Tiskové zprávy
Bioinstitut, o.p.s.: Faremní plány: cesta k ochraně přírody na farmách
9. července 2009 | Bioinstitut, o.p.s.
Bioinstitut, o.p.s. představil zemědělcům nové možnosti v ochraně přírody, krajiny, půdy a vody na úrovni farmy. Jedná se zejména o zpracování tzv. faremních plánů. Tento plán hospodaření neboli faremní plán slouží k propojení zájmů ochrany přírody se zájmy zemědělského produkčního hospodaření. Výstupem faremního plánu je návrh hospodaření konkrétního zemědělského podniku, který doporučí opatření pro zvýšení druhové diverzity a zároveň umožní zemědělci efektivně v území hospodařit. Nezbytnou součástí plánu je návrh na získání finančních podpor na realizovaná opatření.
Vypracovaným faremním plánem dostane farmář do ruky detailní návod, jak zlepšit konkrétní stanoviště na své farmě. Plán je založený na odborném posouzení území a vlastních preferencích zemědělce. Poskytuje farmáři jednoduché doporučení toho, jak by měl nejlépe hospodařit, a to nejen z pohledu ochrany přírody, ale i z pohledu zemědělské produkce. Významným přínosem je zapracování otázek spojených s finančním krytím navržených opatření, tj. na co a kde může žádat z různých programů státní podpory.
Phil Lyth z organizace Farming & Wildlife Advisory Group, která motivuje zemědělce k šetrnému hospodaření ve Velké Británii, o faremních plánech tvrdí, že „slouží především jako vynikající podklad a zdroj informací pro zemědělce jak o farmě, tak o možnosti získání dotací. Faremní plán by měl být jednoduchý, výstižný a doplněný mapami. Celý proces tvorby faremního plánu je založen na komunikaci s farmáři, a ta je nezbytnou podmínkou pro uskutečnění navrhovaných opatření.“
Na podobném principu jako ve Velké Británii je založena i poradenská činnost rakouské organizace OIKOS. Jeden z jejích členů Alois Wilfling potvrzuje, že: „Poradce společně se zemědělcem prochází farmu, hodnotí ekologickou hodnotu stanovišť a domlouvá se, na kterých pozemcích by bylo možné zavést opatření vedoucí k ochraně přírody, půdy i vody. Současně je zemědělec seznámen i s finančním ohodnocením opatření.“
Dle Jiřího Koptíka z DAPHNE, Institutu aplikované ekologie, který faremní plány společně se zemědělci sestavuje, jsou „v rámci faremního plánu navrhována opatření pro jednotlivá stanoviště, nejen na zemědělské půdě, ale i v místech významných druhovou rozmanitostí, například včetně vodních ploch. Součástí plánu jsou i návrhy opatření pro snížení odtoku a eroze, nejlépe formou doporučení pro pozemkové úpravy.“ Nicméně velkým problémem při zpracování faremních plánů v ČR jsou dle Tomáše Berky z Bioinstitutu, o.p.s dosud nedořešené vlastnické a uživatelské vztahy k půdě.
Faremní plány představují zajímavou novou možnost, jak v ČR propojovat ochranu přírody, půdy a vody se zemědělskou produkcí. Plány jsou dle Jaroslava Pražana z ÚZEI přínosné také proto, že „dosavadní opatření na ochranu životního prostředí v zemědělství podporovaná v Programu rozvoje venkova se vyznačují nízkou flexibilitou, téměř žádnými vztahy mezi smluvními stranami (zemědělcem a platební agenturou), a tedy malou efektivitou opatření“.
Úkolem do budoucna stále zůstává zpracování úrovně, kterou by měly faremní plány zahrnout, formulace opatření k zachování ekologicky hodnotných lokalit a k podpoře stanovišť s ekologickým potenciálem, zajištění odborného zázemí a ekonomické hodnocení.
Další informace poskytne:
Bioinstitut, o.p.s.
tel: 585 631 182,
info@bioinstitut.cz
www.bioinstitut.cz
Aktivita je podpořena grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti a Ministerstvem zemědělství ČR.
Vypracovaným faremním plánem dostane farmář do ruky detailní návod, jak zlepšit konkrétní stanoviště na své farmě. Plán je založený na odborném posouzení území a vlastních preferencích zemědělce. Poskytuje farmáři jednoduché doporučení toho, jak by měl nejlépe hospodařit, a to nejen z pohledu ochrany přírody, ale i z pohledu zemědělské produkce. Významným přínosem je zapracování otázek spojených s finančním krytím navržených opatření, tj. na co a kde může žádat z různých programů státní podpory.
Phil Lyth z organizace Farming & Wildlife Advisory Group, která motivuje zemědělce k šetrnému hospodaření ve Velké Británii, o faremních plánech tvrdí, že „slouží především jako vynikající podklad a zdroj informací pro zemědělce jak o farmě, tak o možnosti získání dotací. Faremní plán by měl být jednoduchý, výstižný a doplněný mapami. Celý proces tvorby faremního plánu je založen na komunikaci s farmáři, a ta je nezbytnou podmínkou pro uskutečnění navrhovaných opatření.“
Na podobném principu jako ve Velké Británii je založena i poradenská činnost rakouské organizace OIKOS. Jeden z jejích členů Alois Wilfling potvrzuje, že: „Poradce společně se zemědělcem prochází farmu, hodnotí ekologickou hodnotu stanovišť a domlouvá se, na kterých pozemcích by bylo možné zavést opatření vedoucí k ochraně přírody, půdy i vody. Současně je zemědělec seznámen i s finančním ohodnocením opatření.“
Dle Jiřího Koptíka z DAPHNE, Institutu aplikované ekologie, který faremní plány společně se zemědělci sestavuje, jsou „v rámci faremního plánu navrhována opatření pro jednotlivá stanoviště, nejen na zemědělské půdě, ale i v místech významných druhovou rozmanitostí, například včetně vodních ploch. Součástí plánu jsou i návrhy opatření pro snížení odtoku a eroze, nejlépe formou doporučení pro pozemkové úpravy.“ Nicméně velkým problémem při zpracování faremních plánů v ČR jsou dle Tomáše Berky z Bioinstitutu, o.p.s dosud nedořešené vlastnické a uživatelské vztahy k půdě.
Faremní plány představují zajímavou novou možnost, jak v ČR propojovat ochranu přírody, půdy a vody se zemědělskou produkcí. Plány jsou dle Jaroslava Pražana z ÚZEI přínosné také proto, že „dosavadní opatření na ochranu životního prostředí v zemědělství podporovaná v Programu rozvoje venkova se vyznačují nízkou flexibilitou, téměř žádnými vztahy mezi smluvními stranami (zemědělcem a platební agenturou), a tedy malou efektivitou opatření“.
Úkolem do budoucna stále zůstává zpracování úrovně, kterou by měly faremní plány zahrnout, formulace opatření k zachování ekologicky hodnotných lokalit a k podpoře stanovišť s ekologickým potenciálem, zajištění odborného zázemí a ekonomické hodnocení.
Další informace poskytne:
Bioinstitut, o.p.s.
tel: 585 631 182,
info@bioinstitut.cz
www.bioinstitut.cz
Aktivita je podpořena grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti a Ministerstvem zemědělství ČR.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
