Na Slovensku i 20 let po smršti přetrvávají rozdílné názory na zásahy v lesích
Správa TANAP, do které se předloni začlenili místní lesníci, zase uvedla, že nezpracované kalamitní dřevo v Tatrách se stalo základnou pro podkorní hmyz. Důsledkem podle ní bylo, že do roku 2014 tam odumřel les na ploše více než 4200 hektarů, z toho téměř polovina připadla na území bez zásahu lesníků. Silný vítr před 20 lety poničil v Tatrách 12 600 hektarů lesa, což odpovídá více než pětině rozlohy tamního národního parku.
Podle Správy TANAP lesníci od větrné smršti vysadili přes 8,2 milionu sazenic stromů a přibližně stejnou plochu lesa obnovila sama příroda. Úřad má za to, že les může plnohodnotně plnit své funkce jen při aktivním zásahu člověka.
Dřívější spory lesníků a ochranářů vyústily v roce 2007 v protesty, během kterých slovenští ochránci přírody spolu s českými kolegy bránili lesníkům těžit dřevo v Tiché a Kôprové dolině. Slovenské ministerstvo životního prostředí později dalo za pravdu ekologům a potvrdilo rozhodnutí, kterým lesníci nedostali výjimku na těžbu dřeva v dolinách Vysokých Tater s nejvyšším stupněm ochrany. Kácení stromů napadených kůrovcem letos obhajoval současný slovenský ministr životního prostředí Tomáš Taraba, který se kvůli různým rozhodnutím svého úřadu dostal do sporu s ekology.
reklama