Petr Orel, senátor za SZ: Dnešní úspěchy v Senátu

Dnes mi na plénu Senátu prošly velkou většinou hlasů dva evropské tisky, tím prvním byla Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek, která novelizuje původní strategii po více jak dvaceti letech. V předmětné strategii je kladen velký důraz na bezpečnost chemického průmyslu a chemických látek. Předběžná opatrnost je bezesporu na místě, biologické studie zabývající se pozorováním člověka v EU poukazují na nárůst nebezpečných látek v lidské krvi a tělesné tkáni, což má nebo může mít vážné zdravotní následky.

V usnesení Senát mimo jiné plně podporuje důslednou kontrolu stanovených pravidel, a to především u výrobků pocházejících ze třetích zemí. Oceňuje, že se strategie zaměřuje na zlepšení strategické autonomie EU v oblasti klíčových chemických látek, které jsou zásadní třeba z hlediska dostupnosti léčivých přípravků, či jiných životně důležitých komodit.

Tím druhým materiálem byla Nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu, Senát přijal mé poměrně rozsáhlé doporučení, které vyjadřuje podporu snaze Evropské komise upozornit na potřebu rychlé reakce na dopady klimatických změn a přijetí opatření nezbytných pro zmírnění jejich dopadů. Touto strategií úkoluje Komise sebe sama, což je poněkud nezvyklé, ale v daném případě i velmi sympatické.

Aby to ale nebylo naší vládě „líto“, formuloval jsem doporučení Senátu tak, aby i ona byla vyzvána k výrazným aktivitám.

Senát vyzývá vládu:
– aby také ona zintenzivnila finanční a technickou pomoc městům a regionům v oblasti realizace přírodě blízkých opatření zvyšujících odolnost měst a krajiny vůči dopadům klimatické změny;
– aby podobně jako Komise aktivně začleňovala odolnost vůči změně klimatu do všech příslušných oblastí politiky, které se vztahují jak na veřejný, tak na soukromý sektor;
– aby zajistila, že opatření na zvýšení odolnosti vůči dopadům změny klimatu budou doplněna do všech investic a postupů správy a údržby státního majetku realizované prostřednictvím státních organizací a podniků;
– aby opatření nové Adaptační strategie EU zohlednila při probíhající aktualizaci Adaptační strategie ČR a Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu z roku 2017;

Celé znění usnesení ZDE: 069-011-13-VEU-27.4.2021_K 026.13-strategie EU pro přizpůsobení se klimatu

Obě tyto strategie jsou již dílčími materiály, které rozvádí a plní zadání z přijaté Zelené dohody pro Evropu a navazují již na několik dalších, které byly v posledních měsících přijaté (Strategie růstu EU pro udržitelnou budoucnost, Evropský právní rámec pro klima nebo třeba Strategie týkající se biodiverzity). Pravdou je, že jsou mnohdy velmi ambiciózní a bude obtížné je bezezbytku naplnit, nicméně z mého pohledu je především pozitivní to, že těmito evropskými materiály se vyvíjí určitý tlak na vlády členských zemí EU, a ty se musí aktivně nad touto problematikou zamýšlet a řešit ji. Mám velké obavy, že nebýt tohoto systematického tlaku, byla by řada vážných problémů buď přehlížena či jejich řešení odsouváno.

Finanční ztráty vyplývající z častějšího výskytu extrémních událostí souvisejících s klimatem se zvyšují, v rámci EU činí ročně více jak 12 mld. EUR. Velmi konzervativní odhady nám říkají, že navýšení teploty o 3°C oproti stavu před průmyslovou revolucí by vedlo k roční ztrátě ve výši nejméně 170 mld. EUR. Pokud bychom do adaptačních opatření neinvestovali a nechali to tak svému osudu, stálo by nás to následně mnohem více, a nejen finančních, prostředků.