Tiskové zprávy
Arnika - program Toxické látky a odpady: Elektrárna Chvaletice vede v žebříčcích největších znečišťovatelů v Pardubickém kraji
Elektrárna ČEZu ve Chvaleticích zvýšila množství škodlivin vypouštěných do ovzduší a zcela tak ovládla žebříčky největších znečišťovatelů Pardubického kraje. „Nejvýraznější je posun této elektrárny v emisích skleníkového plynu oxidu uhličitého. Kvůli sedminásobnému nárůstu množství niklu a jeho sloučenin v emisích do ovzduší (1) byla v roce 2007 největším znečišťovatelem, pokud jde o součet látek rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných,“ komentoval hlavní závěr vyplývající ze žebříčků největších znečišťovatelů Pardubického kraje vedoucí kampaně sdružení Arnika Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík. Arnika žebříčky sestavila již po čtvrté na základě dat ohlášených firmami do Integrovaného registru znečišťování (IRZ) (2) za rok 2007.
Nováčky v žebříčcích největších znečišťovatelů jsou čistírna odpadních vod Veolia Voda Česká republika, a.s., provozovna BČOV Pardubice kvůli vysokým hodnotám úniků těžkých kovů do vody a zemědělské provozy, které používají formaldehyd (3) pro dezinfekci, konkrétně řada provozů Zemědělského družstva Dolní Újezd. „Zvýšení počtu zdrojů úniků formaldehydu se tak stalo dalším překvapením vyplývajícím z letošních žebříčků pro Pardubický kraj,“ řekla tisková mluvčí Arniky Mgr. Zora Kasiková. Celkové množství potenciálně rakovinotvorných a rakovinotvorných látek ohlášených průmyslovými provozy do IRZ v Pardubickém kraji se mezi roky 2006 a 2007 téměř zdvojnásobilo. Nejvíce se na tom podílí právě o více jak 3 tuny vyšší množství ohlášených emisí formaldehydu.
Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky (4), látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), mutagenní látky (5), skleníkové plyny, látky poškozující ozónovou vrstvu Země, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, látky nebezpečné pro vodní organismy (6), rtuť (7), formaldehyd (3), styren (8) a dioxiny (9).
Zdroje znečišťování z Pardubického kraje se letos také posunuly výše v celostátním měřítku. Elektrárna Chvaletice byla v roce 2007 pátým největším průmyslovým zdrojem emisí skleníkových plynů v celé České republice, zatímco v roce 2006 byla až na osmém místě. Čistička odpadních vod Veolia Voda Česká republika v Pardubicích byla druhým a Synthesia čtvrtým největším zdrojem úniků látek nebezpečných pro vodní organismy.
Synthesia vykázala nižší úniky niklu a sloučenin do vody než v předchozím roce, ale výrazně zvýšila úniky zinku a jeho sloučenin vlivem najetí výroby oxycelulózy. V důsledku nového měření naftalenu v emisích do ovzduší vykázala Synthesia také nižší úniky naftalenu do ovzduší.
Informace o únicích a přenosech chemických látek letos na území Pardubického kraje do registru ohlásily 103 provozy, což je o osm více ve srovnání s minulým rokem. Nejčastěji ohlašovanou látkou byl amoniak v emisích do ovzduší (celkem 76krát), následovaný oxidy dusíku rovněž v emisích do ovzduší (celkem 9krát). V únicích do ovzduší ohlásily provozy Pardubického kraje údaje o 19 látkách, v únicích do vody o 18, o žádné nemusely hlásit údaje v únicích do půdy, v přenosech odpady najdeme pro Pardubický kraj informace o 18 látkách a v přenosech odpadními vodami pak o 19. Informace potřebné k podrobnějšímu srovnání s předešlými lety lze najít na této adrese: www.bezjedu.arnika.org/irz.shtml
Kompletni zebricky znecisteni pro Pardubicky kraj (soubor ke stazeni)
Poznámky pro redaktory:
(1) Podle údajů v IRZ ze 183 kg v roce 2006 na 1472 kg v roce 2007. Viz http://www.irz.cz.
(2) Integrovaný registr znečišťování (IRZ) provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR. Lze ho nalézt na adrese http://www.irz.cz. Údaje do registru hlásí samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje pouze analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pro rok 2007 zahrnuje IRZ hlášení o únicích a přenosech od 1088 podniků, což je přibližně stejný počet jako v předchozím roce, kdy jich bylo 1079.
(3) Formaldehyd zařadila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) celkem nedávno mezi prokazatelně karcinogenní látky pro člověka. Je to rovněž látka mutagenní, vyvolává alergie a poškozuje horní cesty dýchací, dráždí oči. Patří k významným kontaminantům vnitřního prostředí bytů, kam se uvolňuje například z nábytku. Více informací o této látce najdete na stránce http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214887.
(4) Látky či jejich sloučeniny klasifikované Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) jako karcinogenní (kategorie 1)a potenciálně karcinogenní (kategorie 2A, 2B).
(5) Do skupiny mutagenních látek patří tyto chemické látky nebo jejich sloučeniny ohlašované do IRZ: alachlor, anthracen, 1,,2-dichlorethan, diuron, ethylenoxid, fenoly, formaldehyd, mirex, polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), trifluralin, trichlorethylen a vinylchlorid.
(6) Látky nebezpečné pro vodní organismy jsou zvoleny podle tzv. R vět. Ovšem přestože jsou nebezpečné pro vodní organismy, u třetiny z vybraných látek (např. u tetrachlorethylenu anebo trichlorbenzenů) není v IRZ stanovena povinnost ohlašovat jejich přímé úniky do vody. Není jednoduché srovnávat nebezpečnost jednotlivých látek, pro jejich nebezpečnost pro vodní prostředí neexistují nějaké všeobecně uznávané koeficienty, jimiž by bylo možné vypouštěné množství látek vynásobit jako je tomu v případě látek poškozujících ozonosféru. Látkami nebezpečnými pro vodní organismy jsou 1,1,2,2-tetrachlorethan, arzen, atrazin, diuron, endosulfan, chlordan, chlordecon, chlorfenvinfos, chlorpyrifos, chrom, isodrin, isoproturon, kadmium, mirex, naftalen, nikl, nonylfenol a nonylfenolethoxyláty, olovo, organické sloučeniny cínu, rtuti, polyaromatické uhlovodíky, simazin, toxafen, tributylcín a sloučeniny, trifenylcín a sloučeniny, trifluralin, zinek, měď, v případě těžkých kovů včetně jejich sloučenin.
(7) Informace o rtuti a jejím působení na lidské zdraví najdete na stránce http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214885.
(8) Styren se používá hlavně v laminátovnách, odkud také dochází nejčastěji k jeho únikům. Styren je látka podezřelá z karcinogenních účinků a rovněž je klasifikována jako nebezpečná pro rozmnožování, tedy reprotoxická. Více informací o této látce na http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=779903.
(9) Dioxiny zahrnují dvě skupiny chemických látek: polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany. Jde o látky nebezpečné již ve stopových koncentracích, a proto gram představuje již závažné množství těchto látek. Více informací o dioxinech najdete na http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=587130.
Nováčky v žebříčcích největších znečišťovatelů jsou čistírna odpadních vod Veolia Voda Česká republika, a.s., provozovna BČOV Pardubice kvůli vysokým hodnotám úniků těžkých kovů do vody a zemědělské provozy, které používají formaldehyd (3) pro dezinfekci, konkrétně řada provozů Zemědělského družstva Dolní Újezd. „Zvýšení počtu zdrojů úniků formaldehydu se tak stalo dalším překvapením vyplývajícím z letošních žebříčků pro Pardubický kraj,“ řekla tisková mluvčí Arniky Mgr. Zora Kasiková. Celkové množství potenciálně rakovinotvorných a rakovinotvorných látek ohlášených průmyslovými provozy do IRZ v Pardubickém kraji se mezi roky 2006 a 2007 téměř zdvojnásobilo. Nejvíce se na tom podílí právě o více jak 3 tuny vyšší množství ohlášených emisí formaldehydu.
Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky (4), látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), mutagenní látky (5), skleníkové plyny, látky poškozující ozónovou vrstvu Země, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, látky nebezpečné pro vodní organismy (6), rtuť (7), formaldehyd (3), styren (8) a dioxiny (9).
Zdroje znečišťování z Pardubického kraje se letos také posunuly výše v celostátním měřítku. Elektrárna Chvaletice byla v roce 2007 pátým největším průmyslovým zdrojem emisí skleníkových plynů v celé České republice, zatímco v roce 2006 byla až na osmém místě. Čistička odpadních vod Veolia Voda Česká republika v Pardubicích byla druhým a Synthesia čtvrtým největším zdrojem úniků látek nebezpečných pro vodní organismy.
Synthesia vykázala nižší úniky niklu a sloučenin do vody než v předchozím roce, ale výrazně zvýšila úniky zinku a jeho sloučenin vlivem najetí výroby oxycelulózy. V důsledku nového měření naftalenu v emisích do ovzduší vykázala Synthesia také nižší úniky naftalenu do ovzduší.
Informace o únicích a přenosech chemických látek letos na území Pardubického kraje do registru ohlásily 103 provozy, což je o osm více ve srovnání s minulým rokem. Nejčastěji ohlašovanou látkou byl amoniak v emisích do ovzduší (celkem 76krát), následovaný oxidy dusíku rovněž v emisích do ovzduší (celkem 9krát). V únicích do ovzduší ohlásily provozy Pardubického kraje údaje o 19 látkách, v únicích do vody o 18, o žádné nemusely hlásit údaje v únicích do půdy, v přenosech odpady najdeme pro Pardubický kraj informace o 18 látkách a v přenosech odpadními vodami pak o 19. Informace potřebné k podrobnějšímu srovnání s předešlými lety lze najít na této adrese: www.bezjedu.arnika.org/irz.shtml
Kompletni zebricky znecisteni pro Pardubicky kraj (soubor ke stazeni)
Poznámky pro redaktory:
(1) Podle údajů v IRZ ze 183 kg v roce 2006 na 1472 kg v roce 2007. Viz http://www.irz.cz.
(2) Integrovaný registr znečišťování (IRZ) provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR. Lze ho nalézt na adrese http://www.irz.cz. Údaje do registru hlásí samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje pouze analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pro rok 2007 zahrnuje IRZ hlášení o únicích a přenosech od 1088 podniků, což je přibližně stejný počet jako v předchozím roce, kdy jich bylo 1079.
(3) Formaldehyd zařadila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) celkem nedávno mezi prokazatelně karcinogenní látky pro člověka. Je to rovněž látka mutagenní, vyvolává alergie a poškozuje horní cesty dýchací, dráždí oči. Patří k významným kontaminantům vnitřního prostředí bytů, kam se uvolňuje například z nábytku. Více informací o této látce najdete na stránce http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214887.
(4) Látky či jejich sloučeniny klasifikované Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) jako karcinogenní (kategorie 1)a potenciálně karcinogenní (kategorie 2A, 2B).
(5) Do skupiny mutagenních látek patří tyto chemické látky nebo jejich sloučeniny ohlašované do IRZ: alachlor, anthracen, 1,,2-dichlorethan, diuron, ethylenoxid, fenoly, formaldehyd, mirex, polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), trifluralin, trichlorethylen a vinylchlorid.
(6) Látky nebezpečné pro vodní organismy jsou zvoleny podle tzv. R vět. Ovšem přestože jsou nebezpečné pro vodní organismy, u třetiny z vybraných látek (např. u tetrachlorethylenu anebo trichlorbenzenů) není v IRZ stanovena povinnost ohlašovat jejich přímé úniky do vody. Není jednoduché srovnávat nebezpečnost jednotlivých látek, pro jejich nebezpečnost pro vodní prostředí neexistují nějaké všeobecně uznávané koeficienty, jimiž by bylo možné vypouštěné množství látek vynásobit jako je tomu v případě látek poškozujících ozonosféru. Látkami nebezpečnými pro vodní organismy jsou 1,1,2,2-tetrachlorethan, arzen, atrazin, diuron, endosulfan, chlordan, chlordecon, chlorfenvinfos, chlorpyrifos, chrom, isodrin, isoproturon, kadmium, mirex, naftalen, nikl, nonylfenol a nonylfenolethoxyláty, olovo, organické sloučeniny cínu, rtuti, polyaromatické uhlovodíky, simazin, toxafen, tributylcín a sloučeniny, trifenylcín a sloučeniny, trifluralin, zinek, měď, v případě těžkých kovů včetně jejich sloučenin.
(7) Informace o rtuti a jejím působení na lidské zdraví najdete na stránce http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214885.
(8) Styren se používá hlavně v laminátovnách, odkud také dochází nejčastěji k jeho únikům. Styren je látka podezřelá z karcinogenních účinků a rovněž je klasifikována jako nebezpečná pro rozmnožování, tedy reprotoxická. Více informací o této látce na http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=779903.
(9) Dioxiny zahrnují dvě skupiny chemických látek: polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany. Jde o látky nebezpečné již ve stopových koncentracích, a proto gram představuje již závažné množství těchto látek. Více informací o dioxinech najdete na http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=587130.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
