Hl. m. Praha: Dnes je Mezinárodní den biologické rozmanitosti

Mezinárodní den biologické rozmanitosti je každoročně vyhlašován 22. května. Hlavní město Praha dlouhodobě aktivně přistupuje k podpoře druhové diverzity na svém území.

„Bohatství druhů je v Praze mimořádně vysoké. Je to dáno zejména velmi pestrou mozaikou stanovišť, osídlených různými formami organismů. Území Prahy zahrnuje nejen historickou zástavbu s parky a okrajová sídliště se svou specifickou sídlištní zelení. V hojné míře jsou zde zastoupeny lesy různých forem, vlhčí i sušší louky, fragmenty stepí, ovocné sady, pole obdělávaná i zarůstající. Prahou protéká kromě Vltavy i značné množství potoků, na nichž se nachází řada menších i větších rybníků. Nad povrch zde vystupují skály rozličného geologického původu a stáří,“ uvedl radní hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí Petr Štěpánek.

Každé zmíněné prostředí hostí různé druhy organismů, rostlin i živočichů. V Praze se tak můžeme setkat s druhy suchomilnými jako jsou hvozdíky, stejně jako s druhy vázanými na vlhké prostředí jako např. upolíny. Ve vlhkých a stinných údolích lze potkat mloky, na vysýchavých skalních návrších zase barevné pavoučky stepníky.

Podle radního Štěpánka se Praha v posledních letech snaží podporovat mimo jiné ty skupiny organismů, které z její přírody mizí. V lesích jsou to druhy vázané na mrtvé nebo odumírající dřevo a proto se část dřevní hmoty z lesa neodváží, ale nechává se na místě k samovolnému rozkladu. Louky se nekosí celé najednou, ale nechává se na nich určitá část stát nepokosená, aby se vybrané druhy bezobratlých, které potřebují ke svému vývoji delší období, skutečně stačili vyvinout. Stepní lokality jsou spásány smíšeným stádem ovcí a koz, které mimo jiné svými kopýtky rozrušují půdní povrch a vytvářejí tak prostředí pro další skupiny rostlin a hmyzu. Při rekonstrukcích rybníků se pamatuje na hnízdní nároky některých ptáků a vytvářejí se jim menší ostrůvky nebo široké pásy pobřežních rákosin. Pro obojživelníky se budují ve vhodném prostředí tůně a pro plazy zase speciální líhniště a zimoviště.

„Přírodní bohatství Prahy ale není dáno pouze člověkem nedotčenou přírodou. Naopak, značná část našeho města byla v minulosti spásána, vyskytovaly se zde vinice a sady. Na takto uměle vytvořené prostředí se adaptovalo mnoho rostlin i živočichů. Abychom si je v Praze udrželi, musíme alespoň na vybraných místech (v chráněných územích) hospodařit tradičními způsoby, jako naši předkové,“ dodal radní Štěpánek.