Filip Šebek "> ČRA podporuje udržitelný rozvoj zemědělství v Gruzii - Ekolist.cz
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/cra-podporuje-udrzitelny-rozvoj-zemedelstvi-v-gruzii
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Česká rozvojová agentura: ČRA podporuje udržitelný rozvoj zemědělství v Gruzii

Přestože je živočišná výroba v horských oblastech Gruzie značně rozšířená, v současné době přináší jeden z nejnižších příjmů ze všech činností zajišťujících obživu ve venkovských oblastech, a proto příliš nepřispívá k socioekonomickému rozvoji těchto oblastí. Charita ČR proto s podporou České rozvojové agentury pracuje od roku 2022 na projektu, jehož cílem je zvýšit příjmy zemědělců žijících v oblasti Tušeti, Pshav-Khevsureti a v obci Khulo. Cílem je změna jejich postupů týkajících se chovu a krmení hospodářských zvířat a hospodaření na pastvinách, směrem k udržitelnějším a produktivnějším.

V rámci projektu pracuje Charita Česká republika na zlepšení přístupu místních zemědělců na trh prostřednictvím rozvoje podnikání, zvýšení hygienických standardů a standardů biologické bezpečnosti a posílení vazeb na odběratele a finance.

Projektový expert Charity Česká republika v Gruzii, Anzor Gogotidze, vysvětluje, že ačkoli udržitelné zemědělství zahrnuje mnoho věcí, samotný projekt se zaměřuje na chov skotu, v tomto případě na udržitelný chov skotu, a zahrnuje nejen využití pastvin, ale i řadu dalších otázek souvisejících s veterinárními službami, dobrými životními podmínkami zvířat, výživou atd.

„V Gruzii nemáme pastviny – takový pojem gruzínská legislativa nezná. Po rozpadu Sovětského svazu a zničení struktur si obyvatelstvo, zejména v horských oblastech, tuto otázku upravilo podle historické pamětí, což znamená, že určité pastviny připadly k vesnici,“ říká Gogotidze.

V 50. letech 20. století, kdy se formovaly sovětské farmy, se Tušeti změnilo v jednu velkou pastvinu a tento směr určoval chov ovcí a do jisté míry i chov skotu. Po rozpadu Sovětského svazu, kdy byly státní statky rozpuštěny, si obyvatelstvo samo na základě paměti určilo hranice mezi některými vesnicemi.

„Podobný proces se rozvinul i v jiných oblastech Gruzie – louky v blízkosti vesnice se nazývají vesnické pastviny a místní obyvatelstvo je využívá jako pastviny, i když nejsou vesnici právně přiděleny,“ vysvětluje Anzor Gogotidze a dodává: „Nyní v Gruzii probíhá velký projekt s pomocí Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů (FAO) a připravuje se dokument o politice hospodaření na pastvinách, na jehož základě by měl být dopracován příslušný zákon, a do jisté míry lze již tuto venkovskou pastvinu jako formu sociálního benefitu legalizovat, i když je na pořadu dne mnoho problémů, například otázka hospodaření, tedy jak by se mělo s venkovskou pastvinou hospodařit. Jak je uvedeno ve stávající legislativě, pastvina může být pronajata, pokud se jedná o státní nebo obecní majetek, formou dražby, které se mohou zúčastnit nejen obyvatelé obce, ale i jakákoliv zainteresovaná právnická nebo fyzická osoba, a může se stát, že pastvina již nebude patřit obci. a může ji vlastnit právnická nebo fyzická osoba, která s touto obcí do té doby nepřišla do styku, ale má o tuto pastvinu určitý zemědělský či ekonomický zájem.“

Pro řešení tohoto problému se jako nejvhodnější jeví převzetí francouzských zkušeností, kde se vytvářejí sdružení uživatelů pastvin a tato sdružení se stávají nájemci této pastviny. Zakladateli tohoto sdružení jsou místní uživatelé pastvin a sami rozhodují na základě plánu hospodaření na pastvině.

Všechny vesnice tyto pastviny mají, i když i to je předmětem konfliktu mezi státem a místním obyvatelstvem. Například tam, kde dnes většinu pastvin spravuje Agentura pro správu národního majetku, byla 3 % pastvin převedena na obce. Ty mohou tyto pastviny pronajímat, ale nejsou na prodej, a v Gruzii je jen velmi málo pastvin v soukromém vlastnictví. V této fázi se v rámci různých státních programů pracuje na tom, aby se zjistilo, jaká je výměra zemědělských pozemků a aby bylo možné zaevidovat stávající pozemky a určit jejich cenu.

Pastviny v zemi nejsou obhospodařovány, a to ani řádně, ani plošně. Pastevci hospodaří na základě starých znalostí, které se neopírají o vědecké informace. Často dochází k tomu, že obyvatelé odmítají přijmout nové poznatky – myslí si, že chápání, které zdědili po svých předcích, je jediné pevné a správné.

„Pastviny, které máme, jsou degradované a jejich produktivita je nízká. To je ještě patrnější v horských oblastech, kde přirozeně dochází k sesuvům půdy a erozi, a to nejen v důsledku pastvy, ale i větrné a vodní eroze. Gruzínské zemědělství je dnes převážně extenzivní, což znamená, že ve snaze zvýšit počet vyprodukovaných produktů nezvyšujeme produktivitu zvířat, ale zvyšujeme jejich úživnost, a myslíme si, že jen tak získáme více produktů a příjmů. V konečném důsledku to vede k rozvoji negativních jevů, jako je degradace půdy a podobně, které souvisejí s potravinovou bezpečností země,“ přibližuje problém Anzor Gogotidze a dodává: „Výnosná pastvina znamená, že máme vysoce produktivní hospodářská zvířata, vyprodukujeme více produktů s menšími náklady na práci, zemědělec získá větší příjem, zvýší se kvalita života, člověk už neutíká ze země a v zemi není nedostatek mléka a mléčných výrobků. Zejména v posledních letech se ceny mléka a mléčných výrobků výrazně zvýšily.“

Gogotidze zdůrazňuje význam zavádění rotačních pastevních postupů. Vzpomíná na své zkušenosti z práce v Tušeti, kde bylo zorganizováno několik pilotních pozemků, aby se zjistilo, jak bude rotační pastva na pozemku fungovat. K tomuto účelu použili elektrické ohradníky a jak poznamenal, pozemek byl velmi úspěšný. Díky tomu si místní obyvatelé uvědomili jeho význam a začali zavádět elektrické ohradníky i v dalších vesnicích v Tušeti, zejména na zimních pastvinách. Elektrické ohradníky se nyní v Gruzii běžně používají a již nejsou novinkou, ale rozvinutou praxí.

„V rámci projektu Charity Česká republika bude princip střídavé pastvy pomocí elektrických ohradníků zaveden ve třech horských oblastech Gruzie: V těchto gruzínských regionech se nachází tři ohrady: Tušeti, Pšav-Khevsureti a obec Khulo. Výsledkem projektu bude zvýšení počtu farem produkujících hovězí maso podle udržitelných a produktivnějších postupů chovu skotu, vybraní zemědělci získají lepší přístup na trh a odpovídajícím způsobem se zvýší jejich příjmy. Gruzínští zemědělci navíc budou mít možnost seznámit se s českým know-how precizního zemědělství prostřednictvím B2B párovacích akcí pro české a gruzínské agropodniky,“ dodává Gogotidze.

Charita Česká republika se rozvojem venkova v Gruzii zabývá již řadu let a tento projekt je dalším krokem vpřed. Projekt je realizován v rámci oficiální rozvojové pomoci České republiky a prostřednictvím partnerství mezi Českou rozvojovou agenturou a Charitou Česká republika.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Pražská EVVOluce

 
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist