Česká společnost ornitologická, Daphne, Zelený kruh, Compassion in World Farming, Společnost pro zvířata, Glopolis, Hnutí DUHA: Erozi z daní platit nechceme

Návrh reformy Společné zemědělské politiky, publikovaný Evropskou komisí 12. října, měl vést evropské zemědělství k ekonomičtější a ekologičtější podobě. Ačkoliv obsahuje řadu pozitivních kroků, monokultury kukuřice a řepky olejky by díky němu mohly ještě více ovládnout česká pole. Ekologické organizace se nedomnívají, že by navrhovaný rámec podpory byl příliš přísný. Určité části návrhu totiž nepřispívají ke zlepšení nakládání se zvířaty ve velkochovech či zemědělskou půdou, a evropskou krajinu tudíž návrh může dokonce ohrozit.

Největší novinkou návrhu je navázání přímých plateb na trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů a podporu celkové stability zemědělských ekosystémů. Takzvané „ozelenění plateb“ souvisí se souborem požadavků, jejichž splněním je podmíněno 30 % přímých plateb jednotlivým farmám. Mezi požadavky patří ochrana trvalých pastvin, střídání plodin a vymezení 7% rozlohy farmy, na nichž bude prostor pro přírodní procesy.
Přestože ozelenění přímých plateb je významným krokem vpřed, zůstává celá řada nejasností o začlenění jednotlivých požadavků do zemědělské praxe. Zejména bude nutné jasně určit, jaké plochy bude možné zahrnout mezi místa vymezená ochraně přírody a jaký způsob jejich využívání bude přijatelný. [1]

Naopak největší hrozbu z pohledu ochrany přírody představují platby vázané na produkci některých plodin, aniž by bylo ze zdůvodnění Evropské komise zřejmé, proč je nárůst produkce žádoucí. Například rozloha pěstování kukuřice a řepky olejky v poslední době trvale roste a pokračující podpora může vést k jejímu ještě výraznějšímu rozšíření. Problematický je také návrh, aby malé farmy nemusely plnit minimální požadavky na ochranu životního prostředí a zdraví. [2]

Návrh reformy nastartuje další diskuzi na úrovni členských států a Evropského parlamentu, která vyústí ve vytvoření budoucí podoby Společné zemědělské politiky. Ta by měla být přijatelná nejen pro zemědělce, ale i širokou odbornou a laickou veřejnost. Pouze v takovém případě bude obhajitelná výše prostředků, kterou daňoví poplatníci Evropské unie podporují zemědělství.

Ekologické nevládní organizace vnímají zemědělství jako jedno z klíčových odvětví při ochraně evropské přírody i krajiny a apelují na jasné nastavení standardů Společné zemědělské politiky. Jedině pevné standardy totiž zajistí, že daně Evropanů budou podporovat pouze zemědělství, které povede ke zdravé a trvale udržitelné budoucnosti životního prostředí i nás samých. [3]

Kontakt:
Václav Zámečník, zemědělský koordinátor České společnosti ornitologické
email: zamecnik@birdlife.cz, mobil: 776 368 360
Martin Střelec, Daphne ČR - Institut aplikované ekologie
email: martin.strelec@daphne.cz, mobil: 774 650 592
Daniel Vondrouš, asociace nevládních organizací Zelený kruh
email: daniel.vondrous@zelenykruh.cz, mobil: 724 215 068
Romana Šonková, Compassion in World Farming
email: Romana.Sonkova@ciwf.org.uk, mobil: 731 101 200


Václav Zámečník z České společnosti ornitologické uvádí:
„Jak dokládají výsledky celoevropského sčítání ptáků, druhová rozmanitost evropské zemědělské krajiny se vytrvale snižuje. V roce 2011 byl zjištěn největší pokles početnosti polních ptáků od zahájení monitoringu v roce 1980, a to o 47% [4]. Budoucí Společná zemědělská politika by měla podporovat právě takové způsoby hospodaření, které zvýší pestrost a ekologickou stabilitu zemědělské krajiny.“

Martin Střelec z DAPHNE ČR – Institutu aplikované ekologie uvádí:
„V návrhu je nedostatečně ošetřená podpora šetrného hospodaření v přírodně cenných lokalitách jako jsou například oblasti Natura 2000, či druhově bohaté travní porosty. Těmto územím se zachovalými přírodními hodnotami musí být věnována maximální pozornost, jak z hlediska výše podpor, tak z hlediska specifikace podmínek šetrného hospodaření.“

Daniel Vondrouš z asociace nevládních organizací Zelený kruh uvádí:
„Evropskému zemědělství plyne velká část unijního rozpočtu. Daňoví poplatníci by si měli být jistí tím, že své peníze dávají do zemědělství, které přinese zdravé a šetrně vyprodukované potraviny a kvalitní životní prostředí jim i jejich dětem. Podmínění pouhé třetiny přímých plateb kvalitnějším a šetrnějším zemědělským hospodařením považujeme za první krok na cestě k udržitelnému zemědělství. Někteří představitelé českého Ministerstva zemědělství, bohužel proti této pozitivní změně brojí.“

Romana Šonková z organizace Compassion in World Farming uvádí:
„V návrhu chybí také podpora postupného přechodu od intenzivní živočišné produkce k udržitelným a humánním způsobům chovu hospodářských zvířat. [5] Zachovány naopak zůstávají finanční náhrady vyplácené za export živého skotu na chov do mimoevropských zemí. Zásadně nesouhlasíme s dotační podporou dálkové přepravy živých zvířat.“

Poznámky:
[1] Z pohledu ekologických nevládních organizací by tyto plochy měly zahrnovat například podmáčené sníženiny v polích, meze, hodnotné travní porosty a další specifické krajinné prvky. Tyto plochy mají velký potenciál zvýšit krajinnou pestrost, přispět ke snížení půdní i větrné eroze a zadržet vodu v krajině. Mohou také podpořit pestrost rostlin a živočichů v evropské přírodě.
[2] Jedná se o takzvaný nástroj “cross-compliance“, tedy soubor minimálních standardů v oblastech ochrany veřejného zdraví, zdraví a pohody zvířat, zdraví rostlin a v oblasti životního prostředí. Přestože existují doklady, že malé farmy častěji hospodaří v souladu s ochranou přírody a snižování administrativní zátěže je jednoznačně krokem vpřed, zákonné požadavky by měly být závazné i pro ně.
[3] Společná zemědělská politika tvoří zhruba 40 % rozpočtu Evropské unie. Pro období 2014 - 2020 to představuje celkovou částku ve výši 435,5 miliard Euro. Podle analýzy, kterou zpracovalo DG Agri na základě podkladů EUROSTAT, je v EU zaměstnanost v zemědělské prvovýrobě 6,7%.
[4] Program Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků je společným projektem Evropské rady pro sčítání ptáků (EBCC) a BirdLife International. Na programu koordinovaném Českou společností ornitologickou se významně podílí i Centrální statistický úřad v Nizozemí. Další informace o projektu lze nalézt na www.ebcc.info/pecbm.html.
[5] Stávající Společná zemědělská politika (čl. 68 1.pilíře) dovoluje členským státům využívat podporu farmářů, kteří chtějí zvýšit standardy životní pohody zvířat. Tato možnost v návrhu nové politiky chybí. V návrhu zůstaly zachované pouze Platby na životní pohodu zvířat ve 2. pilíři, které se ovšem mají vyplácet pouze 1 rok s možností prodloužení. Dle platné politiky se tyto platby obvykle vyplácejí po dobu 5 až 7 let. Zmíněná změna přestavuje závažný problém, neboť by farmáři ztratili záruku získání dostatečné podpory při přechodu na šetrnější způsoby chovu.