Tiskové zprávy
EPS: Elektrárny ve veřejném zájmu?
Poslanecká sněmovna Parlamentu bude na své, dnes zahájené schůzi projednávat novelu energetického zákona (1). Poslanci hospodářského výboru ve svém návrhu chtějí, aby se elektrárny o výkonu nejméně 100 MW zřizovaly a provozovaly ve veřejném zájmu (2). Takový návrh umožní příliš snadno vyvlastňovat pozemky v zájmu silných podnikatelských uskupení, bez ohledu na oprávněné nároky původních vlastníků. Ekologický právní servis a sdružení Calla s takovýmto vymezením zásadně nesouhlasí.
Poslanecká sněmovna Parlamentu bude na své, dnes zahájené schůzi projednávat novelu energetického zákona (1). Poslanci hospodářského výboru ve svém návrhu chtějí, aby se elektrárny o výkonu nejméně 100 MW zřizovaly a provozovaly ve veřejném zájmu (2). Takový návrh umožní příliš snadno vyvlastňovat pozemky v zájmu silných podnikatelských uskupení, bez ohledu na oprávněné nároky původních vlastníků. Ekologický právní servis a sdružení Calla s takovýmto vymezením zásadně nesouhlasí.
Deklarovat veřejný zájem na jednom typu staveb může přinést více problémů než užitku. Nedoporučuje to ani Ústavní soud, když v jednom ze svých nálezů říká: „deklarování veřejného zájmu v konkrétně určené věci zákonem pokládá Ústavní soud za protiústavní (3).“ Elektrárny jsou v územních plánech označovány jako veřejně prospěšné stavby, což je zcela dostačující podklad pro jejich povolování. Jakékoliv další zvýhodňování půjde na úkor lidí, kterým budou vyvlastňovány pozemky pro jejich stavbu.
Pavel Doucha z Ekologického právního servisu řekl: „Z právního hlediska se skutečně jedná o nesystémový krok. Proč mají být ve veřejném zájmu právě elektrárny a ne třeba čistírny odpadu, teplárny, automobilky či jiné průmyslové závody? V principu se jedná o stejnou věc – podnikatelský záměr je bezdůvodně povýšen na veřejný zájem.“
Edvard Sequens ze sdružení Calla doplnil: „Pokud je institut veřejného zájmu použit u sítí pro přenos elektřiny, plynu nebo tepla, dá se to pochopit. U elektráren ale nikoliv. Firmy jako ČEZ by získaly další výhody k těm, které již požívají.“
Kontakty:
Pavel Doucha, Ekologický právní servis, telefon: 608 873 437, email: pavel.doucha@eps.cz
Edvard Sequens, sdružení Calla, telefon: 602 282 399, e-mail: edvard.sequens@calla.cz
Poznámky:
[1] Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
[2] Návrh hospodářského výboru:
V bodu 3 návrhu, v § 2 odst. 2 písm. a) se doplňuje nový bod 21, který zní:
„21. výrobnou elektřiny energetické zařízení pro přeměnu různých forem energie na elektřinu, zahrnující všechna nezbytná zařízení; výrobna elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více, s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, je zřizována a provozována ve veřejném zájmu.“
[3] Ústavní soud v nálezu sp. zn. Pl. 24/04
Poslanecká sněmovna Parlamentu bude na své, dnes zahájené schůzi projednávat novelu energetického zákona (1). Poslanci hospodářského výboru ve svém návrhu chtějí, aby se elektrárny o výkonu nejméně 100 MW zřizovaly a provozovaly ve veřejném zájmu (2). Takový návrh umožní příliš snadno vyvlastňovat pozemky v zájmu silných podnikatelských uskupení, bez ohledu na oprávněné nároky původních vlastníků. Ekologický právní servis a sdružení Calla s takovýmto vymezením zásadně nesouhlasí.
Deklarovat veřejný zájem na jednom typu staveb může přinést více problémů než užitku. Nedoporučuje to ani Ústavní soud, když v jednom ze svých nálezů říká: „deklarování veřejného zájmu v konkrétně určené věci zákonem pokládá Ústavní soud za protiústavní (3).“ Elektrárny jsou v územních plánech označovány jako veřejně prospěšné stavby, což je zcela dostačující podklad pro jejich povolování. Jakékoliv další zvýhodňování půjde na úkor lidí, kterým budou vyvlastňovány pozemky pro jejich stavbu.
Pavel Doucha z Ekologického právního servisu řekl: „Z právního hlediska se skutečně jedná o nesystémový krok. Proč mají být ve veřejném zájmu právě elektrárny a ne třeba čistírny odpadu, teplárny, automobilky či jiné průmyslové závody? V principu se jedná o stejnou věc – podnikatelský záměr je bezdůvodně povýšen na veřejný zájem.“
Edvard Sequens ze sdružení Calla doplnil: „Pokud je institut veřejného zájmu použit u sítí pro přenos elektřiny, plynu nebo tepla, dá se to pochopit. U elektráren ale nikoliv. Firmy jako ČEZ by získaly další výhody k těm, které již požívají.“
Kontakty:
Pavel Doucha, Ekologický právní servis, telefon: 608 873 437, email: pavel.doucha@eps.cz
Edvard Sequens, sdružení Calla, telefon: 602 282 399, e-mail: edvard.sequens@calla.cz
Poznámky:
[1] Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
[2] Návrh hospodářského výboru:
V bodu 3 návrhu, v § 2 odst. 2 písm. a) se doplňuje nový bod 21, který zní:
„21. výrobnou elektřiny energetické zařízení pro přeměnu různých forem energie na elektřinu, zahrnující všechna nezbytná zařízení; výrobna elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více, s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, je zřizována a provozována ve veřejném zájmu.“
[3] Ústavní soud v nálezu sp. zn. Pl. 24/04
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
