Gender Studies: Ekonomické dopady mateřství v souvislostech

Dle Evropské komise patří ČR mezi země s největším negativním vlivem mateřství na míru zaměstnanosti žen. Pro ČR je typická celkově vysoká ekonomická aktivita žen, se kterou kontrastuje propad v zaměstnanosti žen dětí do 6 let. Nedostatek míst v zařízení péče pro děti na straně jedné a nízká nabídka flexibilních pracovních forem na straně druhé společně znesnadňují kombinaci pracovního a soukromého života. Ženy proto své životní dráhy spíše etapizují a oddělují od sebe období výdělečné činnosti a období věnované výhradně péči. Tato několikaletá přerušení ekonomické aktivity tak mají dlouhodobé důsledky na další vývoj pracovních drah žen a jejich příjmů. Jak vyplynulo z kvalitativních analýz Radky Dudové, Hany Haškové a Aleny Křížkové ze Sociologického ústavu AV ČR: • Téměř třetina výdělečně činných matek s dítětem ve věku 0-5 let pracuje na termínovanou pracovní smlouvu, na dohodu o provedení práce, na dohodu o pracovní činnosti nebo pracuje bez smlouvy. S nejmladším dítětem ve věku 6-9 let takto pracuje téměř čtvrtina výdělečně činných matek a další 4 % pracují na živnostenský list. Z dlouhodobého hlediska může mít řetězení krátkodobých smluv negativní dopad na současné i budoucí příjmy, postavení ženy na trhu práce a obecně ve společnosti. • Počet podnikajících žen (OSVČ) se v populaci žen v období ekonomické krize (2008 – 2011) zvýšil o 21,6% (o 6% v populaci mužů). Počet se zvýšil ve věkových skupinách, které jsou v nejvíce zranitelné pozici na trhu práce: o 74% v kategorii žen 35 – 39 let, o 45,6% v kategorii žen 60+, o 34% v kategorii 20 – 24 let. Podnikání nebo „zaměstnání na ŽL“ je často strategií přežití na trhu práce. • Počet i podíl jednorodičovských rodin se dlouhodobě zvyšuje; v současné době žije v ČR 488 tisíc závislých dětí jen s jedním rodičem. To představuje celkem 16,3 procent dětí žijících jen s jedním rodičem a 13,4 procent dětí mladších 15 let. Rodiny s jedním rodičem tvoří 18,2 procent ze všech rodin se závislými dětmi, přičemž v roce 1995 jich bylo „jen“ 11,3 procent (ČSÚ 2013, data VŠPS). • Životní úroveň rodin sólo rodičů je dlouhodobě nižší než u rodin se dvěma rodiči. 31,3 procent rodin s jedním rodičem a závislými dětmi je ohroženo chudobou, oproti 6,8 procentům rodin se dvěma dospělými a jedním dítětem a 8,9 procentům rodin se dvěma dětmi (ČSÚ 2012). • Sólo matky jsou více motivované pracovat (nutnost pracovního příjmu pro udržení životní úrovně domácnosti, sociální podpora vázaná na pracovní příjem), ale zároveň jsou více ohrožené na pracovním trhu (nižší disponibilita a flexibilita pro potenciálního zaměstnavatele z důvodu péče o děti; často nižší vzdělání a sociální kapitál). To z nich teoreticky činí osoby častěji odkázané na sekundární pracovní trh a na prekérní formy práce. Vojtěch Bartoš, CERGE EI provedl korespondenčního experiment na pracovním trhu: „Mapování míry diskriminace při přijímání do zaměstnání na základě očekávání mateřství“. Z něj vyplynulo, že: • V případě srovnatelných experimentálních životopisů nedochází v průměru ke znevýhodnění žen. Jednání není nerovné ani v případě mladých bezdětných žen, u nichž je možné očekávat brzký nástup na mateřskou dovolenou, a to ani v těch případech, kdy jde o méně kvalifikované pozice. Tam, kde šlo o kvalifikovanější pozice, obdržely ženy více pozitivních odpovědí a to hlavně ve vyšších věkových kategoriích, bez rozdílu, zda již mají či nemají odrostlejší děti. Helena Skálová, ředitelka Gender Studies, o. p. s., k tomu dodává: „Při prvním pohledu na výsledky experimentu se může zdát, že jsou vlastně v nevýhodě muži, kteří při stejné kvalifikaci dostávají méně odpovědí na své životopisy. Experimentální zjištění ale nekorespondují s reálnou situací na pracovním trhu, kdy ve zkoumaných odvětvích u kvalifikovanějších pozic je naopak vyšší zaměstnanost mužů.“ „Tento rozpor je možné interpretovat tak, že reálné ženy nemají profesní životopisy srovnatelné s muži, jsou zde dlouhá přerušení pracovních drah z důvodu mateřství. Hlavní problém tedy není ve znevýhodnění žen obecně, ale v negativních dopadech dlouhého období péče, kdy stojí mimo pracovní trh“, shrnuje Skálová.