Tiskové zprávy
Česká rozvojová agentura: Farmáři v Etiopii se s podporou ČRA učí čelit dopadům klimatické změny
Nepředvídatelné srážky, sucha a úbytek úrodné půdy. Drobným zemědělcům v Etiopii komplikují život nejen klimatické změny, ale i tradiční a zastaralé zemědělské metody. Projekt organizace Člověk v tísni, podpořený Českou rozvojovou agenturou, pomáhá místním farmářům přizpůsobit se novým podmínkám a zajistit si obživu.
Tradiční zemědělské postupy mají v Etiopii negativní dopad na půdu a její úrodnost – a klimatická změna situaci ještě zhoršuje. Nepředvídatelné srážky a rostoucí teploty ohrožují živobytí drobných zemědělců, kteří jsou na půdě existenčně závislí. V reakci na tuto výzvu podporuje Česká rozvojová agentura v hornatém regionu Sidama projekt organizace Člověk v tísni. Ten farmářům poskytuje vybavení a učí je šetrné, klimaticky odolné zemědělské postupy a technologie.
Etiopie, druhá nejlidnatější země Afriky, patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky kontinentu, ale zároveň zůstává jednou z nejchudších. Miliony lidí jsou zde závislé na potravinové pomoci – nejen kvůli klimatickým výkyvům, ale také kvůli nízké míře mechanizace a nerozvinutému zemědělství.
Česká zahraniční rozvojová spolupráce se v Etiopii proto dlouhodobě zaměřuje na rozvoj venkova a zemědělství. Pro období 2024–2030 byly v rámci nového Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR s Etiopií stanoveny tři hlavní tematické priority: inkluzivní sociální rozvoj, demokratická správa věcí veřejných, a právě zemědělství a rozvoj venkova. Podpora zahrnuje mimo jiné adaptaci zemědělských systémů na změny klimatu, obnovu lesů a mokřadů, zajištění pracovních příležitostí, odborné vzdělávání v oblasti vody, sanitace a hygieny (WASH) a posilování kapacit vodárenských podniků.
Region Sidama patří k oblastem, které klimatická změna a degradace půdy zasáhly nejvíce. O tom ví své i farmář Ato Tafese Shalemo. „Dříve jsem se podíval na svou půdu a byl jsem zklamaný. Půda byla unavená a já také. Při každé sklizni jsem měl problém uživit rodinu. Byl to koloběh zoufalství,“ vzpomíná.
Farmáři v projektu obdrželi potřebné vybavení a díky praktickým školením i individuálním konzultacím se naučili nové, k přírodě šetrné metody hospodaření. Tafese se tak například dozvěděl, že některé plodiny může kromě estetické hodnoty využít i jako potravinu.
„Naučili jsme se, že pokud budeme pěstovat plodiny jako avokádo a rajčata pro vlastní spotřebu, pomůže to zabránit nedostatku jídla. Teď už nezasadím jen tak nějaký strom – dbám na to, aby z něj měl naše hospodářství užitek,“ říká Tafese.
Zavedení organického kompostu pomohlo oživit půdu, nové techniky na zadržení vody přinesly větší stabilitu během období sucha a diverzifikace plodin otevřela dveře novým příležitostem. „Moje půda je teď plná života,“ říká Tafese s hrdostí. „Úroda bez problému uživí moji rodinu, mohu prodávat přebytky na trhu, šetřit a plánovat budoucnost svých dětí. Poprvé mám pocit, že mi půda všechno to trápení vrací.“
Tafeseho proměna inspirovala i další. Farmáři v jeho okolí začali spolupracovat na rekultivaci znehodnocené půdy a společně zavedli udržitelné postupy při hospodaření s povodím. „Naší vesnici se daří,“ říká Tafese s vděčností. „Tato pomoc nezměnila jen moji farmu, ale stmelila nás jako komunitu. Nyní si navzájem pomáháme, sdílíme zdroje a čelíme výzvám společně. Není to jen můj úspěch – je to náš úspěch.“
Jeho příběh dokazuje, že pozitivní změna je možná, pokud mají lidé přístup ke správným nástrojům, technologiím a podpoře. „Teď mám nejen potřebné znalosti, ale i naději,“ uzavírá Tafese. „Člověk v tísni nás naučil, jak se postavit na vlastní nohy. Ukázali nám, že změna je možná – bez ohledu na to, jak těžká se ze začátku zdá.“
„Je důležité podporovat úsilí venkovských obyvatel o ochranu vody a půdy, aby se vytvořila společnost odolná vůči dopadům klimatické změny,“ dodává Mihireteab Samuel z Člověka v tísni. „Pro úspěšnou obnovu zasažených oblastí je klíčové posilovat komunitní struktury, například výbory pro správu povodí, a poskytovat jim potřebné materiály i znalosti.“
Tato pomoc je možná díky finanční podpoře České rozvojové agentury, která společně s organizací Člověk v tísni přispívá ke zlepšení zemědělských podmínek v regionu Sidama a podporuje udržitelný rozvoj, jenž může přinést naději i budoucím generacím.
Tradiční zemědělské postupy mají v Etiopii negativní dopad na půdu a její úrodnost – a klimatická změna situaci ještě zhoršuje. Nepředvídatelné srážky a rostoucí teploty ohrožují živobytí drobných zemědělců, kteří jsou na půdě existenčně závislí. V reakci na tuto výzvu podporuje Česká rozvojová agentura v hornatém regionu Sidama projekt organizace Člověk v tísni. Ten farmářům poskytuje vybavení a učí je šetrné, klimaticky odolné zemědělské postupy a technologie.
Etiopie, druhá nejlidnatější země Afriky, patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky kontinentu, ale zároveň zůstává jednou z nejchudších. Miliony lidí jsou zde závislé na potravinové pomoci – nejen kvůli klimatickým výkyvům, ale také kvůli nízké míře mechanizace a nerozvinutému zemědělství.
Česká zahraniční rozvojová spolupráce se v Etiopii proto dlouhodobě zaměřuje na rozvoj venkova a zemědělství. Pro období 2024–2030 byly v rámci nového Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR s Etiopií stanoveny tři hlavní tematické priority: inkluzivní sociální rozvoj, demokratická správa věcí veřejných, a právě zemědělství a rozvoj venkova. Podpora zahrnuje mimo jiné adaptaci zemědělských systémů na změny klimatu, obnovu lesů a mokřadů, zajištění pracovních příležitostí, odborné vzdělávání v oblasti vody, sanitace a hygieny (WASH) a posilování kapacit vodárenských podniků.
Region Sidama patří k oblastem, které klimatická změna a degradace půdy zasáhly nejvíce. O tom ví své i farmář Ato Tafese Shalemo. „Dříve jsem se podíval na svou půdu a byl jsem zklamaný. Půda byla unavená a já také. Při každé sklizni jsem měl problém uživit rodinu. Byl to koloběh zoufalství,“ vzpomíná.
Farmáři v projektu obdrželi potřebné vybavení a díky praktickým školením i individuálním konzultacím se naučili nové, k přírodě šetrné metody hospodaření. Tafese se tak například dozvěděl, že některé plodiny může kromě estetické hodnoty využít i jako potravinu.
„Naučili jsme se, že pokud budeme pěstovat plodiny jako avokádo a rajčata pro vlastní spotřebu, pomůže to zabránit nedostatku jídla. Teď už nezasadím jen tak nějaký strom – dbám na to, aby z něj měl naše hospodářství užitek,“ říká Tafese.
Zavedení organického kompostu pomohlo oživit půdu, nové techniky na zadržení vody přinesly větší stabilitu během období sucha a diverzifikace plodin otevřela dveře novým příležitostem. „Moje půda je teď plná života,“ říká Tafese s hrdostí. „Úroda bez problému uživí moji rodinu, mohu prodávat přebytky na trhu, šetřit a plánovat budoucnost svých dětí. Poprvé mám pocit, že mi půda všechno to trápení vrací.“
Tafeseho proměna inspirovala i další. Farmáři v jeho okolí začali spolupracovat na rekultivaci znehodnocené půdy a společně zavedli udržitelné postupy při hospodaření s povodím. „Naší vesnici se daří,“ říká Tafese s vděčností. „Tato pomoc nezměnila jen moji farmu, ale stmelila nás jako komunitu. Nyní si navzájem pomáháme, sdílíme zdroje a čelíme výzvám společně. Není to jen můj úspěch – je to náš úspěch.“
Jeho příběh dokazuje, že pozitivní změna je možná, pokud mají lidé přístup ke správným nástrojům, technologiím a podpoře. „Teď mám nejen potřebné znalosti, ale i naději,“ uzavírá Tafese. „Člověk v tísni nás naučil, jak se postavit na vlastní nohy. Ukázali nám, že změna je možná – bez ohledu na to, jak těžká se ze začátku zdá.“
„Je důležité podporovat úsilí venkovských obyvatel o ochranu vody a půdy, aby se vytvořila společnost odolná vůči dopadům klimatické změny,“ dodává Mihireteab Samuel z Člověka v tísni. „Pro úspěšnou obnovu zasažených oblastí je klíčové posilovat komunitní struktury, například výbory pro správu povodí, a poskytovat jim potřebné materiály i znalosti.“
Tato pomoc je možná díky finanční podpoře České rozvojové agentury, která společně s organizací Člověk v tísni přispívá ke zlepšení zemědělských podmínek v regionu Sidama a podporuje udržitelný rozvoj, jenž může přinést naději i budoucím generacím.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
