Správa KRNAP: Entomologové chválí krkonošskou péči o louky

„Vysoce kladně hodnotíme péči o krkonošské luční enklávy přiléhající k vysokohorským polohám,“ říkají odborníci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Entomologického ústavu[1] Biologického centra AV ČR, v. v. i., kteří již dvě desetiletí monitorují výskyt a rozšíření denních motýlů v centrálních Krkonoších.

Jednou ze snah péče o krkonošské louky, krom vhodného nastavení managementů pro samotné rostliny a jejich společenstva, je také snaha zakomponovat do péče určitou rozrůzněnost, která vyhovuje motýlům a dalším bezobratlým. Nedávno jsme informovali o ohniscích luční biodiverzity a tzv. pásové seči, kdy pásy v druhově pestrých porostech umožní nejen dozrání a vysemenění bylin, ale také podpoří výskyt bezobratlých živočichů.

Nejedná se o nic převratného. V minulosti tuto mozaiku přirozeně zajišťovala rozdrobenost vlastnictví pozemků a různých přístupů mnoha majitelů k hospodaření. Scelení pozemků do větších ploch vedlo v mnoha případech ke zjednodušení hospodaření a možnosti efektivního použití techniky a velkovýrobních přístupů. Ale zároveň velmi omezilo výše uvedenou různorodost.

Jedním z možných přístupů k zajištění pestrosti biotopů pro bezobratlé je v dnešní zemědělské krajině ponechávání nesečených pásů formou právě tzv. pásové seče. Dalšími způsoby jsou mozaikovitá seč (nepravidelně se střídající sečené a nesečené plochy), fázovaná seč (minimálně třítýdenní posun seče na části ploch, aby ty dříve posečené stihly odrůst), seč různou mechanizací v různých termínech (od kos po větší traktory), ale také extenzivní pastva různých druhů hospodářských zvířat (smíšená stáda).

Všechny tyto činnosti, termíny a také poznatky o dané louce zohledňujeme při nastavení managementu na dané lokalitě. Výsledek je nepřehlédnutelný. Dle aktuálních výsledků se krkonošské louky zejména v oblasti Rennerových a Lahrových Bud díky rozrůzněnosti a dlouhodobosti naší péče staly významnou lokalitou pro nelesní motýly horských poloh, včetně druhů obecně ustupujících vinou homogenizujícího hospodaření – vysokých početností zde dosahují mj. perleťovec velký, ohniváček celíkový, či hnědásek jitrocelový.

Je tedy přirozené, že s ohledem na úspěchy budeme pokračovat v ponechávání pásů pro bezobratlé, fázované seče či pásové seči v dalších letech, i na dalších lokalitách či ve volné krajině.


Další informace o aktuálním dění na území Krkonošského národního parku i v jeho okolí najdete na facebookovém profilu http://www.facebook.com/spravakrnap

Poznámka:
[1] Zpráva z monitoringu okáčů rodu Erebia v Krkonoších v roce 2024, včetně srovnání se situací v Jeseníkách