České předsednictví v Radě EU: Dohoda sjednaná předsednictvím posílí ochranu zdraví lidí i zvířat

Pravidla pro zacházení s vedlejšími živočišnými produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, budou v blízké budoucnosti v celé Evropské unii modernější a přesnější.

To povede k lepší ochraně lidí i zvířat před nebezpečnými chorobami jako jsou virózy prasat a ptáků, nemoc šílených krav (BSE), Creutzfeldt-Jakobova nemoc nebo slintavka a kulhavka, i před látkami jako jsou dioxiny.

Bude to díky dohodě o nové podobě nařízení o vedlejších živočišných produktech, kterou mezi členskými státy a Evropským parlamentem sjednalo české předsednictví EU. Češi navázali na předchozí francouzské předsednictví, které projednávání zahájilo. Předpis schválili europoslanci plenárním hlasováním v pátek 24. dubna a členské státy jej ještě formálně stvrdí na některé z nadcházejících ministerských Rad.

„Tento předpis zvýší ochranu zdraví lidí i zvířat, a navíc pomůže stabilitě vnitřního trhu. Rizika spojená s řadou nemocí a nebezpečných látek v minulých letech několikrát narušila jeho fungování,“ říká Jana Reinišová, zástupkyně stálé představitelky ČR při EU a vedoucí týmu, který dohodu mezi unijními institucemi vyjednal. „Zároveň jde i o příklad dobré spolupráce francouzského a českého předsednictví,“ dodává Reinišová.

Mezi vedlejší živočišné produkty patří třeba kosti a kůže, ale i uhynulá zvířata nebo také odpady z restaurací a kantýn. Dělí se do tří kategorií podle stupně nebezpečnosti. Do první kategorie vrcholně nebezpečných produktů patří například mozky a míchy ovcí a krav, jimiž se může šířit BSE, ale i odpad z jídla podávaného pasažérům na mezinárodních letech. Druhá kategorie zahrnuje například hnůj, obsah trávicího traktu nebo mrtvá embrya zvířat. Nejméně rizikové produkty třetí kategorie, jako ořezy z jatek, mohou být použity pro výrobu krmiva pro domácí mazlíčky či v kosmetickém průmyslu.

Zacházení s těmito produkty upravuje už legislativa z roku 2002, která v posledních letech zastarala. Dojednaná revize zohledňuje nové technologie, poznatky o nebezpečných chorobách a také potřeby občanů i firem. Moderní technologie umožňují například využívat živočišné tuky v energetice, je i možnost kompostování či výroba bioplynu. Díky novému nařízení se omezí rizika, která tyto druhy zpracování mohou znamenat pro zdraví lidí a zvířat. Nový předpis také upřesňuje zákaz krmení hospodářských zvířat masokostní moučkou získanou ze stejného druhu zvířete. Právě takové praktiky se považují za jednu z příčin šíření BSE. Na druhou stranu ale předpis prospívá zachování biodiverzity, protože bere v potaz potravní zvyklosti vzácných druhů zvířat jako jsou supi nebo mědvědi.

Nové nařízení zároveň v souladu s prioritami českého předsednictví EU zjednodušuje administrativu a náklady pro firmy. Prospívá také rozvoji vnitřního trhu zlepšením spolupráce úřadů v jednotlivých členských státech a zefektivněním povolovacích procedur při mezinárodním obchodování s těmito produkty.