Arnika - Budoucnost bez jedů: Hodnocení vlivů dovybavení spalovny v Lysé na životní prostředí je zcela nedostatečné

Dokumentace hodnotící vliv dovybavení spalovny v Lysé nad Labem na životní prostředí (EIA) má vážné nedostatky. Nejsou v ní například upřesněny druhy nebezpečných odpadů, které budou skladovány ve skladu nebezpečných odpadů. Předložená studie se vyhýbá hodnocení spalovny jako celku a neřeší její vliv z hlediska mezinárodních závazků České republiky - Stockholmské úmluvy (1) a Aarhuského protokolu o POPs k úmluvě LRTAP (2). Sdružení Arnika všechny své připomínky zpracovalo (3) a seznámilo s nimi Ministerstvo životního prostředí a Městský úřad v Lysé nad Labem.

„Dokumentace nenaplňuje požadavky vyplývající ze závěrů zjišťovacího řízení Ministerstva životního prostředí ČR, a to zhruba v deseti bodech,“ uvedl RNDr. Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika. „Opomíjí rovněž produkci popílku a sorbentu jako nebezpečného odpadu a další nakládání s tímto odpadem, přestože může mít podstatný vliv na znečištění životního prostředí toxickými látkami. Jak jsme zjistili, byl popílek ze spalovny v Lysé nad Labem mezi odpady, kterými byl zavážen hlubinný Důl Jan Šverma na Žacléřsku,“ upřesnil Petrlík.

Dokumentace by podle něj měla také řešit opodstatnění existence spalovny v daném regionu. „Místo toho však vychází automaticky z předpokladu, že je nutné zde spalovnu zachovat,“ sdělil.

Připomínky k dokumentaci zpracoval také Ing. Jiří Procházka. Ten dokumentaci vytýká například fakt, že se v ní počítá s příjmem odpadů, které spalovna nemá povoleno pálit. „Proč bude spalovna skladovat látky které nebude pálit? Zpracovatel řeší situaci která nesmí reálně nastat, při přejímce odpadů dle platné legislativy nesmí provozovatel odpady které nelikviduje ze zákona jako osoba oprávněná přijmout a musí je vrátit původci s upozorněním, že tyto odpady musí původce předat pouze osobě oprávněné. Spalovna není určena ke skladování odpadů,“ píše Procházka doslova.

Sdružení Arnika pokládá dokumentaci o hodnocení vlivů spalovny na životní prostředí za neúplnou a požaduje, aby byla vrácena k přepracování a doplnění. „Dokumentace by měla být doplněna především o další dvě varianty řešení. Jednou je úplné uzavření spalovny nebezpečných odpadů. Druhou je její dovybavení dalšími zařízeními z hlediska důslednější ochrany životního prostředí,“ dodal Petrlík.

Poznámky:
1) Stockholmská úmluva – Mezinárodní dohoda, jejíž ratifikací se Česká republika zavázala k eliminaci 12 nejtoxičtějších látek světa. Mezi tyto látky patří například dioxiny, které spalovna vypouští do ovzduší či některé druhy nebezpečných odpadů, které produkuje (popílek a sorbent). Úmluva se stala pro Českou republiku závaznou 17. května 2004.

2) Aarhuský protokol o POPs k úmluvě LRTAP – Protokol o perzistentních organických látkách včetně dioxinů či PCB. Úmluva LRTAP (o dálkovém přenosu škodlivin přes hranice států) je v platnosti od roku 1979. Její rozsah je postupně upřesňován jednotlivými protokoly. Protokol o POPs je jedním z nich a vstoupil v platnost v říjnu 2003. Na provoz spalovny se také vztahuje Protokol o těkavých organických látkách, který vstoupil v platnost již v roce 1997.

3) Shrnutí nejdůležitějších připomínek Arniky k dokumentaci EIA na dovybavení spalovny:

Dokumentace nenaplňuje požadavky ze závěrečného stanoviska Ministerstva životního prostředí ČR na závěr zjišťovacího řízení k tomuto záměru, a to konkrétně v těchto bodech:
- upřesnění manipulace s nebezpečnými odpady v rámci areálu spalovny,
- specifikace míšení odpadů před jejich likvidací,
- vznik kapalných a pevných odpadů z provozu zařízení,
- ovlivnění podpovrchových vod a půdy při úniku nebezpečných odpadů,
- problematika nakládání s odpadními vodami ze zpevněných ploch,
- vliv na ovzduší,
- upřesnění havarijních úniků nebezpečných odpadů,
- problematika rizik havárií při provozu spalovny,
- zhodnocení záměru v souladu s platnou legislativou v ochraně ovzduší (zejm. omezování emisí těkavých organických látek)

Vyjmenované body buďto neřeší vůbec anebo jen neúplně.

Další připomínky Arniky:
· Navržené objekty k dovybavení spalovny nelze posuzovat odděleně od zbytku spalovny, protože jde o zařízení, která jsou s ní přímo spojená a mohou přispívat k anebo naopak snižovat negativní dopady celé spalovny na životní prostředí. Postrádáme komplexní posouzení vlivů na životní prostředí, přestože je v několika ohledech požadovalo v závěru zjišťovacího řízení i samotné Ministerstvo životního prostředí ČR.

· Podceňuje vyhodnocení provozu ve vztahu k zákonu č. 353/1999 Sb. o prevenci závažných havárií

· Opomíjí produkci popílku a sorbentu jako nebezpečného odpadu a další nakládání s tímto odpadem, přestože může mít podstatný vliv na znečištění životního prostředí toxickými látkami

· Neřeší vliv spalovny z hlediska mezinárodních závazků České republiky - Stockholmské úmluvy a Aarhuského protokolu o POPs k úmluvě LRTAP.

· Nikde není upřesněno, jaké kategorie nebezpečných odpadů budou v hale skladovány. Z dokumentace není zřejmé, zda půjde také o zdravotnický odpad. Rovněž není jasné, zda a jak bude skladována kontaminovaná zemina, které spalovna v roce 2003 likvidovala téměř 700 tun.

· Dokumentace neřeší opodstatnění existence spalovny v tomto regionu a vychází automaticky z předpokladu, že je nutné zde spalovnu zachovat. Pak je logické dovybavení spalovny, ale i navržené dovybavení není dostatečné vzhledem k tomu, že neřeší důsledně všechny dosavadní problémy s provozem spalovny: nedůslednost kontroly odpadů, které ve spalovně končí, nedostatečné zabezpečení z hlediska ochrany vod, emise škodlivých látek do ovzduší a nejasnosti ve vztahu k zákonu č. 353/1999 Sb. o prevenci závažných havárií.

· Není řešen vztah mezi možnou havárií - únikem nebezpečných látek - a zdrojem pitné vody pro Lysou nad Labem.

V případě Vašeho zájmu Vám můžeme zaslat kopii celého oficiálního vyjádření Arniky. Dokument čítá 13 stran textu a tabulek. Proto jej nepřipojujeme rovnou jako přílohu této tiskové zprávy.