Tiskové zprávy
Calla: Drahé uranové dědictví - proč chce Kocourek repete?
6. října 2011 | Calla
Ministr průmyslu dnes předkládá ke schválení vládě požadavek na uhrazení škod po těžbě uranu v Podještědí. Likvidace následků chemického loužení uranu, které v okolí Stráže pod Ralskem zanechalo množství zamořených vod o velikosti jedenapůlnásobku Slapské přehrady, si z veřejných zdrojů vyžádají až 32 miliard korun. Sanace krajiny bude trvat více než třicet let. Další desítky miliard pak bude nutné investovat do vyčištění ostatních lokalit.
Ekologické organizace pod tíhou nákladů na minulou těžbu kritizují plán ministra Kocourka, který v návrhu nové energetické koncepce počítá s obnovením těžby uranu na dalších ložiscích. Opětovně tak hrozí použití devastující metody chemického loužení na Liberecku, protože zde hlubinnou těžbu kvůli geologickým podmínkám využít nejde.
Přitom samo ministerstvo průmyslu ve zprávě pro vládu upozorňuje, že celková rizika následků těžby mohou ohrozit zásoby podzemní pitné vody a zbytkové chemické roztoky ohrožují plochu o velikosti 160 km2 [1].
Za třicet let chemické těžby uranu na ložisku Stráž pod Ralskem, které se nachází ve strážském bloku České křídové tabule a je jedním z nejvýznačnějších zdrojů pitné vody v České republice, bylo do podzemí vtlačeno téměř 4,1 milionů tun kyseliny sírové, 320 tisíc tun kyseliny dusičné, 111 tisíc tun čpavku a 26 tisíc tun kyseliny fluorovodíkové. V současné době zůstává v oblasti cca 400 milionů m3 zamořených podzemních vod.
Edvard Sequens ze sdružení Calla za koalici ekologických organizací řekl: „Splácet dluhy za drancování uranu budeme ještě desítky let. Ani dnes není známa technologie těžby uranu, která by neohrožovala životní prostředí a zdraví obyvatel. Proto považuji plány na otevírání nových uranových dolů v České republice za zcestné.“
Josef Jadrný ze sdružení Naše Podještědí doplnil: „V Evropě jsme jediná země, kromě Rumunska, která dnes uvažuje o těžbě uranu v takto hustě obydlené oblast. Po neblahých zkušenostech je třeba úvahy o pokračování těžby uranu rázně odmítnout. Nemůžeme riskovat, že místo zásob pitné vody budeme mít další kontaminované podzemní jezero.“
Daniel Vondrouš ze Zeleného kruhu sdělil: „V demokratické společnost není možné, aby stát naplánoval masivní nárůst těžby uranu proti vůli svých občanů, jejichž zdraví a životní podmínky budou poškozovány po desítky let.“
Kontakty:
Edvard Sequens, Calla, tel.: 602 282 399, e-mail: edvard.sequens@calla.cz
Martin Sedlák, Hnutí DUHA, tel.:737 128 471, e-mail: martin.sedlak@hnutiduha.cz
Daniel Vondrouš, Zelený kruh, tel.: 724 215 068, e-mail: vondrous@zelenykruh.cz
Josef Jadrný, Naše Podještědí, tel.: 602 778 279, e-mail: jadrny@email.cz
Další informace:
[1] Ministerstvo průmyslu ve zprávě pro vládu píše: „Za současného stavu koncentrací složek zbytkových technologických roztoků v cenomanském kolektoru je reálné, extrémně vysoké a nepřijatelné riziko expozice jak vodních zdrojů v okolí měst Mimoň a Doksy, tak i vodních a na vodu vázaných ekosystémů horní Ploučnice. Lze konstatovat, že bez provedení sanace dojde ke zcela nepřijatelnému negativnímu ovlivnění vodohospodářsky velmi významného střednoturonského kolektoru podzemní vody, přičemž celková plocha území s akutním rizikem přímého zasažení zbytkovými technologickými roztoky dosahuje 160 km2.“
„Uran – bude se u nás znovu těžit?“, brožura k problematice těžby uranu v České republice ke stažení v pdf
Ekologické organizace pod tíhou nákladů na minulou těžbu kritizují plán ministra Kocourka, který v návrhu nové energetické koncepce počítá s obnovením těžby uranu na dalších ložiscích. Opětovně tak hrozí použití devastující metody chemického loužení na Liberecku, protože zde hlubinnou těžbu kvůli geologickým podmínkám využít nejde.
Přitom samo ministerstvo průmyslu ve zprávě pro vládu upozorňuje, že celková rizika následků těžby mohou ohrozit zásoby podzemní pitné vody a zbytkové chemické roztoky ohrožují plochu o velikosti 160 km2 [1].
Za třicet let chemické těžby uranu na ložisku Stráž pod Ralskem, které se nachází ve strážském bloku České křídové tabule a je jedním z nejvýznačnějších zdrojů pitné vody v České republice, bylo do podzemí vtlačeno téměř 4,1 milionů tun kyseliny sírové, 320 tisíc tun kyseliny dusičné, 111 tisíc tun čpavku a 26 tisíc tun kyseliny fluorovodíkové. V současné době zůstává v oblasti cca 400 milionů m3 zamořených podzemních vod.
Edvard Sequens ze sdružení Calla za koalici ekologických organizací řekl: „Splácet dluhy za drancování uranu budeme ještě desítky let. Ani dnes není známa technologie těžby uranu, která by neohrožovala životní prostředí a zdraví obyvatel. Proto považuji plány na otevírání nových uranových dolů v České republice za zcestné.“
Josef Jadrný ze sdružení Naše Podještědí doplnil: „V Evropě jsme jediná země, kromě Rumunska, která dnes uvažuje o těžbě uranu v takto hustě obydlené oblast. Po neblahých zkušenostech je třeba úvahy o pokračování těžby uranu rázně odmítnout. Nemůžeme riskovat, že místo zásob pitné vody budeme mít další kontaminované podzemní jezero.“
Daniel Vondrouš ze Zeleného kruhu sdělil: „V demokratické společnost není možné, aby stát naplánoval masivní nárůst těžby uranu proti vůli svých občanů, jejichž zdraví a životní podmínky budou poškozovány po desítky let.“
Kontakty:
Edvard Sequens, Calla, tel.: 602 282 399, e-mail: edvard.sequens@calla.cz
Martin Sedlák, Hnutí DUHA, tel.:737 128 471, e-mail: martin.sedlak@hnutiduha.cz
Daniel Vondrouš, Zelený kruh, tel.: 724 215 068, e-mail: vondrous@zelenykruh.cz
Josef Jadrný, Naše Podještědí, tel.: 602 778 279, e-mail: jadrny@email.cz
Další informace:
[1] Ministerstvo průmyslu ve zprávě pro vládu píše: „Za současného stavu koncentrací složek zbytkových technologických roztoků v cenomanském kolektoru je reálné, extrémně vysoké a nepřijatelné riziko expozice jak vodních zdrojů v okolí měst Mimoň a Doksy, tak i vodních a na vodu vázaných ekosystémů horní Ploučnice. Lze konstatovat, že bez provedení sanace dojde ke zcela nepřijatelnému negativnímu ovlivnění vodohospodářsky velmi významného střednoturonského kolektoru podzemní vody, přičemž celková plocha území s akutním rizikem přímého zasažení zbytkovými technologickými roztoky dosahuje 160 km2.“
„Uran – bude se u nás znovu těžit?“, brožura k problematice těžby uranu v České republice ke stažení v pdf
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk