Tiskové zprávy
AOPK ČR: Hotovo: zbytky Liechsteinovy chaty z národní přírodní rezervace Králický Sněžník definitivně zmizely
21. září 2021 | AOPK ČR
Bylo odvezeno více než čtyři sta tun různých hmot – od betonu, přes železo, ocel, sklo, cihly, směsné komunální odpady až po nebezpečné materiály obsahující azbest.
Po původní chatě tu zůstala jako připomínka jen nízká zídka, nechybí ani odpočinkové místo pro návštěvníky či informační tabule o zdejší historii a výjimečné přírodovědné hodnotě území.
„Konečně se podařilo šetrně zlikvidovat skládku stavebního odpadu, která do národní přírodní rezervace opravdu nepatřila. Abychom zamezili poškození zdejší přírody, používal se pro transport odpadu vrtulník, který přesun veškerého odpadu k odvoznímu místu vzdálenému necelé 2 km zvládl prakticky v řádu hodin. V tomto období také odvezly poslední zbytky vyřezené borovice kleče z hřebene Jeseníků,“ konstatuje Petr Šaj z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Liechsteinova chata byla vybudována v letech 1906–1912. Její nejlepší časy se datují do období před 2. světovou válkou, pak začala kvůli špatné údržbě chátrat a v roce 1971 byla stržena. Více než 400 tun odpadu leželo uprostřed jednoho našich nejcennějších biotopů - v tzv. subalpinském bezlesí, kde své útočiště nachází například celá řada vzácných druhů rostlin. Před zahájením prací byly ze staveniště přesazeny vzácné druhy rostlin, například jestřábník sněžnický. Ten je místním endemitem a nikde jinde na světě neroste.
„Paradoxem je, že zatímco z české strany Králického Sněžníku jsme ekologickou zátěž odstranili, na polské straně se zřejmě právě jedna taková vyrůstá. Rozdílný přístup k jednomu výjimečnému území je opravdu zarážející a těžko pochopitelný. Příroda hranice nezná a nemá,“ uzavírá Petr Šaj.
Projekt byl spolufinancován Evropskou unií – Evropským fondem pro regionální rozvoj v rámci Operačního programu Životní prostředí. Celkové náklady činily necelých 11 mil. Kč.
Po původní chatě tu zůstala jako připomínka jen nízká zídka, nechybí ani odpočinkové místo pro návštěvníky či informační tabule o zdejší historii a výjimečné přírodovědné hodnotě území.
„Konečně se podařilo šetrně zlikvidovat skládku stavebního odpadu, která do národní přírodní rezervace opravdu nepatřila. Abychom zamezili poškození zdejší přírody, používal se pro transport odpadu vrtulník, který přesun veškerého odpadu k odvoznímu místu vzdálenému necelé 2 km zvládl prakticky v řádu hodin. V tomto období také odvezly poslední zbytky vyřezené borovice kleče z hřebene Jeseníků,“ konstatuje Petr Šaj z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Liechsteinova chata byla vybudována v letech 1906–1912. Její nejlepší časy se datují do období před 2. světovou válkou, pak začala kvůli špatné údržbě chátrat a v roce 1971 byla stržena. Více než 400 tun odpadu leželo uprostřed jednoho našich nejcennějších biotopů - v tzv. subalpinském bezlesí, kde své útočiště nachází například celá řada vzácných druhů rostlin. Před zahájením prací byly ze staveniště přesazeny vzácné druhy rostlin, například jestřábník sněžnický. Ten je místním endemitem a nikde jinde na světě neroste.
„Paradoxem je, že zatímco z české strany Králického Sněžníku jsme ekologickou zátěž odstranili, na polské straně se zřejmě právě jedna taková vyrůstá. Rozdílný přístup k jednomu výjimečnému území je opravdu zarážející a těžko pochopitelný. Příroda hranice nezná a nemá,“ uzavírá Petr Šaj.
Projekt byl spolufinancován Evropskou unií – Evropským fondem pro regionální rozvoj v rámci Operačního programu Životní prostředí. Celkové náklady činily necelých 11 mil. Kč.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
radim buffalo tobias
23.9.2021 07:19zajímalo by mě, kolik vlastně stojí taková vrtulníková přeprava bez marže nějaké té přepravní firmy. ale jinak velice lukrativní zakázka za 11 melounů. co pořád někdo furt přehnaně zdůrazňuje to nebezpečí z azbestu ? co tam azbestového bylo ? eternit či komínové vložky ? možná stačilo několik m komínových azbestových vložek a už tu je problém s nebezpečným odpadem co stačí dát do pytle a zavázat. při jejich likvidaci je vše zabaleno do plastového podtlakového stanu aby náhodou neuniklo něco do ovzduší ale jak to tedy bylo s bezpečností při výrobě kde se používal ?
Odpovědět
