnost v těchto oblastech proto vyžaduje specifický přístup. „Nejpalčivějším problémem obyvatel vysokohorských regionů jsou nízké příjmy a nezaměstnanost, což má vliv na socioekonomického postavení zdejšího obyvatelstva. Také to přispívá k migraci obyvatelstva z vysokohorských regionů do větších měst,“ říká Ekaterine Meskhrikadze, zástupkyně vedoucího kanceláře Charity Česká republika v Gruzii. Právě Charita ČR je jedním z realizátorů celé řady projektů České rozvojové agentury nejen v Gruzii.
Ekaterine Meskhrikadze podotýká, že horské oblasti Gruzie jsou neobyčejně bohaté na biologickou rozmanitost a architektonické památky a vyznačují se množstvím památek kulturního dědictví, které všechny potřebují ochranu. Gruzínský stát přijal zvláštní přístup k horským regionům, aby podpořil vztah místních obyvatel k horám a vytvořil jim rovné podmínky odpovídající ostatním regionům země s cílem zajistit socioekonomický rozvoj. „Gruzie má v tomto směru velkou vizi a v posledních letech byly učiněny poměrně důležité kroky,“ říká Meskhrikadze. „Rozvoj horských regionů je však spojen s poměrně velkými náklady vzhledem k rizikům způsobeným přírodními katastrofami. Místní rozpočet na řešení všech problémů nestačí, a proto se stává klíčovou podpora donorů.“
Charita Česká republika se rozvoji gruzínského venkova věnuje od roku 2015. Od samého počátku se její zájem soustředil na horské regiony. Charita se snaží podporovat tradiční zemědělství a projekty, které organizace realizuje, jsou vytvářeny na základě potřeb vysokohorských regionů. „Podporou zemědělství, cestovního ruchu a alternativních ekonomických aktivit se snažíme podpořit posílení venkova, propagaci našich cílových regionů (Tušetie, Pšav-Khevsureti, Khulo, Rača) a zapojení žen do ekonomických aktivit. Ženy z horských regionů jsou aktivní a daří se jim v podnikání. To se týká zejména oblasti cestovního ruchu a služeb. Charita Česká republika působí v několika odvětvích, mezi něž patří i oblast zdravotní a sociální péče. Od roku 2017 se aktivně zapojujeme do ochrany životního prostředí. V oblasti rozvoje venkova jsme na rozdíl od jiných oborů realizovali relativně méně projektů, ale z hlediska významu jsou všechny tyto projekty velmi rozsáhlé a vedly k významným změnám,“ přibližuje Ekaterine Meskhrikadze.
První projekt realizovala Charita ČR v Tušeti za finanční podpory České rozvojové agentury a v úzké spolupráci se Správou chráněné krajinné oblasti Tušeti. Cílem projektu bylo podpořit udržitelný rozvoj regionu Tušeti a zvýšit příjmy zemědělců diverzifikací tradičního zemědělství a nabídkou alternativních ekonomických aktivit. Během čtyř let realizace projektu byly zavedeny moderní postupy pro pěstování zeleniny, zejména brambor a dalších druhů zeleniny. K tomu se přidal rozvoj výroby vlny a doplňkové ekonomické aktivity zemědělců prostřednictvím malých grantů a vzdělávacích aktivit. Aktivity projektu byly zaměřeny jak na obnovu a posílení tradičního zemědělského systému, tak na integraci moderních přístupů. Výsledkem bylo zlepšení kvality produktů, zvýšení příjmů zemědělců a podnikatelů a posílení spolupráce mezi místními zemědělci a podnikateli.
Právě nyní probíhá projekt Charity Česká republika v oblasti chovu zvířat, opět s finanční podporou České rozvojové agentury, který je realizován v geografické oblasti obce Khulo, Pšav-Khevsureti a chráněné krajinné oblasti Tusheti. Cílem projektu je rozvoj odvětví živočišné výroby, což následně zahrnuje podporu příjemců projektu prostřednictvím podpory zavádění udržitelných pastevních postupů, postupů umělé inseminace a veterinárních postupů a rozvoje potřebných vazeb na trhy. V rámci tohoto projektu probíhá spolupráce s Asociací gruzínských zemědělců a americkou společností Land O’Lakes, která realizuje projekty rozvoje zemědělství po celém světě, včetně Gruzie. Více se o tomto projektu můžete dočíst zde.
„V Tušeti se nachází jedno z největších chráněných území v Gruzii – státní rezervace Tušetie, národní park a chráněná krajina – a je velmi bohaté na tradice. Zachovává se zde a pokračuje tradiční způsob života – kočovné pastevectví ovcí a chov skotu s endemickými plemeny; máme vertikální zónový systém využívání půdy a pastvy; tradici trvale udržitelného využívání přírodních zdrojů (spotřeba dřeva, lesy Khata); zvláštní styl ubytování – vesnice-Bosloba (zimní a letní sídla), který je autentickým znakem Tušetů, s osadami postavenými z břidlicových kamenů, opevněními a kultovními stavbami,“ říká Lado Kakhoidze, vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Tusheti
Není bez zajímavosti, že sedmnáct gruzínských vesnic je významnými památkami kulturního dědictví a dvě z nich – hradní komplex Keselo a vesnice Dartlo – jsou zařazeny na čekací listině seznamu světového dědictví UNESCO. V Tušeti se udržuje tradiční folklór, ústně předávaný lidový folklór a speciální kuchyně, tradice vzniklé v důsledku harmonického soužití člověka a přírody po staletí.
V době Sovětského svazu se tyto tradice začaly vytrácet. Prioritou komunistické strany pro rozvoj chovu dobytka a ovcí bylo co nejvíce zvýšit stavy skotu. V důsledku toho byla celá oblast Tušeti s vesnicemi a okolní ornou půdou přeměněna na pastviny. To vedlo k narušení tradičního systému využívání půdy a poškodilo ekosystém louky, na níž se tradičně oralo a selo. V těchto místech se začala projevovat eroze a sesuvy půdy. Během komunistického období začalo obyvatelstvo aktivně měnit osídlení, čímž se zničila jedinečná tradice vesnice, vesnice byly zničeny a opuštěny.
Proto se Charita Česká republika v rámci projektů ČRA aktivně podílí na rozvoji zemědělství v Tušeti, zejména chovu dobytka, a tím podporuje obyvatele žijící na venkově. V důsledku toho bude v Tušeti podpořen rozvoj chovu masného skotu a vytvoření klíčového obchodního řetězce s masem, zlepšení produkce potravin zavedením správného hospodaření na vybraných pastvinách a zkvalitnění veterinárních služeb na místě. Probíhají také vzdělávací školení a praktické lekce pro místní zemědělce.
„Rozvoj ekonomických řetězců na úrovni vesnice přináší do místa peníze, což zvyšuje i počet pracovních míst a tím se zvyšuje prosperita. V opačném případě je ekonomický rozvoj na vesnici obtížný. Kvůli nedostatku zdrojů příjmů mnoho lidí z vesnice odchází a hrozí velké nebezpečí, že vesnice zůstane vylidněná. Vytváření pracovních míst závisí na rozvoji hospodářských řetězců. Tato otázka je otázkou přežití,“ poznamenává Irakli Javakhishvili, odborník na rozvoj podnikání.
Horské oblasti Gruzie jsou na rozdíl od ostatních regionů země více ohroženy přírodními katastrofami, což často vede ke zhoršení životních podmínek a také snižuje možnosti pro zemědělskou činnost. Činnost v těchto oblastech proto vyžaduje specifický přístup. „Nejpalčivějším problémem obyvatel vysokohorských regionů jsou nízké příjmy a nezaměstnanost, což má vliv na socioekonomického postavení zdejšího obyvatelstva. Také to přispívá k migraci obyvatelstva z vysokohorských regionů do větších měst,“ říká Ekaterine Meskhrikadze, zástupkyně vedoucího kanceláře Charity Česká republika v Gruzii. Právě Charita ČR je jedním z realizátorů celé řady projektů České rozvojové agentury nejen v Gruzii.
Ekaterine Meskhrikadze podotýká, že horské oblasti Gruzie jsou neobyčejně bohaté na biologickou rozmanitost a architektonické památky a vyznačují se množstvím památek kulturního dědictví, které všechny potřebují ochranu. Gruzínský stát přijal zvláštní přístup k horským regionům, aby podpořil vztah místních obyvatel k horám a vytvořil jim rovné podmínky odpovídající ostatním regionům země s cílem zajistit socioekonomický rozvoj. „Gruzie má v tomto směru velkou vizi a v posledních letech byly učiněny poměrně důležité kroky,“ říká Meskhrikadze. „Rozvoj horských regionů je však spojen s poměrně velkými náklady vzhledem k rizikům způsobeným přírodními katastrofami. Místní rozpočet na řešení všech problémů nestačí, a proto se stává klíčovou podpora donorů.“
Charita Česká republika se rozvoji gruzínského venkova věnuje od roku 2015. Od samého počátku se její zájem soustředil na horské regiony. Charita se snaží podporovat tradiční zemědělství a projekty, které organizace realizuje, jsou vytvářeny na základě potřeb vysokohorských regionů. „Podporou zemědělství, cestovního ruchu a alternativních ekonomických aktivit se snažíme podpořit posílení venkova, propagaci našich cílových regionů (Tušetie, Pšav-Khevsureti, Khulo, Rača) a zapojení žen do ekonomických aktivit. Ženy z horských regionů jsou aktivní a daří se jim v podnikání. To se týká zejména oblasti cestovního ruchu a služeb. Charita Česká republika působí v několika odvětvích, mezi něž patří i oblast zdravotní a sociální péče. Od roku 2017 se aktivně zapojujeme do ochrany životního prostředí. V oblasti rozvoje venkova jsme na rozdíl od jiných oborů realizovali relativně méně projektů, ale z hlediska významu jsou všechny tyto projekty velmi rozsáhlé a vedly k významným změnám,“ přibližuje Ekaterine Meskhrikadze.
První projekt realizovala Charita ČR v Tušeti za finanční podpory České rozvojové agentury a v úzké spolupráci se Správou chráněné krajinné oblasti Tušeti. Cílem projektu bylo podpořit udržitelný rozvoj regionu Tušeti a zvýšit příjmy zemědělců diverzifikací tradičního zemědělství a nabídkou alternativních ekonomických aktivit. Během čtyř let realizace projektu byly zavedeny moderní postupy pro pěstování zeleniny, zejména brambor a dalších druhů zeleniny. K tomu se přidal rozvoj výroby vlny a doplňkové ekonomické aktivity zemědělců prostřednictvím malých grantů a vzdělávacích aktivit. Aktivity projektu byly zaměřeny jak na obnovu a posílení tradičního zemědělského systému, tak na integraci moderních přístupů. Výsledkem bylo zlepšení kvality produktů, zvýšení příjmů zemědělců a podnikatelů a posílení spolupráce mezi místními zemědělci a podnikateli.
Právě nyní probíhá projekt Charity Česká republika v oblasti chovu zvířat, opět s finanční podporou České rozvojové agentury, který je realizován v geografické oblasti obce Khulo, Pšav-Khevsureti a chráněné krajinné oblasti Tusheti. Cílem projektu je rozvoj odvětví živočišné výroby, což následně zahrnuje podporu příjemců projektu prostřednictvím podpory zavádění udržitelných pastevních postupů, postupů umělé inseminace a veterinárních postupů a rozvoje potřebných vazeb na trhy. V rámci tohoto projektu probíhá spolupráce s Asociací gruzínských zemědělců a americkou společností Land O’Lakes, která realizuje projekty rozvoje zemědělství po celém světě, včetně Gruzie. Více se o tomto projektu můžete dočíst zde.
„V Tušeti se nachází jedno z největších chráněných území v Gruzii – státní rezervace Tušetie, národní park a chráněná krajina – a je velmi bohaté na tradice. Zachovává se zde a pokračuje tradiční způsob života – kočovné pastevectví ovcí a chov skotu s endemickými plemeny; máme vertikální zónový systém využívání půdy a pastvy; tradici trvale udržitelného využívání přírodních zdrojů (spotřeba dřeva, lesy Khata); zvláštní styl ubytování – vesnice-Bosloba (zimní a letní sídla), který je autentickým znakem Tušetů, s osadami postavenými z břidlicových kamenů, opevněními a kultovními stavbami,“ říká Lado Kakhoidze, vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Tusheti
Není bez zajímavosti, že sedmnáct gruzínských vesnic je významnými památkami kulturního dědictví a dvě z nich – hradní komplex Keselo a vesnice Dartlo – jsou zařazeny na čekací listině seznamu světového dědictví UNESCO. V Tušeti se udržuje tradiční folklór, ústně předávaný lidový folklór a speciální kuchyně, tradice vzniklé v důsledku harmonického soužití člověka a přírody po staletí.
V době Sovětského svazu se tyto tradice začaly vytrácet. Prioritou komunistické strany pro rozvoj chovu dobytka a ovcí bylo co nejvíce zvýšit stavy skotu. V důsledku toho byla celá oblast Tušeti s vesnicemi a okolní ornou půdou přeměněna na pastviny. To vedlo k narušení tradičního systému využívání půdy a poškodilo ekosystém louky, na níž se tradičně oralo a selo. V těchto místech se začala projevovat eroze a sesuvy půdy. Během komunistického období začalo obyvatelstvo aktivně měnit osídlení, čímž se zničila jedinečná tradice vesnice, vesnice byly zničeny a opuštěny.
Proto se Charita Česká republika v rámci projektů ČRA aktivně podílí na rozvoji zemědělství v Tušeti, zejména chovu dobytka, a tím podporuje obyvatele žijící na venkově. V důsledku toho bude v Tušeti podpořen rozvoj chovu masného skotu a vytvoření klíčového obchodního řetězce s masem, zlepšení produkce potravin zavedením správného hospodaření na vybraných pastvinách a zkvalitnění veterinárních služeb na místě. Probíhají také vzdělávací školení a praktické lekce pro místní zemědělce.
„Rozvoj ekonomických řetězců na úrovni vesnice přináší do místa peníze, což zvyšuje i počet pracovních míst a tím se zvyšuje prosperita. V opačném případě je ekonomický rozvoj na vesnici obtížný. Kvůli nedostatku zdrojů příjmů mnoho lidí z vesnice odchází a hrozí velké nebezpečí, že vesnice zůstane vylidněná. Vytváření pracovních míst závisí na rozvoji hospodářských řetězců. Tato otázka je otázkou přežití,“ poznamenává Irakli Javakhishvili, odborník na rozvoj podnikání.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk