Tiskové zprávy
Arnika: I přes celkové zlepšení zůstávají největšími znečišťovateli ve Zlínském kraji stejní hříšníci
21. října 2010 | Arnika
Množství nebezpečných látek vypuštěných do životního prostředí se ve Zlínském kraji významně snížilo. Vyplývá to ze žebříčků, které na základě dat Integrovaného registru znečišťovatelů (IRZ) (1) zpracovalo sdružení Arnika. K největšímu poklesu došlo u emisí styrenu - z porovnání letošních a loňských tabulek vychází snížení o celých 50 procent. O největší pokles se zasloužila firma TEiKO ze Spytihněvi, která snížila své emise o celých 13 tun. K významnému poklesu došlo také u látek nebezpečných pro vodní organizmy, a to dokonce o 60 %. Nejvíce se o to zasloužila čistírna odpadních vod ze Zlína – Malenovic, která se letos v žebříčcích prakticky vůbec neobjevuje. Za provinilce letos můžeme označit firmu Hobas, která oproti roku 2008 své emise styrenu prakticky zdvojnásobila. Podobně zhruba na trojnásobek vyrostly emise styrenu u firmy EPUZ.
Ze Zlínského kraje pochází nejvíce provozů, které v roce 2009 ohlásily emise styrenu (2), jenž patří mezi látky s možnými karcinogenními účinky. Styren byl nahlášen 14 provozy z celkových 64 v republice, 3 provozy ze Zlínska se navíc umístily i v celostátním žebříčku pro tuto látku: Hobas CZ na 3. příčce, L.A.S.T. na 5. a EPUZ na 8. příčce. Naopak loňská vítězka žebříčku pro styren, společnost TEiKO, snížila emise této látky o 13 tun a letos figuruje na předposledním místě "top-tenu" Zlínska. "Ukazuje se, že firmy, které přistupují k životnímu prostředí odpovědně, mohou emise snížit. V případě firmy Teiko se to podařilo, jak firma uvádí, díky nové technologii, na kterou získala i dotaci ze Státního fondu životního prostředí a od Ministerstva průmyslu a obchodu," komentuje výsledky Ing. Milan Havel z Arniky.
Celkové množství rakovinotvorných látek (3) vypuštěných v loňském roce provozy ve Zlínském kraji do ovzduší se oproti předchozímu roku snížilo, a to přibližně o 3,5 tuny. Zásluhu na tom má především firma DEZA Valašské Meziříčí, která přibližně o třetinu snížila emise karcinogenního benzenu (4). Ještě k většímu poklesu došlo u souhrnného žebříčku pro látky rakovinotvorné a pravděpodobně a možná rakovinotvorné. Zde se jedná o snížení cca o 25 tun, především díky nižším emisím styrenu u řady provozovatelů. Skoro o 3 tuny poklesly i emise tetrachlorethylenu (PER) (5) u firmy Groz-Beckert Czech. Společnost DEZA i přes uvedený pokles zůstává na prvním místě v obou tabulkách pro rakovinotovorné látky. Pokud jde o souhrn látek, u nichž je karcinogenita prokazatelná, potenciální či možná, vede DEZA žebříček nejen na Zlínsku, ale v celé republice.
Emise skleníkových plynů a plynů způsobujících kyselé deště se příliš nezměnily. "To ukazuje na fakt, že z pohledu ekonomického výkonu si byly roky 2008 a 2009 podobné. Situace na Zlínsku je shodná s celou Českou republikou," uvedl Milan Havel z Arniky.
Přestože došlo k významnému poklesu látek nebezpečných pro vodní organismy, figurují čistírny odpadních vod v řadě žebříčků. "Čistírny samozřejmě nejsou původci znečištění, ukazují nám ale, do jaké míry je daný region zatížen. Dobrou zprávou pro Zlínsko jistě je, že z tabulek zmizely čistírny odpadních vod ve Zlíně-Malenovicích a v Luhačovicích, které oproti loňsku kromě rtuti v přenosech nenahlásily žádné těžké kovy," hodnotí pozitivně letošní výsledky Ing. Jana Mikulášková, která koordinuje aktivity Arniky ve Zlínském kraji.
Integrovaný registr znečišťování spravuje Ministerstvo životního prostředí ČR prostřednictvím agentury CENIA. Údaje o jednotlivých látkách do něj ohlašují samy jednotlivé provozy na základě zákonem stanovených ohlašovacích prahů (nejedná se o překračování hygienických limitů). Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto při zpracování dat z IRZ soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), mutagenní látky, skleníkové plyny, látky poškozující ozónovou vrstvu Země, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, látky nebezpečné pro vodní organismy, rtuť, formaldehyd, styren a dioxiny
Ve Zlínském kraji ohlašovalo v roce 2009 do Integrovaného registru 105 provozoven, což je ve srovnání s rokem 2008 o 27 více. Nejvíce látek bylo ohlášeno v přenosech odpady (24 látek), v únicích do ovzduší (20 látek) a do vody (20 látek). Nejčastěji ohlašovanou látkou bylo olovo a jeho sloučeniny v 21 případech, měď a její sloučeniny ve 20 případech a styren a zinek (obojí ve 14 případech).
Poznámky:
(1) Integrovaný registr znečišťování (IRZ) provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR prostřednictvím České informační agentury životního prostředí CENIA. Lze ho nalézt na adrese www.irz.cz. Údaje o únicích vybraných chemických látek hlásí do registru samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje pouze analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pro rok 2009 zahrnuje IRZ hlášení o únicích a přenosech od více než 1400 podniků (v roce 2008 to bylo 1168 podniků).
(2) Styren se používá hlavně v laminátovnách, odkud také dochází nejčastěji k jeho únikům. Styren je látka podezřelá z karcinogenních účinků a rovněž je klasifikována jako nebezpečná pro rozmnožování, tedy reprotoxická. Více informací o této látce najdete na http://www.toxik.arnika.org/chemicke-latky/styren.
(3) Látky a jejich sloučeniny klasifikované IARC jako karcinogenní (skupina 1) (hlášené do IRZ): arsen, azbest, benzen, ethylenoxid, formaldehyd, chrom, kadmium a vinylchlorid. Látky klasifikované jako pravděpodobně (2A) a možná (2B) karcinogenní pro člověka: 1,2,3,4,5,6- hexychlorcyklohexan (HCH), 1,2-dichlorethan (DCE), dichlordifenyltrichlorethan (DDT), dichlormethan (DCM), ethylbenzen, heptachlor, hexachlorbenzen (HCB), chloralkany (C10-13), chlordan, chlordecon, lindan, mirex, naftalen, nikl, olovo, polychlorované bifenyly (PCB), rtuť, styren, tetrachlorethylen, tetrachlormethan (TCM), toxafen, trichlorethylen a trichlormethan.
(4) Benzen má mimo jiné reprotoxické účinky: vystavení člověka vlivu benzenu má souvislost s poruchami eurální trubice, rakovinou; pokud jsou jeho účinkům vystaveny matky, u jich potomků hrozí srdeční vady a nízká porodní váha, narušení činnosti varlat, může mít vliv na menstruační cyklus. Více zde: www.toxik.arnika.org/chemicke-latky/benzen.
(5) Tetrachlorethylen (perchlor, PER) je uměle vyráběná kapalina, která se snadno odpařuje do ovzduší a má ostrý, sladký zápach. Je bezbarvá, téměř nerozpustná ve vodě a nehořlavá. Je používán jako rozpouštědlo v chemických čistírnách a ve strojírenství. Slouží také jako základ pro výrobu fluorouhlovodíků. Jde o látku, která je obecně považována za karcinogenní – podle klasifikace Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny řazenou do skupiny 2A (pravděpodobný lidský karcinogen). U lidí, kteří mu byli dlouhodobě vystaveni v čistírnách, kde se hojně používal, byli zjištěny také časté případy poškození nervového systému a u žen pak zvýšená potratovost a narušení menstruace. Více zde: http://www.toxik.arnika.org/chemicke-latky/tetrachlorethylen-perchlor
Ze Zlínského kraje pochází nejvíce provozů, které v roce 2009 ohlásily emise styrenu (2), jenž patří mezi látky s možnými karcinogenními účinky. Styren byl nahlášen 14 provozy z celkových 64 v republice, 3 provozy ze Zlínska se navíc umístily i v celostátním žebříčku pro tuto látku: Hobas CZ na 3. příčce, L.A.S.T. na 5. a EPUZ na 8. příčce. Naopak loňská vítězka žebříčku pro styren, společnost TEiKO, snížila emise této látky o 13 tun a letos figuruje na předposledním místě "top-tenu" Zlínska. "Ukazuje se, že firmy, které přistupují k životnímu prostředí odpovědně, mohou emise snížit. V případě firmy Teiko se to podařilo, jak firma uvádí, díky nové technologii, na kterou získala i dotaci ze Státního fondu životního prostředí a od Ministerstva průmyslu a obchodu," komentuje výsledky Ing. Milan Havel z Arniky.
Celkové množství rakovinotvorných látek (3) vypuštěných v loňském roce provozy ve Zlínském kraji do ovzduší se oproti předchozímu roku snížilo, a to přibližně o 3,5 tuny. Zásluhu na tom má především firma DEZA Valašské Meziříčí, která přibližně o třetinu snížila emise karcinogenního benzenu (4). Ještě k většímu poklesu došlo u souhrnného žebříčku pro látky rakovinotvorné a pravděpodobně a možná rakovinotvorné. Zde se jedná o snížení cca o 25 tun, především díky nižším emisím styrenu u řady provozovatelů. Skoro o 3 tuny poklesly i emise tetrachlorethylenu (PER) (5) u firmy Groz-Beckert Czech. Společnost DEZA i přes uvedený pokles zůstává na prvním místě v obou tabulkách pro rakovinotovorné látky. Pokud jde o souhrn látek, u nichž je karcinogenita prokazatelná, potenciální či možná, vede DEZA žebříček nejen na Zlínsku, ale v celé republice.
Emise skleníkových plynů a plynů způsobujících kyselé deště se příliš nezměnily. "To ukazuje na fakt, že z pohledu ekonomického výkonu si byly roky 2008 a 2009 podobné. Situace na Zlínsku je shodná s celou Českou republikou," uvedl Milan Havel z Arniky.
Přestože došlo k významnému poklesu látek nebezpečných pro vodní organismy, figurují čistírny odpadních vod v řadě žebříčků. "Čistírny samozřejmě nejsou původci znečištění, ukazují nám ale, do jaké míry je daný region zatížen. Dobrou zprávou pro Zlínsko jistě je, že z tabulek zmizely čistírny odpadních vod ve Zlíně-Malenovicích a v Luhačovicích, které oproti loňsku kromě rtuti v přenosech nenahlásily žádné těžké kovy," hodnotí pozitivně letošní výsledky Ing. Jana Mikulášková, která koordinuje aktivity Arniky ve Zlínském kraji.
Integrovaný registr znečišťování spravuje Ministerstvo životního prostředí ČR prostřednictvím agentury CENIA. Údaje o jednotlivých látkách do něj ohlašují samy jednotlivé provozy na základě zákonem stanovených ohlašovacích prahů (nejedná se o překračování hygienických limitů). Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto při zpracování dat z IRZ soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), mutagenní látky, skleníkové plyny, látky poškozující ozónovou vrstvu Země, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, látky nebezpečné pro vodní organismy, rtuť, formaldehyd, styren a dioxiny
Ve Zlínském kraji ohlašovalo v roce 2009 do Integrovaného registru 105 provozoven, což je ve srovnání s rokem 2008 o 27 více. Nejvíce látek bylo ohlášeno v přenosech odpady (24 látek), v únicích do ovzduší (20 látek) a do vody (20 látek). Nejčastěji ohlašovanou látkou bylo olovo a jeho sloučeniny v 21 případech, měď a její sloučeniny ve 20 případech a styren a zinek (obojí ve 14 případech).
Poznámky:
(1) Integrovaný registr znečišťování (IRZ) provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR prostřednictvím České informační agentury životního prostředí CENIA. Lze ho nalézt na adrese www.irz.cz. Údaje o únicích vybraných chemických látek hlásí do registru samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje pouze analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pro rok 2009 zahrnuje IRZ hlášení o únicích a přenosech od více než 1400 podniků (v roce 2008 to bylo 1168 podniků).
(2) Styren se používá hlavně v laminátovnách, odkud také dochází nejčastěji k jeho únikům. Styren je látka podezřelá z karcinogenních účinků a rovněž je klasifikována jako nebezpečná pro rozmnožování, tedy reprotoxická. Více informací o této látce najdete na http://www.toxik.arnika.org/chemicke-latky/styren.
(3) Látky a jejich sloučeniny klasifikované IARC jako karcinogenní (skupina 1) (hlášené do IRZ): arsen, azbest, benzen, ethylenoxid, formaldehyd, chrom, kadmium a vinylchlorid. Látky klasifikované jako pravděpodobně (2A) a možná (2B) karcinogenní pro člověka: 1,2,3,4,5,6- hexychlorcyklohexan (HCH), 1,2-dichlorethan (DCE), dichlordifenyltrichlorethan (DDT), dichlormethan (DCM), ethylbenzen, heptachlor, hexachlorbenzen (HCB), chloralkany (C10-13), chlordan, chlordecon, lindan, mirex, naftalen, nikl, olovo, polychlorované bifenyly (PCB), rtuť, styren, tetrachlorethylen, tetrachlormethan (TCM), toxafen, trichlorethylen a trichlormethan.
(4) Benzen má mimo jiné reprotoxické účinky: vystavení člověka vlivu benzenu má souvislost s poruchami eurální trubice, rakovinou; pokud jsou jeho účinkům vystaveny matky, u jich potomků hrozí srdeční vady a nízká porodní váha, narušení činnosti varlat, může mít vliv na menstruační cyklus. Více zde: www.toxik.arnika.org/chemicke-latky/benzen.
(5) Tetrachlorethylen (perchlor, PER) je uměle vyráběná kapalina, která se snadno odpařuje do ovzduší a má ostrý, sladký zápach. Je bezbarvá, téměř nerozpustná ve vodě a nehořlavá. Je používán jako rozpouštědlo v chemických čistírnách a ve strojírenství. Slouží také jako základ pro výrobu fluorouhlovodíků. Jde o látku, která je obecně považována za karcinogenní – podle klasifikace Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny řazenou do skupiny 2A (pravděpodobný lidský karcinogen). U lidí, kteří mu byli dlouhodobě vystaveni v čistírnách, kde se hojně používal, byli zjištěny také časté případy poškození nervového systému a u žen pak zvýšená potratovost a narušení menstruace. Více zde: http://www.toxik.arnika.org/chemicke-latky/tetrachlorethylen-perchlor
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
