Tiskové zprávy
MŽP ČR: Finance mohou být klíčem ve vyjednáváních o klimatu
V rámci jedné z doprovodných akci na konferenci OSN o změnách klimatu prezentoval sekretariát Rámcové úmluvy OSN o klimatických změnách (UNFCCC) odhad budoucích výdajů v oblasti změny klimatu. Celkové výdaje na opatření v rámci ochrany světového klimatu by se měly okolo roku 2030 pohybovat na úrovni 0,3 – 0,5 % světového HDP.
Konkrétně roční výdaje na adaptace v rozvojových zemích budou představovat cca 40 - 50 miliard dolarů. Současné příjmy adaptačního fondu však činní pouze 36 milionů USD. K tomuto rozdílu sekretariát UNFCCC dodává, že současné financování oficiální rozvojové pomoci je z tohoto pohledu zřetelně nedostatečné a bude třeba současný model nahradit jiným. I proto vydal sekretariát UNFCCC publikaci „Investment and Financial Flows to Address Climate Change”, která se touto problematikou podrobně zabývá (viz druhý v seznamu níže uvedených odkazů).
Podle většiny delegátů klimatické konference na Bali bude vyřešení finančních otázek jedním z hlavních aspektů postkjótské spolupráce ekonomicky rozvinutých zemí se státy rozvojovými, kterým z Kjótského protokolu nevyplývají žádné redukční závazky. „Pokud se podaří sblížit názory těchto dvou bloků zejména na financování adaptací a transferu technologií, dá se předpokládat větší ochota rozvojových států nést případné břemeno vlastních závazků po roce 2012,“ říká člen české delegace a ředitel odboru změny klimatu MŽP Pavel Zámyslický.
Nejednalo by se však s největší pravděpodobností o přísné národní emisní limity, jako v případě ekonomicky vyspělých zemí, ale spíše o sektorové cíle pro nejvýznamnější emitenty, jako např. energetiku a dopravu. Tyto cíle by měly stimulovat k postupnému zpomalení a posléze zastavení prudkého růstu emisí rozvíjejících se ekonomik, na druhou stranu by však měly umožnit ekonomický rozvoj a řešení ostatních klíčových problémů rozvojového světa (chudoba, nedostatek vody a potravin, atd.).
Při těchto úvahách se samozřejmě rozlišuje mezi jednotlivými státy z pohledu jejich ekonomické vyspělosti. Předpokládá se, že jiné požadavky budou diskutovány s Čínou, Brazílií nebo Jihoafrickou republikou a jiné zase se s Keňou, Etiopií či Pákistánem.
Další informace:
http://unfccc.int/meetings/cop_13/items/4049.php
http://unfccc.int/cooperation_and_support/financial_mechanism/items/4053.php
http://ec.europa.eu/environment/climat/home_en.htm
http://ec.europa.eu/news/energy/071127_1_en.htm
http://www.eu2007.pt/NR/rdonlyres/1CAB3779-074F-44D8-937F-C76ADEECD612/0/96899.pdf
http://www.ipcc.ch
http://www.env.cz/klima
Konkrétně roční výdaje na adaptace v rozvojových zemích budou představovat cca 40 - 50 miliard dolarů. Současné příjmy adaptačního fondu však činní pouze 36 milionů USD. K tomuto rozdílu sekretariát UNFCCC dodává, že současné financování oficiální rozvojové pomoci je z tohoto pohledu zřetelně nedostatečné a bude třeba současný model nahradit jiným. I proto vydal sekretariát UNFCCC publikaci „Investment and Financial Flows to Address Climate Change”, která se touto problematikou podrobně zabývá (viz druhý v seznamu níže uvedených odkazů).
Podle většiny delegátů klimatické konference na Bali bude vyřešení finančních otázek jedním z hlavních aspektů postkjótské spolupráce ekonomicky rozvinutých zemí se státy rozvojovými, kterým z Kjótského protokolu nevyplývají žádné redukční závazky. „Pokud se podaří sblížit názory těchto dvou bloků zejména na financování adaptací a transferu technologií, dá se předpokládat větší ochota rozvojových států nést případné břemeno vlastních závazků po roce 2012,“ říká člen české delegace a ředitel odboru změny klimatu MŽP Pavel Zámyslický.
Nejednalo by se však s největší pravděpodobností o přísné národní emisní limity, jako v případě ekonomicky vyspělých zemí, ale spíše o sektorové cíle pro nejvýznamnější emitenty, jako např. energetiku a dopravu. Tyto cíle by měly stimulovat k postupnému zpomalení a posléze zastavení prudkého růstu emisí rozvíjejících se ekonomik, na druhou stranu by však měly umožnit ekonomický rozvoj a řešení ostatních klíčových problémů rozvojového světa (chudoba, nedostatek vody a potravin, atd.).
Při těchto úvahách se samozřejmě rozlišuje mezi jednotlivými státy z pohledu jejich ekonomické vyspělosti. Předpokládá se, že jiné požadavky budou diskutovány s Čínou, Brazílií nebo Jihoafrickou republikou a jiné zase se s Keňou, Etiopií či Pákistánem.
Další informace:
http://unfccc.int/meetings/cop_13/items/4049.php
http://unfccc.int/cooperation_and_support/financial_mechanism/items/4053.php
http://ec.europa.eu/environment/climat/home_en.htm
http://ec.europa.eu/news/energy/071127_1_en.htm
http://www.eu2007.pt/NR/rdonlyres/1CAB3779-074F-44D8-937F-C76ADEECD612/0/96899.pdf
http://www.ipcc.ch
http://www.env.cz/klima
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
