STUŽ - Společnost pro trvale udržitelný život: Evropský parlament dnes rozhoduje o tom, jak špinavý vzduch budeme dýchat

Evropský parlament dnes hlasuje o návrhu evropské směrnice pro kvalitu ovzduší, která má pro Česko obzvlášť velký význam. V loňském roce asi 60% obyvatel ČR dýchalo nepřípustně znečištěný vzduch, který vážně ohrožuje zdraví. Jen znečištění jemným polétavým prachem každému obyvateli Česka zkracuje život v průměru o více než 10 měsíců (1).

"Předložené návrhy jsou velice rozporné a mohou ochranu zdraví vylepšit (2) nebo zhoršit (3). Zejména doporučení německého poslance Holgera Krahmera (FDP) mohou znamenat vážné ohrožení zdraví lidí. Jde např. o vysoké zákonné limity pro škodliviny, které ignorují doporučení špičkových evropských expertů i Světové zdravotní organizace (WHO). Průmyslovým lobbystům se podařilo prosadit např. předložení návrhů na vyjímky pro určité firmy či odvětví, na odložení platnosti klíčových limitů o řadu let, na vyčlenění ´špinavých zón´, kde by limity nebyly závazné," uvedl MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant pro ekologická a zdravotní rizika.

Důsledky znečištění ovzduší polétavým prachem mají i značně negativní ekonomický dopad, neboť snižují evropský hrubý domácí produkt o desítky miliard euro ročně. Přínosy z čistějšího ovzduší mohou být podle odborníků až 4-krát větší než náklady na zlepšení kvality ovzduší (1).

"Organizace pacientů s dýchacími chorobami, zdravotníků i ochránců životního prostředí vyzvaly europoslance, aby hlasovali pro zpřísnění limitů pro polétavý prach a oxidy dusíku. Velký spor se vede hlavně o limit pro jemný polétavý prach (PM 2,5), který Evropská komise navrhla ve výši 25 mikrogramů/m3, ačkoli WHO doporučuje jen 10 mikrogramů/m3. Eurokomisaři dokonce ignorovali i výsledky vlastního vědeckého programu CAFE (Čistý vzduch pro Evropu), který doporučil stanovení limitu pro jemný prach mezi 12 a 20 mikrogramy/m3", konstatoval MUDr. Šuta.

Pro další informace:

MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant pro ekologická a zdravotní rizika
e-mail: miroslav.suta@centrum.cz
telefon: 608 775 754

Poznámky pro editory:

(1) Baseline Scenarios for the Clean Air for Europe (CAFE) Programme Final Repor

(2) Vybrané pozměňovací návrhy ve prospěch efektivnější ochrany zdraví:
- č. 55 - navrhuje stanovení ročního limitu pro polétavý prach na 20 mikrogramů/m3
- č- 56 - navrhuje právní závaznost snížení expozice (vystavení) jemnému prachu
- č- 57 - navrhuje limitní hodnotu pro jemný prach na 12 mikrogramů/m3

(3) Vybrané pozměňovací návrhy proti ochraně zdraví
- č. 10 - navrhuje nesystémové výjimky pro jisté obory
- č. 30 - navrhuje odložení platnosti limitů pro znečištění až na léta 2017/18
- č- 33 - navrhuje výjimky pro jistí firmy a narušuje směrnici o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC)
- č. 46 - navrhuje oslabit denní a roční limit pro prach
- č. 79 - navrhuje výjimku pro určité oblasti, kde by znečištění mohlo překračovat limity
- č. 81 - navrhuje odložení platnosti limitů pro znečištění až na léta 2013/14

===============================================================================

Příloha

Co je polétavý prach
Jako polétavý prach jsou označovány tuhé částice unášené vzduchem, které se liší jak svou velikostí, tak chemickým složením i původem. Obvykle jsou za polétavý prach považovány částečky menší než 10 mikrometrů a jejich obsah v ovzduší se vyjadřuje jako hodnota PM10. Ukládání částic v dýchacím ústrojí člověka je závislé jednak na jejich velikosti, ale i na způsobu dýchání. Předpokládá se, že částečky nad 10 mikrometrů jsou při běžném povrchovém dýchání nosem zachycovány na sliznici dutiny nosní. Částečky v rozsahu 5-10 mikrometrů se usazují v jemných dýchacích cestách. S rostoucí hloubkou dýchání roste množství větších částic strhávaných proudem vzduchu do hlubších částí dýchacího ústrojí. Za nejnebezpečnější je považována právě jemná frakce o velikosti do 2,5 mikrometru, která je označována jako PM 2,5, a která se v plicích dostává nejhlouběji.

Zdravotní vlivy polétavého prachu

Účinky krátkodobého působení:
· zvýšení počtu zánětlivých onemocnění plic
· nepříznivé účinky na kardiovaskulární systém
· zvýšení spotřeby léčiv
· zvýšení počtu hospitalizací
· zvýšení úmrtnosti

Účinky dlouhodobé působení:
· snížení plicních funkcí u dětí i dospělých
· růst onemocnění dolních cest dýchacích
· zvýšení počtu chronických obstrukčních onemocnění plic
· snížení předpokládané délky dožití (převážně v důsledku úmrtnosti na srdečně-cévní a plicní onemocnění)