Tiskové zprávy
Česká společnost ornitologická: ČSO se připojila k prohlášení odborníků, kteří nesouhlasí s přípravou kanálu Dunaj-Odra-Labe
9. října 2020 | Česká společnost ornitologická
Před nevratným poškozením krajiny a megalomanským rozhazováním prostředků varují signatáři Prohlášení odborných společností a akademických pracovišť k zahájení přípravy plavebního koridoru Dunaj-Odra-Labe (DOL). Mezi signatáři jsou 2 rektoři, 12 děkanů (včetně děkanů všech Přírodovědeckých fakult), 9 ředitelů ústavů Akademie věd, a desítky dalších vedoucích akademiků a odborníků napříč institucemi, společnostmi a odbornostmi. Vyjadřují zásadní znepokojení nad usnesením vlády České republiky o zahájení přípravy realizace koridoru Dunaj-Odra-Labe (DOL). Podle nich jde zcela zbytečný a neúměrně drahý projekt, který významně a nevratně poškodí říční ekosystémy, vodní režim krajiny a životní prostředí.
Česká společnost ornitologická se připojila k prohlášení odborníků prostřednictvím předsedy Jiřího Flouska a ředitele Zdeňka Vermouzka.
Vizualizace vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. Autor: Ministerstvo dopravy ČR
„Existuje obrovská nejistota ohledně budoucí vodní bilance naší krajiny, dostupnosti zásob vody a splavnosti našich řek. V takové situaci je plánování takto dlouhodobých projektů za stovky miliard, zásadně měnících krajinu, naprostým hazardem,“ píše se v prohlášení, které podepsali zástupci mnoha desítek univerzit, vědeckých pracovišť, odborných a zájmových společností a profesních organizací. Mezi signatáři nejsou jen ekologové a další přírodovědci, ale také například zástupci krajinných architektů, ekonomů, či rybářů.
Životní prostředí v České republice potřebuje systematické a cílené zásahy k ozdravění krajiny, zejména jejího vodního režimu. Vodní toky a jejich okolí patří k nejohroženějším a nejvíce poškozeným typům prostředí. Přitom právě v oblasti plánovaného koridoru se nacházejí biologicky nesmírně cenná území, která patří mezi evropsky významné lokality (EVL) v soustavě Natura 2000, a mnohé jsou chráněny českou legislativou.
Koridor DOL by zabral tisíce hektarů půdy a cenná území nenávratně zničil
„Navíc nejde jen o krátký úsek na severní Moravě. Záměrem je propojit Odru s Dunajem. To by zničilo mnohá z nejkrásnějších míst, která na Moravě ještě zbývají. V řece Moravě v posledních letech nebývá dost vody ani pro vodáky,“ říká Martin Rulík z České limnologické společnosti a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. „O tomto projektu vážně uvažovali už za Rakouska-Uherska. Na jeho realizaci tlačila i Třetí říše. Do těch dob také myšlenkově přesně zapadá. Jde bohužel opačným směrem, než kam nás tlačí potřeby dnešní doby. V čase klimatické změny potřebujeme řeky a krajinu ozdravit, ne zalít nejhodnotnější ornou půdu a poslední zbytky cenné přírody intenzivně využívaných nížin dalšími megatunami betonu,“ dodává Robert Tropek z České společnosti pro ekologii a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Signatáři prohlášení považují za nepřijatelné, aby vláda projednávala a schvalovala kroky vedoucí k realizaci DOL či jeho části bez náležité odborné i společenské diskuse.
S ohledem na závěry Studie proveditelnosti a řady dalších odborných studií je zřejmé, že se jedná o projekt se zásadními důsledky pro životní prostředí. Ostatně i Senát Parlamentu ČR ve svém usnesení žádá, aby rozhodnutí vlády předcházela oponentura nestrannými zahraničními experty.
„Jakékoli kroky ve prospěch projektu DOL tak považujeme za krajně nezodpovědné a nebezpečné. Postup ve věcech s takto zásadním vlivem na celé regiony ČR i okolních států, může být založen pouze na široké odborné i společenské diskusi a na dostatečném zvážení všech odborných studií a dalších podkladů,“ říká Petr Znachor z České limnologické společnosti a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.
Prohlášení odborných společností a akademických pracovišť k zahájení přípravy plavebního koridoru Dunaj-Odra-Labe
Jakožto zástupci odborných společností a akademických pracovišť vyjadřujeme zásadní znepokojení nad usnesením o zahájení přípravy realizace koridoru Dunaj-Odra-Labe (DOL), které v pondělí 5. října na svém jednání přijala vláda České republiky. Považujeme za nepřijatelné, aby bez náležité společenské a odborné diskuse vláda projednávala a schvalovala kroky vedoucí k realizaci DOL či jeho části.
S ohledem na závěry Studie proveditelnosti i našich vlastních šetření a odborných studií je zřejmé, že se jedná o projekt, který by měl významný negativní dopad na hydrologický režim krajiny a zásadně by poškodil životní prostředí. V tomto duchu se vyjadřuje i usnesení Senátu Parlamentu ČR z jednání ze dne 14. června 2019, které žádá, aby rozhodnutí vlády předcházela oponentura provedená nestrannými zahraničními experty. Životní prostředí v ČR potřebuje systematické a nákladné zásahy cílené na ozdravění krajiny, zejména jejího vodního režimu. Vodní toky a jejich okolí patří k nejohroženějším a nejvíce poškozeným typům prostředí, přitom právě v oblasti plánovaného koridoru se nacházejí biologicky nesmírně cenná území, která patří mezi evropsky významné lokality (EVL). Koridor DOL by zabral tisíce hektarů půdy a tato území zničil. Tyto argumenty, včetně řady dalších, jsme již dříve shrnuli ve stanovisku části odborné veřejnosti.
V současné situaci, charakterizované prudkými klimatickými a společenskými změnami, existuje obrovská nejistota ohledně budoucí vodní bilance naší krajiny, dostupnosti zásob vody a splavnosti našich řek, stejně jako nejistota ohledně rozvoje různých alternativních dopravních cest. V takové situaci je plánování takto dlouhodobých projektů za stovky miliard, zásadně měnících krajinu, naprostým hazardem. Jakékoli kroky ve prospěch projektu DOL tak považujeme za krajně nezodpovědné. Postup ve věcech tak velkého rozsahu, a s takto zásadním vlivem na celé regiony ČR i okolních států, může být založen pouze na široké odborné i společenské diskusi a na dostatečném zvážení všech odborných studií a dalších podkladů.
V Praze 8. října 2020
Prohlášení připravili zástupci České společnosti pro ekologii a České limnologické společnosti s přispěním řady níže uvedených signatářů.
Podepsaní zástupci významných odborných společností a akademických pracovišť (v abecedním pořadí):
doc. Robert Antonín, Ph.D., děkan Filozofické fakulty Ostravské Univerzity
doc. Petr Bogusch, Ph.D., vedoucí katedry biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové
prof. Tomáš Cajthaml, Ph.D., zástupce ředitele Ústavu pro životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
prof. Ivan Čepička, Ph.D., vedoucí katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
Mgr. Lukáš Čížek, Ph.D., vedoucí oddělení biodiverzity a ochrany přírody Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR
doc. Aleš Dolný, Ph.D., vedoucí katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity
doc. Pavel Drozd, Ph.D., prorektor pro vědu a tvůrčí činnost Ostravské univerzity
Ing. Ondřej Feit, ředitel Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu
RNDr. Jiří Flousek, Ph.D., předseda České společnosti ornitologické
prof. Jan Frouz, CSc., ředitel výzkumné infrastruktury SoWa
prof. Martin Hanel, Ph.D., vedoucí katedry vodního hospodářství a environmentálního modelování Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze
doc. Alice Gojová, Ph.D., děkanka Fakulty sociálních studií Ostravské univerzity
prof. Libor Grubhoffer, CSc., ředitel Biologického centra Akademie věd ČR
Mgr. Jiří Hájek, Ph.D., vědecký tajemník České společnosti entomologické
Ing. Roman Heimlich, Ph.D., jednatel Českého rybářského svazu
doc. Jan Hradecký, Ph.D., děkan Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity
doc. Miroslav Holeček, Dr., rektor Západočeské univerzity v Plzni
doc. Pavel Chromý, Ph.D., prezident České geografické společnosti
prof. Milan Chytrý, Ph.D., ředitel Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity
prof. Pavel Jungwirth, D.Sc., předseda Učené společnosti České republiky
prof. Lukáš Kalous, Ph.D., proděkan Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze
Ing. arch. Jan Kasl, předseda České komory architektů
doc. Tomáš Kašparovský, Ph.D., děkan Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity
RNDr. Jan Klimeš, Ph.D., předseda České asociace geomorfologů
doc. Jan Konvalinka, CSc., prorektor pro vědeckou činnost Univerzity Karlovy
doc. Ondřej Koukol, Ph.D., vedoucí katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
doc. František Kowolowski, děkan Fakulty umění Ostravské univerzity
prof. Pavel Kozák, Ph.D., děkan Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
RNDr. David Král, Ph.D., předseda České společnosti entomologické
doc. Stanislav Kraft, Ph.D., vedoucí katedry geografie Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
prof. Lukáš Kratochvíl, Ph.D., vedoucí katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
doc. Jan Kříž, Ph.D., děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové
doc. Martin Kubala, Ph.D., děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
prof. Jan Kubečka, CSc., ředitel Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR
prof. Jakub Langhammer, Ph.D., proděkan pro vnější vztahy Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
prof. Jan Lata, CSc., rektor Ostravské univerzity
PhDr. Karel Mach, MSc., předseda Českého rybářského svazu
prof. František Marec, CSc., ředitel Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR
prof. Michal V. Marek, DrSc., ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR
prof. Jan Mareš, vedoucí Oddělení rybářství a hydrobiologie Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně
prof. Bedřich Moldan, CSc., zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy
doc. Daniel Münich, Ph.D., výkonný ředitel akademického think tanku IDEA při Centru pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE-EI)
doc. Vladan Ondřej, Ph.D., vedoucí katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
prof. Stanislav Pekár, Ph.D., místopředseda České arachnologické společnosti
prof. Adam Petrusek, Ph.D., proděkan pro vědu a výzkum Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
doc. Martin Pivokoňský, Ph.D., ředitel Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR
doc. Václav Pižl, CSc., předseda České zoologické společnosti
doc. Petr Pokorný, Ph.D., ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
prof. Karel Prach, CSc., předseda České botanické společnosti
prof. Petr Pyšek, CSc., vedoucí Oddělení ekologie invazí Botanického ústavu AV ČR
Ing. Jana Pyšková, předsedkyně České asociace pro krajinářskou architekturu
prof. Petr Ráb, DrSc., vedoucí Laboratoře genetiky ryb Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR
prof. Tomáš Randák, Ph.D., ředitel Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologické Fakulty rybářství a ochrany vod JU
doc. Pavel Raška, Ph.D., vedoucí katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
RNDr. Ivan Rehák, CSc., prezident České herpetologické společnosti
doc. Martin Rulík, Ph.D., zástupce vedoucího katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
doc. Petr Rumpel, Ph.D., vedoucí katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity
RNDr. Milan Řezáč, Ph.D., předseda České arachnologické společnosti
doc. Alena Salašová, děkanka Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně
Ing. Vladimír Sitta, vedoucí Ústavu krajinářské architektury Fakulty architektury Českého vysokého učení technického v Praze
prof. David Storch, Ph.D., místopředseda České společnosti pro ekologii
doc. Josef Suchomel, Ph.D., vedoucí Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně
prof. Miroslav Svoboda, Ph.D., vedoucí katedry ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze
prof. Hana Šantrůčková, CSc., děkanka Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
RNDr. Markéta Šantrůčková, Ph.D., předsedkyně České společnosti pro krajinnou ekologii (IALE-CZ)
prof. Bořivoj Šarapatka, CSc., předseda České pedologické společnosti
RNDr. Václav Škarpich, Ph.D., vedoucí katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity
MUDr. Radim Šrám, Dr.Sc., předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR
doc. Milan Štech, Ph.D., vedoucí katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
RNDr. Karel Tajovský, CSc., ředitel Ústavu půdní biologie Biologického centra Akademie věd ČR
doc. Václav Treml, Ph.D., vedoucí katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
RNDr. Robert Tropek, Ph.D., předseda České společnosti pro ekologii
doc. Michal Varady, Ph.D., děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
Mgr. Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické
prof. Petr Volf, CSc., člen kolegia rektora Univerzity Karlovy
prof. Jaroslav Vrba, CSc., vedoucí katedry biologie ekosystémů Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
doc. Jan Wild, Ph.D., ředitel Botanického ústavu Akademie věd ČR
prof. Jiří Zima, CSc., děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
doc. Petr Znachor, Ph.D., předseda České limnologické společnosti
doc. Jan Zukal, Dr., ředitel Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR
Česká společnost ornitologická se připojila k prohlášení odborníků prostřednictvím předsedy Jiřího Flouska a ředitele Zdeňka Vermouzka.
Vizualizace vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. Autor: Ministerstvo dopravy ČR
„Existuje obrovská nejistota ohledně budoucí vodní bilance naší krajiny, dostupnosti zásob vody a splavnosti našich řek. V takové situaci je plánování takto dlouhodobých projektů za stovky miliard, zásadně měnících krajinu, naprostým hazardem,“ píše se v prohlášení, které podepsali zástupci mnoha desítek univerzit, vědeckých pracovišť, odborných a zájmových společností a profesních organizací. Mezi signatáři nejsou jen ekologové a další přírodovědci, ale také například zástupci krajinných architektů, ekonomů, či rybářů.
Životní prostředí v České republice potřebuje systematické a cílené zásahy k ozdravění krajiny, zejména jejího vodního režimu. Vodní toky a jejich okolí patří k nejohroženějším a nejvíce poškozeným typům prostředí. Přitom právě v oblasti plánovaného koridoru se nacházejí biologicky nesmírně cenná území, která patří mezi evropsky významné lokality (EVL) v soustavě Natura 2000, a mnohé jsou chráněny českou legislativou.
Koridor DOL by zabral tisíce hektarů půdy a cenná území nenávratně zničil
„Navíc nejde jen o krátký úsek na severní Moravě. Záměrem je propojit Odru s Dunajem. To by zničilo mnohá z nejkrásnějších míst, která na Moravě ještě zbývají. V řece Moravě v posledních letech nebývá dost vody ani pro vodáky,“ říká Martin Rulík z České limnologické společnosti a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. „O tomto projektu vážně uvažovali už za Rakouska-Uherska. Na jeho realizaci tlačila i Třetí říše. Do těch dob také myšlenkově přesně zapadá. Jde bohužel opačným směrem, než kam nás tlačí potřeby dnešní doby. V čase klimatické změny potřebujeme řeky a krajinu ozdravit, ne zalít nejhodnotnější ornou půdu a poslední zbytky cenné přírody intenzivně využívaných nížin dalšími megatunami betonu,“ dodává Robert Tropek z České společnosti pro ekologii a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Signatáři prohlášení považují za nepřijatelné, aby vláda projednávala a schvalovala kroky vedoucí k realizaci DOL či jeho části bez náležité odborné i společenské diskuse.
S ohledem na závěry Studie proveditelnosti a řady dalších odborných studií je zřejmé, že se jedná o projekt se zásadními důsledky pro životní prostředí. Ostatně i Senát Parlamentu ČR ve svém usnesení žádá, aby rozhodnutí vlády předcházela oponentura nestrannými zahraničními experty.
„Jakékoli kroky ve prospěch projektu DOL tak považujeme za krajně nezodpovědné a nebezpečné. Postup ve věcech s takto zásadním vlivem na celé regiony ČR i okolních států, může být založen pouze na široké odborné i společenské diskusi a na dostatečném zvážení všech odborných studií a dalších podkladů,“ říká Petr Znachor z České limnologické společnosti a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.
Prohlášení odborných společností a akademických pracovišť k zahájení přípravy plavebního koridoru Dunaj-Odra-Labe
Jakožto zástupci odborných společností a akademických pracovišť vyjadřujeme zásadní znepokojení nad usnesením o zahájení přípravy realizace koridoru Dunaj-Odra-Labe (DOL), které v pondělí 5. října na svém jednání přijala vláda České republiky. Považujeme za nepřijatelné, aby bez náležité společenské a odborné diskuse vláda projednávala a schvalovala kroky vedoucí k realizaci DOL či jeho části.
S ohledem na závěry Studie proveditelnosti i našich vlastních šetření a odborných studií je zřejmé, že se jedná o projekt, který by měl významný negativní dopad na hydrologický režim krajiny a zásadně by poškodil životní prostředí. V tomto duchu se vyjadřuje i usnesení Senátu Parlamentu ČR z jednání ze dne 14. června 2019, které žádá, aby rozhodnutí vlády předcházela oponentura provedená nestrannými zahraničními experty. Životní prostředí v ČR potřebuje systematické a nákladné zásahy cílené na ozdravění krajiny, zejména jejího vodního režimu. Vodní toky a jejich okolí patří k nejohroženějším a nejvíce poškozeným typům prostředí, přitom právě v oblasti plánovaného koridoru se nacházejí biologicky nesmírně cenná území, která patří mezi evropsky významné lokality (EVL). Koridor DOL by zabral tisíce hektarů půdy a tato území zničil. Tyto argumenty, včetně řady dalších, jsme již dříve shrnuli ve stanovisku části odborné veřejnosti.
V současné situaci, charakterizované prudkými klimatickými a společenskými změnami, existuje obrovská nejistota ohledně budoucí vodní bilance naší krajiny, dostupnosti zásob vody a splavnosti našich řek, stejně jako nejistota ohledně rozvoje různých alternativních dopravních cest. V takové situaci je plánování takto dlouhodobých projektů za stovky miliard, zásadně měnících krajinu, naprostým hazardem. Jakékoli kroky ve prospěch projektu DOL tak považujeme za krajně nezodpovědné. Postup ve věcech tak velkého rozsahu, a s takto zásadním vlivem na celé regiony ČR i okolních států, může být založen pouze na široké odborné i společenské diskusi a na dostatečném zvážení všech odborných studií a dalších podkladů.
V Praze 8. října 2020
Prohlášení připravili zástupci České společnosti pro ekologii a České limnologické společnosti s přispěním řady níže uvedených signatářů.
Podepsaní zástupci významných odborných společností a akademických pracovišť (v abecedním pořadí):
doc. Robert Antonín, Ph.D., děkan Filozofické fakulty Ostravské Univerzity
doc. Petr Bogusch, Ph.D., vedoucí katedry biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové
prof. Tomáš Cajthaml, Ph.D., zástupce ředitele Ústavu pro životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
prof. Ivan Čepička, Ph.D., vedoucí katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
Mgr. Lukáš Čížek, Ph.D., vedoucí oddělení biodiverzity a ochrany přírody Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR
doc. Aleš Dolný, Ph.D., vedoucí katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity
doc. Pavel Drozd, Ph.D., prorektor pro vědu a tvůrčí činnost Ostravské univerzity
Ing. Ondřej Feit, ředitel Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu
RNDr. Jiří Flousek, Ph.D., předseda České společnosti ornitologické
prof. Jan Frouz, CSc., ředitel výzkumné infrastruktury SoWa
prof. Martin Hanel, Ph.D., vedoucí katedry vodního hospodářství a environmentálního modelování Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze
doc. Alice Gojová, Ph.D., děkanka Fakulty sociálních studií Ostravské univerzity
prof. Libor Grubhoffer, CSc., ředitel Biologického centra Akademie věd ČR
Mgr. Jiří Hájek, Ph.D., vědecký tajemník České společnosti entomologické
Ing. Roman Heimlich, Ph.D., jednatel Českého rybářského svazu
doc. Jan Hradecký, Ph.D., děkan Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity
doc. Miroslav Holeček, Dr., rektor Západočeské univerzity v Plzni
doc. Pavel Chromý, Ph.D., prezident České geografické společnosti
prof. Milan Chytrý, Ph.D., ředitel Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity
prof. Pavel Jungwirth, D.Sc., předseda Učené společnosti České republiky
prof. Lukáš Kalous, Ph.D., proděkan Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze
Ing. arch. Jan Kasl, předseda České komory architektů
doc. Tomáš Kašparovský, Ph.D., děkan Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity
RNDr. Jan Klimeš, Ph.D., předseda České asociace geomorfologů
doc. Jan Konvalinka, CSc., prorektor pro vědeckou činnost Univerzity Karlovy
doc. Ondřej Koukol, Ph.D., vedoucí katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
doc. František Kowolowski, děkan Fakulty umění Ostravské univerzity
prof. Pavel Kozák, Ph.D., děkan Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
RNDr. David Král, Ph.D., předseda České společnosti entomologické
doc. Stanislav Kraft, Ph.D., vedoucí katedry geografie Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
prof. Lukáš Kratochvíl, Ph.D., vedoucí katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
doc. Jan Kříž, Ph.D., děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové
doc. Martin Kubala, Ph.D., děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
prof. Jan Kubečka, CSc., ředitel Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR
prof. Jakub Langhammer, Ph.D., proděkan pro vnější vztahy Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
prof. Jan Lata, CSc., rektor Ostravské univerzity
PhDr. Karel Mach, MSc., předseda Českého rybářského svazu
prof. František Marec, CSc., ředitel Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR
prof. Michal V. Marek, DrSc., ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR
prof. Jan Mareš, vedoucí Oddělení rybářství a hydrobiologie Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně
prof. Bedřich Moldan, CSc., zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy
doc. Daniel Münich, Ph.D., výkonný ředitel akademického think tanku IDEA při Centru pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE-EI)
doc. Vladan Ondřej, Ph.D., vedoucí katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
prof. Stanislav Pekár, Ph.D., místopředseda České arachnologické společnosti
prof. Adam Petrusek, Ph.D., proděkan pro vědu a výzkum Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
doc. Martin Pivokoňský, Ph.D., ředitel Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR
doc. Václav Pižl, CSc., předseda České zoologické společnosti
doc. Petr Pokorný, Ph.D., ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
prof. Karel Prach, CSc., předseda České botanické společnosti
prof. Petr Pyšek, CSc., vedoucí Oddělení ekologie invazí Botanického ústavu AV ČR
Ing. Jana Pyšková, předsedkyně České asociace pro krajinářskou architekturu
prof. Petr Ráb, DrSc., vedoucí Laboratoře genetiky ryb Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR
prof. Tomáš Randák, Ph.D., ředitel Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologické Fakulty rybářství a ochrany vod JU
doc. Pavel Raška, Ph.D., vedoucí katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
RNDr. Ivan Rehák, CSc., prezident České herpetologické společnosti
doc. Martin Rulík, Ph.D., zástupce vedoucího katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
doc. Petr Rumpel, Ph.D., vedoucí katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity
RNDr. Milan Řezáč, Ph.D., předseda České arachnologické společnosti
doc. Alena Salašová, děkanka Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně
Ing. Vladimír Sitta, vedoucí Ústavu krajinářské architektury Fakulty architektury Českého vysokého učení technického v Praze
prof. David Storch, Ph.D., místopředseda České společnosti pro ekologii
doc. Josef Suchomel, Ph.D., vedoucí Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně
prof. Miroslav Svoboda, Ph.D., vedoucí katedry ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze
prof. Hana Šantrůčková, CSc., děkanka Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
RNDr. Markéta Šantrůčková, Ph.D., předsedkyně České společnosti pro krajinnou ekologii (IALE-CZ)
prof. Bořivoj Šarapatka, CSc., předseda České pedologické společnosti
RNDr. Václav Škarpich, Ph.D., vedoucí katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity
MUDr. Radim Šrám, Dr.Sc., předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR
doc. Milan Štech, Ph.D., vedoucí katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
RNDr. Karel Tajovský, CSc., ředitel Ústavu půdní biologie Biologického centra Akademie věd ČR
doc. Václav Treml, Ph.D., vedoucí katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
RNDr. Robert Tropek, Ph.D., předseda České společnosti pro ekologii
doc. Michal Varady, Ph.D., děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
Mgr. Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické
prof. Petr Volf, CSc., člen kolegia rektora Univerzity Karlovy
prof. Jaroslav Vrba, CSc., vedoucí katedry biologie ekosystémů Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
doc. Jan Wild, Ph.D., ředitel Botanického ústavu Akademie věd ČR
prof. Jiří Zima, CSc., děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
doc. Petr Znachor, Ph.D., předseda České limnologické společnosti
doc. Jan Zukal, Dr., ředitel Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
