Tiskové zprávy
TIMUR, o.s.: Ekologická a uhlíková stopa města
Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. s. (TIMUR) nabízí českým městům zcela nové možnosti ve sledování jejich „ekologické“ náročnosti. Oznamuje spuštění kalkulátorů ekologické stopy města: http://www.ekostopa.cz/mesto a uhlíkové stopy města: http://www.uhlikovastopa.cz. Každé město v České republice nyní může využít tyto ukazatele udržitelného rozvoje srozumitelné pro širokou veřejnost.
Po vzoru řady zahraničních měst hledají česká města způsob, jak lépe poznat a popsat svoji náročnost na „přírodní kapitál“, nároků na energie a přírodní plochy.
Spotřebitelé přírodních zdrojů a producenti odpadů a emisí se soustřeďují na území měst, tedy sídel s vysokou mírou zalidnění. Z celosvětového hlediska spotřebovávají města až 80% všech zdrojů surovin a energií. Nikoho proto nepřekvapí zájem hledat možnosti, jak vliv sídelních a průmyslových aglomerací na životní prostředí měřit, a způsoby, jak jej omezit. Dobrými ukazateli pro uvedené dopady jsou právě ekologická a uhlíková stopa města.
Ekologická stopa je plocha biologicky produktivní země, kterou by město potřebovalo k pokrytí svých nároků na přírodní zdroje a produkci odpadů. Ekologická stopa se vyjadřuje v tzv. globálních hektarech (gha). Někdy se ekologická stopa také nazývá „zeleným“ nebo „ekologickým účetnictvím“. Na jedné straně účetní bilance stojí nároky na zdroje a na druhé možnosti, které poskytují biologicky produktivní plochy na území města, tzv. biokapacita.
Uhlíková stopa je součet produkce všech plynů přispívajících ke skleníkovému efektu na území města přepočítaný na emise oxidu uhličitého a vyjádřený v tunách.
Pro stanovení ekologické a uhlíkové stopy jsou rozhodující zejména údaje o spotřebě energií a paliv, místní dopravě a přepravě, spotřebě pitné vody, produkci odpadů a jednotlivých druzích využití ploch.
Stát, rodina nebo občané by neměli dlouhodobě utrácet víc, než kolik mohou vydělat. Pokud jde o peníze, je to rozumným lidem jasné. Podobné je to ovšem s nároky na přírodní zdroje a biologicky produktivní území. Proto je důležité vědět, co máme k dispozici a co skutečně čerpáme. To nám ukazuje ekologická stopa. Uhlíková stopa pak vypovídá o tom, jaký objem problematických emisí vzniká díky naší spotřebě, jak moc a čím město přispívá ke skleníkovému efektu.
Prvním městem v České republice, které si v roce 2010 nechalo spočítat ekologickou stopu podle inovované metodiky, bylo město Vsetín. Jeho ekologická stopa činila 5,3 gha na obyvatele a biokapacita 0,7 gha na obyvatele. Město se systematicky a dlouhodobě zaměřuje na strategie, které přispívají k prosazování udržitelného rozvoje.
V mezinárodním měřítku lze jako dobrý příklad jmenovat Londýn, kde se o výpočet ekologické stopy zasadil bývalý starosta Livingstone. Ekologická stopa vztažená na jednoho Londýňana činí 6,63 gha. Dalšími významnými světovými městy, které si nechaly pomocí ekologické stopy posoudit svoji udržitelnost, jsou Tokio, Vídeň, Berlín, Helsinky, Toronto či Santiago de Chile.
Města jako území s vysokým zalidněním a koncentrací spotřeby nemohou aspirovat na vyrovnanou bilanci zeleného účetnictví. Jejich dluh je konsolidován přírodními a přírodě blízkými ekosystémy a venkovským osídlením. Přesto, díky významnému podílu spotřeby a nároků na zdroje, nesou města velkou odpovědnost za udržitelnost v globálním měřítku a potřebují ukazatele, které mohou jejich příspěvek vyhodnotit.
Ekologická i uhlíková stopa města jsou jedinečné „zelené“ ukazatele. Oba jsou založené na jasných metodických přístupech, počítají s přehlednými vstupními daty a jsou výborně použitelné pro komunikaci mezi reprezentací měst a občany. Města se mohou vzájemně porovnávat a hlavně srozumitelně ukázat dopad konkrétních opatření. A co víc? Města mohou tyto ukazatele používat jako netradiční hodnotící nástroje pro strategické řízení, protože/neboť zohledňují kritéria šetrnosti k životnímu prostředí a nejen všeobecně známé ekonomické, sociální či demografické parametry.
Díky podpoře Ministerstva životního prostředí ČR a Státního fondu životního prostředí je stále ještě možné zájemcům poskytnout nadstandardní technickou, metodickou a odbornou asistenci bez finančních nároků.
Po vzoru řady zahraničních měst hledají česká města způsob, jak lépe poznat a popsat svoji náročnost na „přírodní kapitál“, nároků na energie a přírodní plochy.
Spotřebitelé přírodních zdrojů a producenti odpadů a emisí se soustřeďují na území měst, tedy sídel s vysokou mírou zalidnění. Z celosvětového hlediska spotřebovávají města až 80% všech zdrojů surovin a energií. Nikoho proto nepřekvapí zájem hledat možnosti, jak vliv sídelních a průmyslových aglomerací na životní prostředí měřit, a způsoby, jak jej omezit. Dobrými ukazateli pro uvedené dopady jsou právě ekologická a uhlíková stopa města.
Ekologická stopa je plocha biologicky produktivní země, kterou by město potřebovalo k pokrytí svých nároků na přírodní zdroje a produkci odpadů. Ekologická stopa se vyjadřuje v tzv. globálních hektarech (gha). Někdy se ekologická stopa také nazývá „zeleným“ nebo „ekologickým účetnictvím“. Na jedné straně účetní bilance stojí nároky na zdroje a na druhé možnosti, které poskytují biologicky produktivní plochy na území města, tzv. biokapacita.
Uhlíková stopa je součet produkce všech plynů přispívajících ke skleníkovému efektu na území města přepočítaný na emise oxidu uhličitého a vyjádřený v tunách.
Pro stanovení ekologické a uhlíkové stopy jsou rozhodující zejména údaje o spotřebě energií a paliv, místní dopravě a přepravě, spotřebě pitné vody, produkci odpadů a jednotlivých druzích využití ploch.
Stát, rodina nebo občané by neměli dlouhodobě utrácet víc, než kolik mohou vydělat. Pokud jde o peníze, je to rozumným lidem jasné. Podobné je to ovšem s nároky na přírodní zdroje a biologicky produktivní území. Proto je důležité vědět, co máme k dispozici a co skutečně čerpáme. To nám ukazuje ekologická stopa. Uhlíková stopa pak vypovídá o tom, jaký objem problematických emisí vzniká díky naší spotřebě, jak moc a čím město přispívá ke skleníkovému efektu.
Prvním městem v České republice, které si v roce 2010 nechalo spočítat ekologickou stopu podle inovované metodiky, bylo město Vsetín. Jeho ekologická stopa činila 5,3 gha na obyvatele a biokapacita 0,7 gha na obyvatele. Město se systematicky a dlouhodobě zaměřuje na strategie, které přispívají k prosazování udržitelného rozvoje.
V mezinárodním měřítku lze jako dobrý příklad jmenovat Londýn, kde se o výpočet ekologické stopy zasadil bývalý starosta Livingstone. Ekologická stopa vztažená na jednoho Londýňana činí 6,63 gha. Dalšími významnými světovými městy, které si nechaly pomocí ekologické stopy posoudit svoji udržitelnost, jsou Tokio, Vídeň, Berlín, Helsinky, Toronto či Santiago de Chile.
Města jako území s vysokým zalidněním a koncentrací spotřeby nemohou aspirovat na vyrovnanou bilanci zeleného účetnictví. Jejich dluh je konsolidován přírodními a přírodě blízkými ekosystémy a venkovským osídlením. Přesto, díky významnému podílu spotřeby a nároků na zdroje, nesou města velkou odpovědnost za udržitelnost v globálním měřítku a potřebují ukazatele, které mohou jejich příspěvek vyhodnotit.
Ekologická i uhlíková stopa města jsou jedinečné „zelené“ ukazatele. Oba jsou založené na jasných metodických přístupech, počítají s přehlednými vstupními daty a jsou výborně použitelné pro komunikaci mezi reprezentací měst a občany. Města se mohou vzájemně porovnávat a hlavně srozumitelně ukázat dopad konkrétních opatření. A co víc? Města mohou tyto ukazatele používat jako netradiční hodnotící nástroje pro strategické řízení, protože/neboť zohledňují kritéria šetrnosti k životnímu prostředí a nejen všeobecně známé ekonomické, sociální či demografické parametry.
Díky podpoře Ministerstva životního prostředí ČR a Státního fondu životního prostředí je stále ještě možné zájemcům poskytnout nadstandardní technickou, metodickou a odbornou asistenci bez finančních nároků.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
