Tiskové zprávy
MŽP ČR: Dimitri Zenghelis včera v Praze představil závěry týmu Nicholase Sterna
Na společné tiskové konferenci se včera na půdě německého velvyslanectví v Praze sešli ministr životního prostředí Martin Bursík a Dimitri Zenghelis, ekonomický poradce britské vlády a člen týmu bývalého hlavního ekonoma Světové banky Nicholase Sterna. Právě výsledek práce Sternova týmu - zprávu o ekonomických dopadech klimatických změn, přijel do Prahy na pozvání Nadace Heinricha Bölla Dimitri Zenghelis představit.
"Pracovali jsme s celou řadou nejistot - nevíme přesně, jakým směrem se bude ubírat technologický vývoj, neznáme dopředu, jaké kroky zvolí vlády jednotlivých zemí, neznáme přesné dopady klimatických změn," řekl na tiskové konferenci Dimitri Zenghelis. "Jediné, co víme s naprostou jistotou je, že Země se otepluje, ledovce tají a klimatická změna probíhá," dodal. Sternův tým pracoval s několika možnými scénáři vývoje a snažil se n amodelovat především ekonomické dopady každého z nich. "Vezmeme-li různé scénáře, pak i nejkonzervativnější odhady počtu částic skleníkových plynů z milionu částic atmosféry (ppm) jsou velmi varovné," říká Zenghelis.
Základním poselstvím Sternovy zprávy je, že pokud chceme zabránit nevratným změnám a horentním nákladům, je třeba začít jednat okamžitě. Pokud by se měly koncentrace CO2 stabilizovat na úrovni 450 ppm, musí přestat stoupat celosvětové emise CO2 v roce 2010 a naopak od té doby klesat rychlostí 6 - 10 % ročně. "V takovém případě by se Země oteplila v příštím století o méně než 2 oC a nedošlo by pravděpodobně k nevratným změnám," vysvětluje Zenghelis. Pokud by k bodu obratu došlo až v roce 2020, je podle Sternova týmu možné stabilizovat koncentrace CO2 v atmosféře na úrovni 550 ppm, pokud se od tohoto roku budou světové emise dále snižovat alespoň rychlostí 1 - 2,5 % ročně. "I v takovém světě by se dalo žít," dodává Zenghelis.
Sternův tým doporučil i kroky, které je třeba k takovému výsledku postoupit. Mimo jiné zpoplatnit externality - především zdanit produkci oxidu uhličitého, podpořit nízkouhlíkové technologie či nastavit přísné energetické standardy výrobků i budov a zvýšit úroveň informovanosti a chápání problematiky klimatických změn napříč společností.
Ministr Bursík reagoval čestvými informacemi z Rady ministrů životního prostředí Evropské unie, která schválila návrh energetického balíčku, předložený německým předsednictvím - ten počítá s akčním plánem energetické efektivity a úspor, tzv. "cestovní mapou" rozvoje obnovitelných zdrojů energie či snižováním emisí na evropských trzích prodávaných automobilů na 130 g/km. "Shodli jsme se také na tom, že je třeba zapojit leteckou dopravu do systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Alokace by se přidělovaly na úrovni emisí z let 2004 - 2006. V první fázi by se do systému zapojily lety uvnitř EU, poté i mimo hranice Unie," říká Martin Bursík. Rada se shodla také na závazném cíli snížení emisí CO2 v EU o 20 % oproti roku 1990 do roku 2020, případně o 30 %, pokud se připojí i další vyspělé země a klíčové rozvojové ekonomiky, jako je Čína, Indie a Brazílie. Ministři odsouhlasili také indikativní cíl 20% zastoupení obnovitelných zdrojů na primární spotřebě energie a závazný cíl 10% zastoupení biopaliv v palivovém mixu v dopravě.
Další informace:
Sternova zpráva - http://www.sternreview.org.uk
Energetická politika EU - http://ec.europa.eu/energy/energy_policy/index_en.htm
Nadace Heinricha Bölla - http://www.boell.de
"Pracovali jsme s celou řadou nejistot - nevíme přesně, jakým směrem se bude ubírat technologický vývoj, neznáme dopředu, jaké kroky zvolí vlády jednotlivých zemí, neznáme přesné dopady klimatických změn," řekl na tiskové konferenci Dimitri Zenghelis. "Jediné, co víme s naprostou jistotou je, že Země se otepluje, ledovce tají a klimatická změna probíhá," dodal. Sternův tým pracoval s několika možnými scénáři vývoje a snažil se n amodelovat především ekonomické dopady každého z nich. "Vezmeme-li různé scénáře, pak i nejkonzervativnější odhady počtu částic skleníkových plynů z milionu částic atmosféry (ppm) jsou velmi varovné," říká Zenghelis.
Základním poselstvím Sternovy zprávy je, že pokud chceme zabránit nevratným změnám a horentním nákladům, je třeba začít jednat okamžitě. Pokud by se měly koncentrace CO2 stabilizovat na úrovni 450 ppm, musí přestat stoupat celosvětové emise CO2 v roce 2010 a naopak od té doby klesat rychlostí 6 - 10 % ročně. "V takovém případě by se Země oteplila v příštím století o méně než 2 oC a nedošlo by pravděpodobně k nevratným změnám," vysvětluje Zenghelis. Pokud by k bodu obratu došlo až v roce 2020, je podle Sternova týmu možné stabilizovat koncentrace CO2 v atmosféře na úrovni 550 ppm, pokud se od tohoto roku budou světové emise dále snižovat alespoň rychlostí 1 - 2,5 % ročně. "I v takovém světě by se dalo žít," dodává Zenghelis.
Sternův tým doporučil i kroky, které je třeba k takovému výsledku postoupit. Mimo jiné zpoplatnit externality - především zdanit produkci oxidu uhličitého, podpořit nízkouhlíkové technologie či nastavit přísné energetické standardy výrobků i budov a zvýšit úroveň informovanosti a chápání problematiky klimatických změn napříč společností.
Ministr Bursík reagoval čestvými informacemi z Rady ministrů životního prostředí Evropské unie, která schválila návrh energetického balíčku, předložený německým předsednictvím - ten počítá s akčním plánem energetické efektivity a úspor, tzv. "cestovní mapou" rozvoje obnovitelných zdrojů energie či snižováním emisí na evropských trzích prodávaných automobilů na 130 g/km. "Shodli jsme se také na tom, že je třeba zapojit leteckou dopravu do systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Alokace by se přidělovaly na úrovni emisí z let 2004 - 2006. V první fázi by se do systému zapojily lety uvnitř EU, poté i mimo hranice Unie," říká Martin Bursík. Rada se shodla také na závazném cíli snížení emisí CO2 v EU o 20 % oproti roku 1990 do roku 2020, případně o 30 %, pokud se připojí i další vyspělé země a klíčové rozvojové ekonomiky, jako je Čína, Indie a Brazílie. Ministři odsouhlasili také indikativní cíl 20% zastoupení obnovitelných zdrojů na primární spotřebě energie a závazný cíl 10% zastoupení biopaliv v palivovém mixu v dopravě.
Další informace:
Sternova zpráva - http://www.sternreview.org.uk
Energetická politika EU - http://ec.europa.eu/energy/energy_policy/index_en.htm
Nadace Heinricha Bölla - http://www.boell.de
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
