Česká pirátská strana: „Etnické čistky Arménů za přísun plynu. Proč někteří diktátoři nevadí?” Gregorová vyjednala rezoluci Evropského parlamentu

Evropský parlament dnes schválil rezoluci odsuzující ázerbájdžánský rozsáhlý útok v Náhorním Karabachu, který si vyžádal desítky mrtvých a zraněných. Rezoluce mimo jiné požaduje umožnění vstupu humanitárních subjektů a OSN do postižené oblasti a otevření již měsíce blokovaného Lačinského koridoru. Europoslanci apelují na Evropskou komisi, aby přehodnotila vztahy s Ázerbájdžánem, a to včetně energetické spolupráce.

Podle dosavadních informací uprchlo z oblasti Náhorního Karabachu již přes 100 tisíc Arménů, kteří se obávají zhoršení životních podmínek a etnických čistek pod vládou Ázerbájdžánu. „V současné době jsme svědky dalšího krvavého útoku Ázerbájdžánu na Arménii. Od podpisu memoranda o porozumění mezi EU a Ázerbájdžánem v roce 2022, které zajišťuje dvojnásobné navýšení dodávek plynu do Unie, jsou projevy agrese v Náhorním Karabachu mnohem častější,” vysvětluje okolnosti útoku pirátská europoslankyně Markéta Gregorová. „Pokud to takhle půjde dál, měli bychom rozhodně memorandum přehodnotit. Do rezoluce jsem nicméně pomohla vyjednat i návrh cílených sankcí proti představitelům Ázerbájdžánu, zodpovědným za eskalaci,” doplňuje Gregorová.

V nově schválené rezoluci je varování před dalším možným krveprolitím zmíněno spolu s výzvou směrem ke Komisi, členským státům, OSN a dalším mezinárodním partnerům, aby aktivně jednali se všemi stranami za cílem zmírnění konfliktu. „Dlouhodobě kritizuji, že EU není zapojena do mírového úsilí v oblasti Náhorního Karabachu více, a že nechávala veškerou mediaci na Rusku a Turecku. Naší neaktivitou v tomto konfliktu jsme vytvořili určitý precedens pasivity, který byl mimo jiné jedním z podnětů Putinovi, aby si troufl zaútočit na Ukrajinu. V konečném důsledku to vede k tomu, že EU působí v zahraniční a bezpečnostní politice slabě a neschopně,” hodnotí Gregorová.

„Místo navyšování dodávek – čímž de facto přesouváme naši energetickou provázanost s jedním diktátorem, který vede konflikt se sousední zemí, na jiného diktátora – jsme se měli poučit z předchozích chyb a Ázerbájdžánu neposilovat jejich pozici. Mírová vyjednávání šla ázerbájdžánským směrem, premiér Arménie dokonce v květnu slíbil uznání Karabachu za součást Ázerbájdžánu. I tak se prezident Alijev rozhodl, že to mu nestačí. Když jsem byla loni v Arménii, panoval tam mezi lidmi jasný názor: diktátorovi nelze podat prst v naději, že si nevezme celou ruku. Evropská unie by se měla od Arménie učit,” dodává Gregorová.