Tiskové zprávy
Arnika - Centrum pro podporu občanů: Evropské komisi se nelíbí zmenšení Ptačí oblasti Heřmanský stav-Odra-Poolší
Evropská komise se zřejmě nespokojí s redukovanou variantou Ptačí oblasti Heřmanský stav-Odra-Poolší na severní Moravě, již nedávno schválila česká vláda. Vyplývá to z dopisu evropského komisaře pro životní prostředí Stavrose Dimase ministru zahraničních věcí ČR Karlu Schwarzenbergovi. Dimas v dopise podporuje stanovisko Arniky a České společnosti ornitologické a píše, že ptačí oblast musí být vyhlášena podle odborných kritérií. Česká vláda omezila rozlohu chráněného území Natura 2000 o polovinu kvůli plánům na výstavbu průmyslové zóny Dolní Lutyně. Podle nevládních organizací není možné chránit ohrožené druhy ptáků na žádné jiné lokalitě v republice.
„Komise Evropských společenství se domnívá, že Česká republika nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají ze směrnice 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků… Na jedné straně nebyla určena jako ptačí oblasti některá území na základě seznamu IBA (Sdružení BirdLife International) pro to vhodná, na druhé straně, hranice některých ptačích oblastí byly ve srovnání se seznamem IBA zmenšeny,“ píše komisař Dimas ministru Schwarzenbergovi. Z dopisu vyplývá, že Evropská komise otevřela kvůli Heřmanskému stavu dalším oblastem tzv. případ. Pokud se podezření potvrdí, předá Komise zřejmě kauzu Evropskému soudnímu dvoru. V takovém případě je pravděpodobné uvalení vysokých sankcí.
Nevládní organizace upozorňují na porušování směrnic EU nevyhlášením Ptačí oblasti Heřmanský stav-Odra-Poolší v původně navrženém rozsahu již od roku 2005. Tehdy zaslaly Evropské komisi stížnost na Českou republiku. „Vyhlášení ptačí oblasti v okleštěné podobě bohužel není řešením. Evropská směrnice o ptácích jednoznačně říká, že území soustavy Natura 2000 nesmí být účelově omezena ze sociálních ani hospodářských důvodů,“ říká Martin Skalský z Centra pro podporu občanů sdružení Arnika. Nevládní organizace proto podle něj odeslaly do Bruselu další dopis, kterým si opět stěžují na postup české vlády.
Podle Tomáše Brinkeho z České společnosti ornitologické vyřadila vláda svým rozhodnutím z ochrany ptáka motáka pochopa, který je však jedním z druhů, pro které má ČR povinnost vyhlásit ptačí oblasti. „Vláda tvrdí, že motáka můžeme chránit v jiné ptačí oblasti na Českolipsku. Není to pravda. Na Českolipsku jsou sice chráněny lokality, kde moták hnízdí, ale v hranicích této PO nejsou zahrnuta potravní stanoviště. Z tohoto pohledu je oblast u Heřmanského stavu jednoznačně lepší lokalitou než oblast na Českolipsku. Ptačí oblast na severní Moravě je navíc velmi významná jako tahová lokalita stěhovavých ptáků,“ řek Brinke.
Evropský komisař Stavros Dimas se ve svém dopise zabývá i dalšími problematickými lokalitami. Kritizuje, že Česká republika dosud vůbec nevyhlásila dvě navržené Ptačí oblasti – Českobudějovické rybníky a Dehtář, a omezila rozlohu dalších oblastí. „Také v těchto případech se dostala ochrana přírody do konfliktu se ekonomickými zájmy ministerstev, krajů nebo jiných subjektů,“ vysvětluje vedoucí Programu Ochrana přírody sdružení Arnika Kateřina Hlavatá. „Vymezení ptačích oblastí se ale takovým zájmům nesmí podřídit. Stejně jako v případě Heřmanského stavu, i spor o další ptačí oblasti může vyústit v soudní spor a finanční postih České republiky ze strany Evropského soudního dvora,“ doplnila Hlavatá.
Odpověď na výzvu Evropské komise nyní zpracovává Ministerstvo zahraničních věcí. Dvouměsíční lhůta pro podání oficiálního vysvětlení uplyne na počátku září.
„Komise Evropských společenství se domnívá, že Česká republika nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají ze směrnice 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků… Na jedné straně nebyla určena jako ptačí oblasti některá území na základě seznamu IBA (Sdružení BirdLife International) pro to vhodná, na druhé straně, hranice některých ptačích oblastí byly ve srovnání se seznamem IBA zmenšeny,“ píše komisař Dimas ministru Schwarzenbergovi. Z dopisu vyplývá, že Evropská komise otevřela kvůli Heřmanskému stavu dalším oblastem tzv. případ. Pokud se podezření potvrdí, předá Komise zřejmě kauzu Evropskému soudnímu dvoru. V takovém případě je pravděpodobné uvalení vysokých sankcí.
Nevládní organizace upozorňují na porušování směrnic EU nevyhlášením Ptačí oblasti Heřmanský stav-Odra-Poolší v původně navrženém rozsahu již od roku 2005. Tehdy zaslaly Evropské komisi stížnost na Českou republiku. „Vyhlášení ptačí oblasti v okleštěné podobě bohužel není řešením. Evropská směrnice o ptácích jednoznačně říká, že území soustavy Natura 2000 nesmí být účelově omezena ze sociálních ani hospodářských důvodů,“ říká Martin Skalský z Centra pro podporu občanů sdružení Arnika. Nevládní organizace proto podle něj odeslaly do Bruselu další dopis, kterým si opět stěžují na postup české vlády.
Podle Tomáše Brinkeho z České společnosti ornitologické vyřadila vláda svým rozhodnutím z ochrany ptáka motáka pochopa, který je však jedním z druhů, pro které má ČR povinnost vyhlásit ptačí oblasti. „Vláda tvrdí, že motáka můžeme chránit v jiné ptačí oblasti na Českolipsku. Není to pravda. Na Českolipsku jsou sice chráněny lokality, kde moták hnízdí, ale v hranicích této PO nejsou zahrnuta potravní stanoviště. Z tohoto pohledu je oblast u Heřmanského stavu jednoznačně lepší lokalitou než oblast na Českolipsku. Ptačí oblast na severní Moravě je navíc velmi významná jako tahová lokalita stěhovavých ptáků,“ řek Brinke.
Evropský komisař Stavros Dimas se ve svém dopise zabývá i dalšími problematickými lokalitami. Kritizuje, že Česká republika dosud vůbec nevyhlásila dvě navržené Ptačí oblasti – Českobudějovické rybníky a Dehtář, a omezila rozlohu dalších oblastí. „Také v těchto případech se dostala ochrana přírody do konfliktu se ekonomickými zájmy ministerstev, krajů nebo jiných subjektů,“ vysvětluje vedoucí Programu Ochrana přírody sdružení Arnika Kateřina Hlavatá. „Vymezení ptačích oblastí se ale takovým zájmům nesmí podřídit. Stejně jako v případě Heřmanského stavu, i spor o další ptačí oblasti může vyústit v soudní spor a finanční postih České republiky ze strany Evropského soudního dvora,“ doplnila Hlavatá.
Odpověď na výzvu Evropské komise nyní zpracovává Ministerstvo zahraničních věcí. Dvouměsíční lhůta pro podání oficiálního vysvětlení uplyne na počátku září.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk