Tiskové zprávy
Česká krajina: Díky deštivém roku se v rezervaci divokých koní poprvé rozmnožily dva druhy žab, další se zabydlel
Na srážky bohaté letošní léto, které bylo podle meteorologů nejdeštivější za posledních deset let, se příznivě projevilo nejenom na růstu vegetace v rezervaci velkých kopytníků, ale také na tamní fauně.
„Letos se vůbec poprvé od vzniku rezervace velkých kopytníků v místních tůních rozmnožily současně dva druhy žab. Konkrétně ropucha zelená a skokan štíhlý. Díky vydatným dešťům totiž soustava tůní v letošním roce poprvé nevyschla, takže obojživelníci měli dostatek času ukončit svůj vývojový cyklus od vajíček po malé žabky, které se koncem prázdnin vydaly do světa,“ vysvětlil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.
„Za pět let fungování tůní se zde ropuchy zelené dokázaly rozmnožit podruhé a skokani štíhlí dokonce poprvé. Ukazuje to neuvěřitelnou houževnatost těchto obojživelníků závislých na vodních rozmnožovacích stanovištích, kteří dokáží úspěšně přežívat v překvapivě suchých lokalitách. Potvrzuje to také význam budování tůní na zdánlivě suchých lokalitách,“ doplnil Miloslav Jirků.
Žáby jsou přitom v přírodě stále vzácnější. „Stejně jako většina našich obojživelníků, patří i ropucha zelená a skokan štíhlý mezi ohrožené a zákonem chráněné druhy. Proto jsme rádi, že se letos v rezervaci rozmnožily,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina.
Tůně, které byly díky srážkám výjimečně naplněné celoročně vodou, letos dokonce přilákaly nový druh žáby, skokana zeleného. Ten osídlil nejen tůně, ale také umělá napajedla pro velké kopytníky. „Skokan zelený je zdatný kolonizátor, který dokáže čichem na dálku rozpoznat existenci nových vodních těles. Přestože jde o vyloženě vodní žábu, za novými vodními biotopy se neváhá vydat na dlouhou riskantní pouť i přes suchá území,“ popsal Miloslav Jirků nového obyvatele rezervace velkých kopytníků.
V rezervaci se nacházejí takzvané periodické tůně, neboli nebeská jezírka, jež se během roku opakovaně plní dešti a poté vysychají. Letos však výjimečně ani jednou nevyschly. Díky tomu se v nich setkala fauna periodických tůní a trvalejších mokřadů. „Tůně letos sdíleli starobylí korýši, žábronožky a listonozi vázaní na periodické tůně, s pulci dvou druhů žab, vážkami, potápníky a řadou dalších vodních organizmů, které naopak žijí v trvalejších mokřadech. To je kombinace, která je v současné krajině k vidění velmi vzácně Je to jako potkat na jedné louce jelena s tuleněm. Není to úplně nemožné, ale reálné jen na mimořádných místech a příjemně to překvapí i otrlého přírodovědce,“ vysvětluje s úsměvem Miloslav Jirků.
Obojživelníci jsou v tuzemské přírodě ohrožení především nepřirozenou všudypřítomností ryb ve všech typech vod, kam jsou vysazovány člověkem. „Škodí jim také nepůvodní, invazní druhy ryb, jako je střevlička východní nebo sumeček americký,“ konstatoval Dalibor Dostál. Obojživelníky hubí také manipulace s výškou hladiny rybníků během vývoje vajíček a pulců, jež se vlivem člověka často ocitají na suchu v době, kdy v přírodě ke kolísání hladiny nedochází. „Obojživelníkům neprospívá také charakter vodních těles, která mají zpravidla nepřirozeně strmé a příliš hustě zarostlé břehy, takže v nich chybí prosluněné mělčiny, v nichž se rozmnožuje většina našich obojživelníků, ale také ryb stojatých vod. Nepomáhá jim ani regulace toků, či používání agrochemie, stejně jako změny klimatu a člověkem přímo či nepřímo rozšiřovaná infekční onemocnění,“ upozornil Miloslav Jirků.
Právě kvůli rychlému úbytku obojživelníků jsou pro jejich záchranu stále důležitější i menší stanoviště, jaká vznikla na pastvinách velkých kopytníků. Část tůní se na území současné rezervace nacházela ještě před jejím založením, většinu jich ale vytvořili ochranáři při jejím vzniku a během jejího fungování. Slouží k zachytávání dešťové vody, jako napajedla pro volně žijící zvířata, ale také jako domov pro ohrožené živočišné druhy. Kromě žab jsou to především zmínění vzácní korýši listonozi letní a žábronožky letní.
Ochránci přírody v současné době pořádají sbírku na dokončení rezervace divokých koní. Z původních 2 milionů zbývá v rámci sbírky na záchranu a dokončení rezervace velkých kopytníků ve středočeských Milovicích získat posledních zhruba 75 tisíc korun. Veřejnost může na poslední část sbírky přispívat na dárcovském portálu https://www.donio.cz/CeskaKrajina.
Dokončení rezervace ve středočeských Milovicích pomůže nejenom se záchranou vzácných kopytníků, ale především zajistí přežití mnoha ohrožených druhů rostlin, motýlů a jiných drobných organismů. Právě pastva velkých kopytníků je nástrojem, který umožňuje efektivní a navíc přirozenou péči o velké plochy otevřené krajiny.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na dokončení rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět na dárcovském portále Donio.cz/CeskaKrajina. Darovat může také zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Semix, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Zelená domácnost, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.
„Letos se vůbec poprvé od vzniku rezervace velkých kopytníků v místních tůních rozmnožily současně dva druhy žab. Konkrétně ropucha zelená a skokan štíhlý. Díky vydatným dešťům totiž soustava tůní v letošním roce poprvé nevyschla, takže obojživelníci měli dostatek času ukončit svůj vývojový cyklus od vajíček po malé žabky, které se koncem prázdnin vydaly do světa,“ vysvětlil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.
„Za pět let fungování tůní se zde ropuchy zelené dokázaly rozmnožit podruhé a skokani štíhlí dokonce poprvé. Ukazuje to neuvěřitelnou houževnatost těchto obojživelníků závislých na vodních rozmnožovacích stanovištích, kteří dokáží úspěšně přežívat v překvapivě suchých lokalitách. Potvrzuje to také význam budování tůní na zdánlivě suchých lokalitách,“ doplnil Miloslav Jirků.
Žáby jsou přitom v přírodě stále vzácnější. „Stejně jako většina našich obojživelníků, patří i ropucha zelená a skokan štíhlý mezi ohrožené a zákonem chráněné druhy. Proto jsme rádi, že se letos v rezervaci rozmnožily,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina.
Tůně, které byly díky srážkám výjimečně naplněné celoročně vodou, letos dokonce přilákaly nový druh žáby, skokana zeleného. Ten osídlil nejen tůně, ale také umělá napajedla pro velké kopytníky. „Skokan zelený je zdatný kolonizátor, který dokáže čichem na dálku rozpoznat existenci nových vodních těles. Přestože jde o vyloženě vodní žábu, za novými vodními biotopy se neváhá vydat na dlouhou riskantní pouť i přes suchá území,“ popsal Miloslav Jirků nového obyvatele rezervace velkých kopytníků.
V rezervaci se nacházejí takzvané periodické tůně, neboli nebeská jezírka, jež se během roku opakovaně plní dešti a poté vysychají. Letos však výjimečně ani jednou nevyschly. Díky tomu se v nich setkala fauna periodických tůní a trvalejších mokřadů. „Tůně letos sdíleli starobylí korýši, žábronožky a listonozi vázaní na periodické tůně, s pulci dvou druhů žab, vážkami, potápníky a řadou dalších vodních organizmů, které naopak žijí v trvalejších mokřadech. To je kombinace, která je v současné krajině k vidění velmi vzácně Je to jako potkat na jedné louce jelena s tuleněm. Není to úplně nemožné, ale reálné jen na mimořádných místech a příjemně to překvapí i otrlého přírodovědce,“ vysvětluje s úsměvem Miloslav Jirků.
Obojživelníci jsou v tuzemské přírodě ohrožení především nepřirozenou všudypřítomností ryb ve všech typech vod, kam jsou vysazovány člověkem. „Škodí jim také nepůvodní, invazní druhy ryb, jako je střevlička východní nebo sumeček americký,“ konstatoval Dalibor Dostál. Obojživelníky hubí také manipulace s výškou hladiny rybníků během vývoje vajíček a pulců, jež se vlivem člověka často ocitají na suchu v době, kdy v přírodě ke kolísání hladiny nedochází. „Obojživelníkům neprospívá také charakter vodních těles, která mají zpravidla nepřirozeně strmé a příliš hustě zarostlé břehy, takže v nich chybí prosluněné mělčiny, v nichž se rozmnožuje většina našich obojživelníků, ale také ryb stojatých vod. Nepomáhá jim ani regulace toků, či používání agrochemie, stejně jako změny klimatu a člověkem přímo či nepřímo rozšiřovaná infekční onemocnění,“ upozornil Miloslav Jirků.
Právě kvůli rychlému úbytku obojživelníků jsou pro jejich záchranu stále důležitější i menší stanoviště, jaká vznikla na pastvinách velkých kopytníků. Část tůní se na území současné rezervace nacházela ještě před jejím založením, většinu jich ale vytvořili ochranáři při jejím vzniku a během jejího fungování. Slouží k zachytávání dešťové vody, jako napajedla pro volně žijící zvířata, ale také jako domov pro ohrožené živočišné druhy. Kromě žab jsou to především zmínění vzácní korýši listonozi letní a žábronožky letní.
Ochránci přírody v současné době pořádají sbírku na dokončení rezervace divokých koní. Z původních 2 milionů zbývá v rámci sbírky na záchranu a dokončení rezervace velkých kopytníků ve středočeských Milovicích získat posledních zhruba 75 tisíc korun. Veřejnost může na poslední část sbírky přispívat na dárcovském portálu https://www.donio.cz/CeskaKrajina.
Dokončení rezervace ve středočeských Milovicích pomůže nejenom se záchranou vzácných kopytníků, ale především zajistí přežití mnoha ohrožených druhů rostlin, motýlů a jiných drobných organismů. Právě pastva velkých kopytníků je nástrojem, který umožňuje efektivní a navíc přirozenou péči o velké plochy otevřené krajiny.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na dokončení rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět na dárcovském portále Donio.cz/CeskaKrajina. Darovat může také zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Semix, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Zelená domácnost, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
