Tiskové zprávy
Správa NP a CHKO Šumava: Hnutí Duha opět mate veřejnost
27. září 2011 | Správa NP a CHKO Šumava
Správa Národního parku Šumava chce sázet ve druhých zónách parku, kde žádné zvláštní režimy neplatí
Vedení Správy Národního parku Šumava se důrazně ohrazuje proti tvrzením, které se objevují v nejnovější tiskové zprávě Hnutí Duha z pátku 23. září. Sázení správa parku plánuje ve druhých zónách, kde žádné zvláštní režimy neplatí. Veškeré sázení je samozřejmě v souladu platným lesním hospodářským plánem. A opět, jako už tolikrát, jde o zcela běžnou praktiku i minulého vedení Správy NP Šumava, na kterou Hnutí Duha dříve neupozorňovalo. Začíná být přinejmenším usměvné jak se Hnutí Duha marně snaží všemi způsoby atakovat ředitele Stráského a jeho vedení.
Hnutí Duha se ve své tiskové zprávě opět pokouší veřejnosti podsunout verzi o nezákonném kácení Na Ztraceném a opírá se přitom o dosud neuzavřené správní řízení České inspekce životního prostředí. Přičemž lokalita Na Ztraceném je legitimně ve druhé zóně ochrany přírody, ve které není kácení kůrovcem napadených stromů zakázané. Podle platného rozhodutí Ministerstva životního prostředí ČR z roku 2007 je v rukou ředitele zda bude ve druhých zónách proti kůrovci zasahovat, či nebude.
Jediná nezákonná činnost, k níž v lokalitě Na Ztraceném docházelo byla aktivistická blokáda organizovaná Hnutím Duha, jež bránilo asanaci rizikových smrkových porostů napadených kůrovcem.
Hnutí Duha jako obvykle sází na demagogickou argumentaci, když v záhlaví svého tiskového sdělení srovnává nesrovnatelné tím, že vytváří mediálně vděčný dojem, že momentálně vysazované stromy jsou totéž, co asanované smrčiny, a že nebýt nedávného kácení, nemuselo by se dnes sázet.
To vedení Národního parku zásadně odmítá ze dvou důvodů. Za prvé, asanace Na Ztraceném byla nutná k eliminaci rizika šíření historické kůrovcové kalamity. Jestliže jde dnes na Šumavě - a všechna objektivní měřítka to potvrzují - o kalamitu nebývalého rozsahu, pak tvrzení Hnutí Duha, že „kůrovcové kalamity tu probíhaly po tisíciletí " neobstojí. Za druhé, sázení a podsadby v lokalitě Na Ztraceném jsou zcela v souladu s lesním hospodářským plánem, který tam podsadby dokonce nařizuje a to bez ohledu na to, zda by se tam kůrovcové stromy kácely, nebo nekácely.
Neobstojí rovněž tvrzení o tom, že jde Na Ztraceném o "pralesy" a o "cenný les". Tyto formulace mají opět u veřejnosti vzbudit dojem, že k asanaci rizikových porostů došlo v bezzásahové zóně Národního parku, a nikoli v druhé zóně, kde je zasahování běžné a s ohledem na expanzi lýkožrouta smrkového nanejvýš žádoucí.
Stejně tak neobstojí výroky, které se snaží u veřejnosti vyvolat dojem, jakoby se lokalita Na Ztraceném od nepaměti vyvíjela divoce a sama. Pravda je taková, že celá staletí byla tato lokalita běžným hospodářským lesem, o který lesníci odjakživa pečovali. Do bezzásahového režimu byla tato oblast zařazena teprve před třemi roky a to byla chyba. Kvůli těmto chybám muselo skončit i minulé vedení NP Šumava. Pokud se v této lokalitě zachovalo prostředí vhodné pro tetřeva, datlíka tříprstého, či vzácné rostlinné druhy, tak to bylo jen a pouze dílem dlouhodobě pečujících lesníků. Nebo snad chce Hnutí Duha tvrdit, že za poslední tři roky bezzásahového režimu se zde staly přírodní zázraky?
Hnutí Duha a někteří tzv. odborníci snad upozorňovali na to, že „v této lokalitě už nemá kácení vliv na šíření kůrovce“, šlo však o tvrzení účelové a nikdy nebylo podepřeno jasnými důkazy. Výsadba po nahodilé těžbě je na takových územích Národního parku Šumava běžná. Děje se tak ve druhých zónách parku, kde žádné zvláštní režimy neplatí. Navíc na základě platného lesního hospodářského plánu schváleného orgánem ochrany přírody.
Národní park zároveň odmítá jasné zpochybňování aktivit spojených s výsadbou, která vyvrcholí 8. října. Vedení parku chápe, že Hnutí Duha, jež je tolik závislé na medializaci svých aktivit, těžko snáší pokud iniciativu přebírá někdo jiný. Vedení správy parku ale nemůže souhlasit s tím, aby byla z těchto nízkých příčin zpochybňována jednak role dobrého správce lesa na straně parku a jednak dobrá vůle na straně stovek dobrovolníků, kteří už projevili o spolupráci na výsadbě nových stromků zájem.
Tato výsadba má přispět k variabilitě lesních porostů, protože půjde z velké části o dřeviny, jež Šumavě v důsledku historické orientace na smrkovou monokulturu chybějí.
Akce Pomáháme zeleným lesům Šumavy, kdy se do sázení stromků zapojí i veřejnost bude probíhat osmého října od devíti do třech hodin odpoledne na třech místech Národního parku Šumava – Modrava, České Žleby, Prášily. Na výzvu Národního parku Šumava zatím reagovaly stovky lidí.
Během celého podzimu, pak chce správa parku na svém území vysadit 400 tisíc sazenic:
91 tisíc buků,
147 tisíc jedlí,
8 tisíc javorů,
32 tisíc smrků,
31 tisíc jeřábů obecných
---
Pavel Pechoušek
tiskový mluvčí
Správa NP a CHKO Šumava
1. máje 260
385 01 VIMPERK
tel.: +420 388 450 213
mobil: +420 731 530 509
e-mail: pavel.pechousek@npsumava.cz
www.npsumava.cz
Vedení Správy Národního parku Šumava se důrazně ohrazuje proti tvrzením, které se objevují v nejnovější tiskové zprávě Hnutí Duha z pátku 23. září. Sázení správa parku plánuje ve druhých zónách, kde žádné zvláštní režimy neplatí. Veškeré sázení je samozřejmě v souladu platným lesním hospodářským plánem. A opět, jako už tolikrát, jde o zcela běžnou praktiku i minulého vedení Správy NP Šumava, na kterou Hnutí Duha dříve neupozorňovalo. Začíná být přinejmenším usměvné jak se Hnutí Duha marně snaží všemi způsoby atakovat ředitele Stráského a jeho vedení.
Hnutí Duha se ve své tiskové zprávě opět pokouší veřejnosti podsunout verzi o nezákonném kácení Na Ztraceném a opírá se přitom o dosud neuzavřené správní řízení České inspekce životního prostředí. Přičemž lokalita Na Ztraceném je legitimně ve druhé zóně ochrany přírody, ve které není kácení kůrovcem napadených stromů zakázané. Podle platného rozhodutí Ministerstva životního prostředí ČR z roku 2007 je v rukou ředitele zda bude ve druhých zónách proti kůrovci zasahovat, či nebude.
Jediná nezákonná činnost, k níž v lokalitě Na Ztraceném docházelo byla aktivistická blokáda organizovaná Hnutím Duha, jež bránilo asanaci rizikových smrkových porostů napadených kůrovcem.
Hnutí Duha jako obvykle sází na demagogickou argumentaci, když v záhlaví svého tiskového sdělení srovnává nesrovnatelné tím, že vytváří mediálně vděčný dojem, že momentálně vysazované stromy jsou totéž, co asanované smrčiny, a že nebýt nedávného kácení, nemuselo by se dnes sázet.
To vedení Národního parku zásadně odmítá ze dvou důvodů. Za prvé, asanace Na Ztraceném byla nutná k eliminaci rizika šíření historické kůrovcové kalamity. Jestliže jde dnes na Šumavě - a všechna objektivní měřítka to potvrzují - o kalamitu nebývalého rozsahu, pak tvrzení Hnutí Duha, že „kůrovcové kalamity tu probíhaly po tisíciletí " neobstojí. Za druhé, sázení a podsadby v lokalitě Na Ztraceném jsou zcela v souladu s lesním hospodářským plánem, který tam podsadby dokonce nařizuje a to bez ohledu na to, zda by se tam kůrovcové stromy kácely, nebo nekácely.
Neobstojí rovněž tvrzení o tom, že jde Na Ztraceném o "pralesy" a o "cenný les". Tyto formulace mají opět u veřejnosti vzbudit dojem, že k asanaci rizikových porostů došlo v bezzásahové zóně Národního parku, a nikoli v druhé zóně, kde je zasahování běžné a s ohledem na expanzi lýkožrouta smrkového nanejvýš žádoucí.
Stejně tak neobstojí výroky, které se snaží u veřejnosti vyvolat dojem, jakoby se lokalita Na Ztraceném od nepaměti vyvíjela divoce a sama. Pravda je taková, že celá staletí byla tato lokalita běžným hospodářským lesem, o který lesníci odjakživa pečovali. Do bezzásahového režimu byla tato oblast zařazena teprve před třemi roky a to byla chyba. Kvůli těmto chybám muselo skončit i minulé vedení NP Šumava. Pokud se v této lokalitě zachovalo prostředí vhodné pro tetřeva, datlíka tříprstého, či vzácné rostlinné druhy, tak to bylo jen a pouze dílem dlouhodobě pečujících lesníků. Nebo snad chce Hnutí Duha tvrdit, že za poslední tři roky bezzásahového režimu se zde staly přírodní zázraky?
Hnutí Duha a někteří tzv. odborníci snad upozorňovali na to, že „v této lokalitě už nemá kácení vliv na šíření kůrovce“, šlo však o tvrzení účelové a nikdy nebylo podepřeno jasnými důkazy. Výsadba po nahodilé těžbě je na takových územích Národního parku Šumava běžná. Děje se tak ve druhých zónách parku, kde žádné zvláštní režimy neplatí. Navíc na základě platného lesního hospodářského plánu schváleného orgánem ochrany přírody.
Národní park zároveň odmítá jasné zpochybňování aktivit spojených s výsadbou, která vyvrcholí 8. října. Vedení parku chápe, že Hnutí Duha, jež je tolik závislé na medializaci svých aktivit, těžko snáší pokud iniciativu přebírá někdo jiný. Vedení správy parku ale nemůže souhlasit s tím, aby byla z těchto nízkých příčin zpochybňována jednak role dobrého správce lesa na straně parku a jednak dobrá vůle na straně stovek dobrovolníků, kteří už projevili o spolupráci na výsadbě nových stromků zájem.
Tato výsadba má přispět k variabilitě lesních porostů, protože půjde z velké části o dřeviny, jež Šumavě v důsledku historické orientace na smrkovou monokulturu chybějí.
Akce Pomáháme zeleným lesům Šumavy, kdy se do sázení stromků zapojí i veřejnost bude probíhat osmého října od devíti do třech hodin odpoledne na třech místech Národního parku Šumava – Modrava, České Žleby, Prášily. Na výzvu Národního parku Šumava zatím reagovaly stovky lidí.
Během celého podzimu, pak chce správa parku na svém území vysadit 400 tisíc sazenic:
91 tisíc buků,
147 tisíc jedlí,
8 tisíc javorů,
32 tisíc smrků,
31 tisíc jeřábů obecných
---
Pavel Pechoušek
tiskový mluvčí
Správa NP a CHKO Šumava
1. máje 260
385 01 VIMPERK
tel.: +420 388 450 213
mobil: +420 731 530 509
e-mail: pavel.pechousek@npsumava.cz
www.npsumava.cz
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
