Tiskové zprávy
MŽP ČR a Správa KRNAP: Další rozvoj sjezdového lyžování v Krkonoších je možný jen po pečlivém posouzení konkrétních záměrů
Ministr životního prostředí Martin Bursík spolu s ředitelem Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Janem Hřebačkou a náměstkem ministra Františkem Pelcem dnes seznámili novináře s výsledky práce expertní skupiny, která posuzovala záměry na další rozvoj sjezdového lyžování v Krkonoších. Tiskové konference v Praze se zúčastnil i předseda expertní skupiny Otakar Schwarz ze Správy KRNAP a další členové týmu - profesor Josef Fanta, ekolog a bývalý ředitel Správy KRNAP Jan Štursa, krajinný ekolog Pavel Klimeš a vedoucí Správy CHKO Jizerské hory Jiří Hušek.
Expertní skupinu 5 odborníků jmenoval 15. dubna 2008 ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka, aby posoudila osm desítek návrhů k rozvoji sjezdového lyžování v Krkonoších. Experti posoudili 66 předložených návrhů na stavbu nových vleků či lanovek zejména z pohledu ochrany přírody. Kromě minimalizace dopadů předložených záměrů na přírodu se sledovalo i zkvalitnění zázemí a vybavení ve stávajících areálech. Ve výsledném posouzení komise doporučila 21 návrhů zamítnout, o 14 návrzích by bylo možné uvažovat po jejich významnější modifikaci a 31 návrhů by bylo možné realizovat za splnění přísných podmínek pro ochranu přírody v národním parku. Čtrnáct návrhů malých projektů expertní tým v této fázi nehodnotil.
Expertní skupina posuzovala maximální možnou hranici potenciálního dalšího rozvoje sjezdového lyžování v našem nejstarším národním parku z hlediska zásahu do krkonošské přírody a z pohledu ulehčení dopravě v Krkonoších, které by mohlo přinést propojení některých lyžařských středisek lyžařskými vleky i lanovkami. Závěry expertní skupiny budou jedním z důležitých podkladů pro rozhodování státní správy. Jakákoliv žádost či projekt z oblasti sjezdového lyžování bude ale muset být samozřejmě dále posouzena standardně podle příslušné legislativy – tj. zákona o ochraně přírody a krajiny a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
KRNAP i celá široká oblast Krkonoš jsou dlouhodobě tradičně využívány pro cestovní ruch jako turisticky atraktivní lokality. Tato tradice sahá do počátku 20. století, dávno před vznikem národního parku. Proto čelí Krkonoše neustále silným tlakům na výstavbu nových rekreačních zařízení. Ta s sebou přinášejí další nároky na dopravu, likvidaci odpadu, zásobování vodou a tudíž i další dopady na přírodu a životní prostředí Krkonoš. Nárůst neúměrného tlaku na přírodu si žádá systematické řešení. MŽP i Správa KRNAP chtějí vycházet vstříc požadavkům obcí a komfortu turistů, ale tak, aby nebyla poškozována unikátní horská příroda.
Expertní skupinu 5 odborníků jmenoval 15. dubna 2008 ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka, aby posoudila osm desítek návrhů k rozvoji sjezdového lyžování v Krkonoších. Experti posoudili 66 předložených návrhů na stavbu nových vleků či lanovek zejména z pohledu ochrany přírody. Kromě minimalizace dopadů předložených záměrů na přírodu se sledovalo i zkvalitnění zázemí a vybavení ve stávajících areálech. Ve výsledném posouzení komise doporučila 21 návrhů zamítnout, o 14 návrzích by bylo možné uvažovat po jejich významnější modifikaci a 31 návrhů by bylo možné realizovat za splnění přísných podmínek pro ochranu přírody v národním parku. Čtrnáct návrhů malých projektů expertní tým v této fázi nehodnotil.
Expertní skupina posuzovala maximální možnou hranici potenciálního dalšího rozvoje sjezdového lyžování v našem nejstarším národním parku z hlediska zásahu do krkonošské přírody a z pohledu ulehčení dopravě v Krkonoších, které by mohlo přinést propojení některých lyžařských středisek lyžařskými vleky i lanovkami. Závěry expertní skupiny budou jedním z důležitých podkladů pro rozhodování státní správy. Jakákoliv žádost či projekt z oblasti sjezdového lyžování bude ale muset být samozřejmě dále posouzena standardně podle příslušné legislativy – tj. zákona o ochraně přírody a krajiny a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
KRNAP i celá široká oblast Krkonoš jsou dlouhodobě tradičně využívány pro cestovní ruch jako turisticky atraktivní lokality. Tato tradice sahá do počátku 20. století, dávno před vznikem národního parku. Proto čelí Krkonoše neustále silným tlakům na výstavbu nových rekreačních zařízení. Ta s sebou přinášejí další nároky na dopravu, likvidaci odpadu, zásobování vodou a tudíž i další dopady na přírodu a životní prostředí Krkonoš. Nárůst neúměrného tlaku na přírodu si žádá systematické řešení. MŽP i Správa KRNAP chtějí vycházet vstříc požadavkům obcí a komfortu turistů, ale tak, aby nebyla poškozována unikátní horská příroda.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk